- Objektivní, na pozorovateli nezávislý svět neexistuje.
Tento svět má určité vlastnosti. Jejich existenci nemůžeme oddělovat od osoby pozorovatele. Vezměme například skládací stoličku. Z vašeho pohledu je nevelká, ale pro mravence je naprosto obrovská. Vy ji vnímáte jako pevnou, avšak neutrino jí pronikne obrovskou rychlostí, protože její atomy jsou pro něj vzájemně vzdálené několik kilometrů. Krátce řečeno, ani jeden z objektivních faktů, o něž obvykle opíráme svou realitu, není ve své podstatě hodnověrný. Jsou takové, jak je vykládáme.
Stovky procesů probíhajících ve vašem organismu, jimž obvykle nevěnujete žádnou pozornost, jako je dýchání, trávení, zvýšení nebo pokles krevního tlaku, růst nových buněk, detoxikace atd., můžete ovlivnit. Už sám fakt soustředění pozornosti na automatické procesy probíhající v těle změní proces vašeho stárnutí, neboť během času schopnost našeho těla koordinovat tyto funkce slábne.
Všechny takzvané mimovolní funkce, od srdečního tepu a dechu po trávení a hormonální regulaci můžete ovlivnit. V laboratořích zabývajících se výzkumem duševních a fyzických schopností člověka se pacienti naučili silou vlastní vůle snižovat svůj krevní tlak nebo omezit vylučování kyselin stimulujících vznik žaludečního vředu. Proč těchto schopností nevyužít u procesu stárnutí? Proč nenahradit staré stereotypy vnímání novými? Existuje množství technik, které člověku mohou výborně posloužit.
- Naše těla jsou složena z energie a informací.
Domníváme se, že naše těla jsou tvořena pevnou hmotou, nicméně fyzika nás učí, že 99,9999 % každého atomu tvoří prázdný prostor. Subatomární částice řítící se rychlostí světla tímto prostorem jsou ve skutečnosti svazky vibrační energie. Celý vesmír, včetně vašeho těla, je nelátkové, rozumné podstaty. Prázdnota uvnitř každého atomu pulsuje v podobě neviditelného rozumu. Genetika umisťuje tento rozum do DNK, ovšem jenom kvůli názornosti. Život vzniká, když DNK převede svůj zakódovaný rozum ke svému aktivnímu dvojníkovi RNK – ta pronikne do buňky a bity rozumu předá tisícům enzymů. Enzymy potom využijí rozumové bity k produkci proteinů. V každém bodě této posloupnosti se energie a informace navzájem obměňují, jinak by žádný život nevznikl.
Když stárneme, intelektuální proud z různých příčin slábne. Toto opotřebení věkem by bylo nevyhnutelné, kdyby se člověk skládal pouze z hmoty, avšak entropie se nedotýká intelektu – neviditelná část nás samých času nepodléhá. V Indii onomu intelektuálnímu proudu říkají prána a dokážou ho řídit, zesilovat nebo zeslabovat, přesunovat tam a sem a manipulovat jím s cílem zachování fyzického těla mladého a zdravého.
- Rozum a tělo jsou neoddělitelné.
Rozum se dokáže projevovat na úrovni myšlenek i na úrovni molekul. Například takovou emoci, jakou je strach, můžeme určit jako abstraktní pocit i jako hmatatelnou molekulu jednoho z hormonů, adrenalinu. Bez pocitu strachu by nebylo hormonu, bez hormonu by nebylo pocitu strachu. Ať se naše mysl zaměří na cokoli, způsobuje tím zároveň vznik odpovídající chemické látky.
Medicína teprve začíná využívat spojení rozumu a těla. Všeobecně známé placebo přináší ve 30% případů stejné ulehčení, jaké by přinesla aplikace skutečně účinného léku proti bolesti. Placebo má však více funkcí, než obyčejný prášek, neboť je využitelné nejenom jako prostředek proti bolesti, ale také jako prostředek snižující krevní tlak a využitelný dokonce i v boji s nádory. Jelikož jedna neškodná tableta dosahuje tolika rozličných výsledků, nevyhnutelně to vede k závěru, že rozum-tělo je schopno vyvolat jakoukoli biochemickou reakci, dostane-li rozum patřičný podnět. Pokud by se nám podařilo nastolit podnět nestárnutí, začalo by ho tělo naplňovat čistě automaticky. Úbytek sil ve stařeckém věku je z větší míry vyvolán tím, že lidé tento úbytek očekávají.
- Biochemie těla je produktem vědomí.
Názor, že tělo je nerozumný stroj, převládá ve vědomí většiny lidí. Přesto však procento lidí zemřelých na rakovinu a srdeční onemocnění je podstatně vyšší mezi těmi, kdo se z různých důvodů nacházejí v trvalém stavu zvýšeného psychického stresu, než u těch, kdo jdou životem s vědomím jasného cíle a v psychické pohodě.
Podle nového obecně přijímaného názoru vědomí proces stárnutí podstatně ovlivňuje. Zoufat si, protože stárnu, znamená stárnout ještě rychleji. Známé úsloví „Člověk je tak starý, jak se cítí“, má velmi hluboký smysl.
- Vnímání je naučený fenomén.
Různé typy vnímání – lásky, nenávisti, radosti či odporu – stimulují tělo naprosto odlišnými způsoby. Člověk zničený ztrátou zaměstnání projektuje svou beznaděj do všech úseků vlastního těla. V důsledku toho mozek přestává vylučovat transmitéry, snižuje se hladina hormonů, je porušen spánkový cyklus, neuropeptidické receptory na povrchu buněk jsou poškozeny, tromby získávají na lepkavosti a roste jejich kumulativní tendence. V slzách smutku je více chemických usazenin než v slzách vyvolaných radostí. Ve stavu radosti se celý chemický profil naprosto změní v dokonalý opak toho, co jsme právě popsali.
Veškerá biochemie probíhá uvnitř vědomí; každá buňka je si dokonale vědoma toho, co a jak si myslíte. Jakmile plně pochopíte tuto skutečnost, iluze o tom, že jste obětí rozumem neobdařeného, na milost náhody vydaného a degenerujícího těla, se rozplyne.
- Rozumové impulsy podněcují každou vteřinu tělo k obnově.
Dokud nové a nové impulsy stále přicházejí do mozku, je tělo rovněž schopno nově reagovat. V tom je veškerá podstata tajemství mládí. Nové poznatky, nové dovednosti, nové způsoby nahlížení světa napomáhají rozvoji rozumu-těla a dokud se toto děje, je přirozená tendence k ustavičné obnově velmi výrazná. Na místě, kde sídlí vaše přesvědčení, že tělo každou vteřinou uvadá, usaďte novou víru – že každým okamžikem se tělo obnovuje.
- I přes zdánlivě zřetelnou oddělenost našich individualit jsme všichni spojeni se systémem rozumu řídícího vesmír.
Z pohledu jednotného vědomí lidé, věci a události jsoucí a probíhající „kdesi daleko“ jsou součástí vašeho těla. Když se například dotknete pevného plátku růžového květu, dochází ve skutečnosti k tomu, že svazek energie a informace (váš prst) se dotýká jiného svazku energie a informace růže. Váš prst a předmět, kterého se dotýkáte, jsou jen nepatrnými svazky informací nekonečného pole nazývaného vesmír. Toto vědomí vám pomůže pochopit, že svět pro vás není hrozbou, je jenom vaším nekonečně rozšířeným tělem. Svět, to jste vy.
- Čas není absolutní. Reálným základem všech věcí je věčnost a to, čemu říkáme čas, je ve skutečnosti její kvantitativní vyjádření.
Čas byl vždy vnímán jako střela letící vpřed. Komplexní geometrie kvantového prostoru však tento mýtus definitivně pohřbila. Čas se podle jejích ustanovení může přemisťovat všemi směry a dokonce se i zastavit. Je to tedy pouze vaše vědomí, které vytváří vámi vnímaný čas.
- Každý z nás žije v realitě neovlivňované jakýmikoli změnami, mimo veškerých proměn. Poznání této reality vám umožní dostat veškeré proměny pod svou kontrolu.
V naší době je jedinou fyziologií, jíž se můžete držet, fyziologie založená na čase. Nicméně fakt, že čas je spojen s vědomím, ukazuje, že si můžete vybrat také naprosto jiný způsob fungování, fyziologii nesmrtelnosti, což vás přivede k poznání neměnnosti.
Od nejútlejšího dětství cítíme, že jistá naše součást se nikdy nemění. Této neměnné části říkají indičtí mudrci jednoduše „Já“. Z pohledu jednotného vědomí je svět možné vysvětlit jako proud Ducha – a ten je vědomím. Proto naším základním cílem musí být navázání blízkého vztahu se svým „Já“.
- Nejsme oběti stárnutí, nemocí a smrti. Ty jsou součástmi scénáře, nikoli samotného pozorovatele, který žádným změnám nepodléhá.
Prvopočátkem života je tvorba. Když se dotýkáte svého rozumu, dotýkáte se tvůrčí dřeně. Podle starého paradigmatu život řídí DNK, neuvěřitelně složitá molekula, která zatím genetikům vydala pouhé jedno procento svých tajemství. Podle nového paradigmatu řídí život uvědomění.
Oběťmi stárnutí, nemocí a smrti se stáváme v důsledku mezer ve svých znalostech o sobě samých. Ztráta uvědomění znamená ztrátu rozumu; ztráta rozumu znamená ztrátu kontroly nad finálním produktem rozumu – tělem. To nejcennější poučení, kterému učí nové paradigma, je tedy toto: jestliže chcete změnit své tělo, změňte nejprve vědomí. Pohlédněte na zemi, v níž nikdo nestárne – není „tam kdesi daleko“, máte ji uvnitř.
Deepak Chopra
Vzpomínky na budoucnost – Až mi bude 80 let…
Stárnutí je nevyhnutelné. Dospívání je věc volby.