Maminka je štíhlá. Má krátké nohy a plochá chodidla. Hlavu má o něco větší než já, protože je opravdu chytrá.
Má šedozelené oči, hodně úzké obočí a dlouhé řasy a na víčkách má bledě modré stíny.
Nos má normální, jen s malým hrbolkem od toho, jak spadla, když byla malá, s kola.
Její rty mají pořád jinou barvu, protože si je maluje podle toho, co má oblečené: večerní nebo domácí šaty, halenku a sukni do práce a tak dále …
Taky má maminka rovné bílé zuby.
Nemá moc dlouhý krk a pořád má na něm řetízek s drahým kamínkem. Má široká ramena, ale sluší jí to.
Má hezké ruce a na nich vždycky nalakované nehty. Buď bílým nebo bezbarvým lakem.
Myslím, že máme s maminkou hodně široké kosti, a proto má maminka velkou pánev.
Nohy má rovné, ty si nikdy nezlomila. Myslím, že by maminka klidně mohla být modelkou, ale! Je moc malá, proto ji tam nevezmou…
P.S. Táta tohle četl a moc mě prosil, ať jeho nepopisuju.
Babičky a dědečkové očima dětí
Víš, jak tě mám rád? (Dojemný příběh)
Dárek důležitější než mnohé jiné věci
1 komentář
Hloupost. Článek je smyšlený. To nepsalo dítě. A proč tatínek plakal ? 🙂