Občas se člověk dopustí jednání, o kterém si později říká – jakou to vůbec mělo logiku? Mělo to nějakou? Proč jsem to vlastně dělal? Ve skutečnosti logika je přítomna vždycky, jenomže často se ukrývá v určitých zvláštnostech psychiky.
Efekt kotvení
Daleko snáz zvážíme cenu věci, máme-li nějakou výchozí cifru, třeba i nesprávnou. Poslouží nám jako svérázná kotva. Tohoto jevu často využívají prodejci. Například za normálních okolností byste si nikdy nekoupili košili za tři tisíce korun. Ale když vidíte, že původní cena byla pět tisíc, nabudete pocitu, že by byl hřích nechat si utéct tak výhodnou příležitost. I když je zcela možné, že původní cena je pouhým výmyslem.
Odchylka směrem k výsledku
Častěji o správnosti svého rozhodnutí soudíme podle konečného výsledku, nikoli podle jednání, jimiž ho bylo dosaženo. Tohoto efektu často využívá reklama, která nás soustřeďuje právě na konečný výsledek (například na koupi). Máte-li tedy zcela nový iphone, nelze rozhodně tvrdit, že rozhodnutí investovat do něj všechny peníze bylo správné.
Paradox volby
Co říká paradox volby? Čím větší výběr, tím menší pravděpodobnost, že s ním budeme spokojeni. Člověk něco koupí a vzápětí začíná litovat, že mohl pořídit něco levnějšího, nebo měl vybrat jiný druh, jinou značku, mohl počkat na slevu atd. Dokonce i když se rozhodneme správně, můžeme být nespokojeni, pokud možnosti výběru byly příliš široké.
Iluze clusterizace
Tuto iluzi charakterizuje sklon spatřovat v náhodných shodách určitý systém. Týká se to zejména vyznavačů různých osudových znamení a hazardních her. Nevoďte nás za nos, pánové a dámy!
Efekt chyby
Představte si dva zamilované, jak jdou spolu po ulici a vtom jeden z nich narazí hlavou do sloupu. Jen těžko si ten druhý pomyslí: „Idiot jeden!“ Naopak, partner mu bude připadat ještě milejší, protože ideální dokonalost odpuzuje, zatímco lidské chyby působí přitažlivě.
Takže když zakopnete v přítomnosti někoho, kdo se vám líbí, zbytečně se netrapte.
Kulešovův efekt
Efekt , kdy divák vidící sérii záběrů jim podvědomě přisuzuje nějakou logickou souvislost. Název dostal po významném předválečném sovětském filmovém teoretikovi Lvu Kulešovovi. Tohoto efektu úspěšně využívají nejenom filmaři, ale také pracovníci marketinku, když vám vnucují spojitost s nějakým produktem nebo osobností.
Body negative
Stav, kdy si člověk připadá šeredný a pokládá to za důvod nezdařilého osobního života a nepovedeného života vůbec. Nejčastěji jsou tito lidé docela přitažliví, problém spočívá spíš v jejich sebehodnocení než skutečných defektech zevnějšku.
Efekt přeživšího
Nejčastěji se soustřeďujeme na vítěze, na toho, kdo dosáhl úspěchu („přežil“). Tím se zbavujeme objektivity a posuzujeme situaci jenom z jedné strany. Jestliže dejme tomu někdo dosáhl úspěchu v podnikání s pyrotechnickou zábavou, zanechal na své cestě spoustu těch, co se jim to nepovedlo. Věci je třeba hodnotit z více úhlů pohledu.
Efekt těžké dosažitelnosti
Zjednodušeně řečeno spočívá tento efekt v tom, že to, co je těžce dostupné, je vždycky žádanější. A platí to i o lidech. Uzavření lidé, o nichž nikdo nikdy neví, co si myslí, jsou vždycky zajímavějším objektem známosti.
Strach z krásy
Všimli jste si někdy, že k hezkým lidem si jiní ve veřejné dopravě přisednou méně často? Leda když už víc opravdu není ke komu se posadit. Důvodem je skutečnost, že někteří lidé pociťují v blízkosti hezkých lidí přehnané napětí. Jsou rozrušeni, opakovaně se kontrolují, bojí se srovnání a starosti jim působí časté pohledy jejich směrem. Vedle průměrného středněstatistického občana podobné napětí nezažívají.
7 kroků, jak proměnit Den na nic v Den, který za to stojí
5 věcí, které vás zbavují životní síly