Jsem manželský poradce. Pracuji se ženami a muži, kteří se v manželství nějak zamotali. A i když důvody se zdají být u každé dvojice jiné, měli by muži vědět, že pokud je příčina v nich, pak obvykle jedna a táž.
Pro tuto příčinu je ženy opouštějí.
Puká jim kvůli tomu srdce. Přesto to udělají. Seberou veškerou odvahu a všechny svoje síly. A nechávají muže, s nimiž mají děti, byt, život. A téměř vždycky z jednoho a téhož důvodu.
Ženy odcházejí, protože jejich muž už jaksi… neexistuje. Ne doslova, samozřejmě. Prostě v jejich ženském životě už není přítomen.
Pracuje. Hraje fotbal nebo hry na počítači. Dívá se na televizi. Jezdí rybařit… Seznam bychom mohli velmi dlouho doplňovat.
Manželé, partneři, o kterých tu hovořím, nejsou špatní chlapi. Jsou to dobří lidé. Dobří otcové.O rodinu se starají. Jsou příjemní, sympatičtí. Ale své ženy berou jako něco samozřejmého. Nezajímají se o ně. Jejich ženy v jejich životě vlastně nejsou, přestože zvnějšku všechno vypadá tak, jak má.
Nehodlám tu nikoho odsuzovat. Nechystám se vám říkat co správné je a co není. Mluvím pouze o tom, s čím se denodenně setkávám.
V čem to tedy je?
Vaše žena nepatří k vašemu majetku. Není vaším vlastnictvím. Není povinna milovat vás z celého srdce. Tuhle lásku si musíte zasloužit. Odpracovat si ji. Den po dni, chvilku po chvilce. Stejně, jako si vyděláváte peníze. Musíte si ji vybojovávat. Ne penězi, nebo postavením, ale svou pozorností. Musí cítit, že vám není lhostejná. Musí vědět, že její slova a starosti mají pro vás význam. Musí vědět, že jí nasloucháte.
Nepřikyvujte zdvořile a nepřítomně, když vám něco vypravuje. Neuklidňujte ji monotónním „to bude dobrý“. Nehrajte roli ďáblova advokáta. Pokuste se ji vyslechnout. Skutečně, naplno vyslechnout.
Mluvte s ní vždycky s veškerou pozorností. Když ji berete za ruku, věnujte pozornost tomu, co cítíte, jak reaguje vaše ruka. Všímejte si toho, co se děje ve chvíli, kdy se dotýkáte nebo kdy se objímáte. Co se děje ve vašem těle? Co pociťujete? Soustřeďte se na své nejjemnější pocity a emoce (někdy se tomu říká vědomost).
Možná jste na to ale příliš zaneprázdněni. Na něco takového nemáte čas… Ani pět minut?
Pět minut každý den. Neříkám, že to musí stačit k přípravě famózní večeře. Říkám, že každý muž, každý manžel najde denně pět minut , které by naprosto a beze zbytku věnoval svojí ženě.
Vsadím se, že hned, jak tohle vyzkoušíte, pocítíte něco, co jste necítili už dávno. Možná dokonce objevíte úplně nové příchutě, které život nabízí. A vaše manželství či partnerství bude zachráněno.
Justin Shanfarber
Lidé jsou spolu, dokud spolu být chtějí
4 jezdci Apokalypsy. Co ničí vztah?
5 minut denně je žalostně málo… Prý v průměru se na sebe otáčí páry 7 minut denně… z 24 hodin. Asi si za to nestojíme, no. Moc se líbí, jak jste popsali to všímání si pocitů ve svém těle, jak reaguje ruka… to umím automaticky… Můj přítel zdá se ne.
Spousta chlapů se tu čertí v komentářích, ale přijde mi, že jedinej, kdo často řeší ve vztahu je právě žena… a chlap to má na háku všechno, dokud od něj neodejde. Někdy i potom…
Pozornost a přítomnost… není to tak moc, co ženy od mužů potřebují.
A rády vám to oplatíme, myslete však na to, že taky nemáme křišťálové koule… a pomůže nám, když budete o svých pocitech či potřebách víc mluvit.
Sice s prispevkom suhlasim, ale je to az velmi okate na to, ze to pisal muz…typicke slova ženy. Ale ok, beriem to ako “ prispevok“.
Viem velmi dobre na co sa snaží autor poukazovat.
Dovolte mi vsak podotknut, ze nielen muz si ma ziskat zenu ale aj naopak! Na vztah su dvaja. Existuje na vztah jeden “ otcenas“. Hovori sa tomu “ komunikacia“. Kde niet komunikacie,tam je koniec vztahu! Treba si vypocut nielen tuzby zeny ale aj tuzby muza. Kazdy vo vztahu ma pravo byt stastny a nikto nema len „povinnost“ alebo len „pravo“. Z prispevku mi vychadza len to, ze zena ma pravo a muz povinnost. Kto je vo vztahu dolezitejsi? Muz alebo zena?! Hadam obaja su rovnocenni -nie?! Cize ako muz tak aj zena ma na vztahu pracovat a to rovnakym dielom.
Mam aj ja chyby. To si vsak priznavam! No je to pohroma ked ten druhy si o sebe mysli ze on( ona) nic zleho nerobi a nie je teda v nicom “ vinny“. Co je myslim si absurdne…
A co moze byt este horsie ako nic zleho nerobit?
Nerobit nic…!
A sme zasa na konci vztahu…
Problemom tejto partnerskej spolocnosti je to, ze nevedia komunikovat a nezaujima sa jeden o druheho. Aj chlapi maju tuzby( nemyslim sex, hokej alebo bar…). Majú city a musia citit ze su milovani. Ak necitia teplo domova, uz je nieco pokazeneho vo vzduchu… Tak Vas poprosim, nedavajte zeny na piedestal kde je ona “ PANI“ a on sluzobnicek. DAKUJEM.
Souhlasim.
Bez lásky nie je život ?
Všechny komentáře jsou skvělé….???. Není všechno špatné jen na nás mužích… Pokud tento příspěvek nepsala ženská…?. Kam se hrabou chlapy na ženský… když vyrazí do světa… třeba na kafe…. Mezi čtyřma nohama….?…. A pak se ještě doma plazit…a škemrat…? No…to určitě. Po té.. co si soused odložil svůj genetický fond do útrob vzorné a strádající manželky… Vaší…?.
chachacha, realita je úplně jiná
A co tak napisat aby si aj zeny vsimali muzov,ich zaujmy,starosti,lebo muzi musia a zeny mozu,a potom utekaju k inemu co ich len opanta ,uzije si a necha ako nechal svoju byvalu,ma byt vzajomne porozumenie inac to je o nicom.
Presne tak!
Krááása!! Před chvílí mi ten článeček přišel od nebožky II. Nemá cenu popisovat a polemizovat s výše napsaným, jde to krásně i obrátit a kdyby se ona jen trošku držela toho v článku napsaného, nebyla dnes nebožka II. Jo, průser neskutečný je, ze za uši dostávají nejvíc děti.
Podle autora, ale i mnoha žen mi připadá, že by ten muž měl všechny tyhle věci dělat a nic za to nechtít a neočekávat. Ženy chtějí rovnoprávnost, ale když jim teče do bot, tak chtějí vedle sebe toho silného partnera, který je vyslechne a ochrání. Podle mě je velkým uměním umět dávat a nic za to nechtít, ale musí se tím řídit i ženy Pokud to má dělat pouze muž, tak ze sebe dělá akorát troubu.
Přesně tak. Ono to právo šaría zase není tak hloupé. Dnešní rozmazlené fifleny, feministky, zlatokopky a jiné zkažené povahy by bylo zapotřebí poslat do Saúdské Arábie bez zpáteční letenky.