Na samém počátku vztahu se lidé velmi často snaží udělat jeden na druhého co nejlepší dojem a často jsou ochotni doslova dělat psí kusy, jen aby se tomu druhému předvedli v co nejlepším světle.
V záplavě emocí první zamilovanosti, neseni na vzdušných obláčcích blankytného nebe a vybaveni brýlemi jejichž růžová barva má ten nejsladší odstín, se často domnívají, že nad spoustou věcí mohou jednoduše přimhouřit oko – nebo rovnou obě – protože časem bude všechno skvělé, úžasné, duha lásky a míru rozklene se nad vztahem a vůbec – «pak už ho/ji převychovám a přizpůsobím k obrazu svému».
Je ovšem dávno známou věcí, že právě heslo «teprve po mém boku se stane člověkem» je jedním z nejčastějších lidských omylů.
Přesto však zejména ženy stále znovu stoupají na ty samé hrábě a chytají se do té samé pasti, když si zacpávají uši i oči při prvních závažných signálech v době, kdy ještě zdaleka není pozdě a mohly by včas vzít do zaječích.
1. Podej, přines
Nehledě na všechny kosmické výdobytky civilizace je žena mnoha muži ještě stále vnímána především jako bezplatná pracovní síla. Opravdu nepřeháníme, když tvrdíme, že nápad dát se dohromady a sdílet domácnost s někým, kdo by žehlil košile, pral ponožky a chystal teplé večeře, není ani zdaleka takovým anachronismem, jak to mnohým připadá. Není-li to přímo důvod, velice často je tato činnost provozovaná ženou pokládána za cosi samozřejmého a přirozeného.
Vůbec nejhorší je to s muži, kteří byli doma obskakováni rodnou matičkou, která se v nich viděla a nenechala je přeložit stéblo křížem. Tito pánové často nemají ani páru o tom, odkud se berou všechny ty chutné, voňavé, čisťounké a pohodlné věci a co to stojí námahy a času. O špinavém nádobí snad předpokládají, že sublimuje bez zásahu nějaké vnější síly. Protože ženu bere apriori jako domácí hospodyni, je takový muž upřímně přesvědčen, že právě to je její pravé a přirozené předurčení.
Je určitě lepší zjistit partnerův postoj k domácím činnostem předem a vyhnout se tak krušným chvílím hned v počátcích společného života. Velmi dobrým indikátorem jeho pozice je stručné sdělení, že neumíte vařit či dokonce nenávidíte vaření a péči o domácnost vůbec.
2. Já jsem muž, takže já rozhoduji
Je samozřejmě věcí každého, jaký postoj zaujímá k otázce rovnosti pohlaví. A také každá dvojice má svaté právo uspořádat si své vztahy po svém, rozhodnout si, jak si rozdělí povinnosti, kdo bude vydělávat, kdo se bude starat o domácnost, vychovávat děti atd.
Jsou ženy, kterým naprosto vyhovuje, když muž rozhoduje o všem. Mnohé dokonce přímo sní o tom, že se najde někdo, kdo vezme všechny jejich starosti na sebe. Jenomže ani toto vyloženě patriarchální pojetí by nemělo vylučovat elementární úctu, ochotu vzájemně si naslouchat a brát v úvahu názor druhé strany, radit se a respektovat partnerovy zájmy.
Právě tohle se totiž rozumí partnerským vztahem.
Všechno ostatní, ať je to zvýšený hlas, práskání dveřmi nebo pěstí do stolu – «bude to, jak jsem řekl», je formou násilí. A násilí znamená STOP.
3. Zvyšování hlasu a křik
I lidé, kteří se v zaměstnání a ve veřejném styku s lidmi jeví jako osoby vysoce ohleduplné a kulturní, dokáží toto své chování jako mávnutím proutku změnit, sotva překročí domácí práh. „Všechna děkuji a „budeš tak laskav“ nechávají venku a nasadí tón a styl vhodný na pirátskoou loď nebo do hospody čtvrté cenové skupiny.
Jistě že ne všichni jsou takoví. Ale zase tak extra výjimečné podobné případy nejsou.
Pamatujte: jestliže na vás partner zvýší hlas nebo křičí, není to normální a tečka. Na kontextu přitom vůbec nezáleží. Je to neomluvitelné a neodpustitelné.
4. Neúcta k ostatním
Říkává se, že pokud chcete vědět, jak se k vám muž bude chovat, máte se podívat, jak se chová ke své matce. Nicméně záběr tohoto tvrzení je daleko širší. Stačí se podívat, jak se muž chová ke všem lidem a k ženám zvlášť.
Rasismus, sexistické vtípky, diskriminace jakéhokoli druhu, netolerantnost a další podobné «perly» jsou rozhodně důvodem k vážnému zamyšlení a řekněme rovnou – k rozchodu.
Nikdy neplatí, že k lidem okolo se partner bude chovat s opovržením a arogancí, avšak k vám na věčné časy (a nikdy jinak) bude přistupovat s úctou a něžností. Jestliže váš partner huláká z okénka na řidičku v sousedním jízdním pruhu «Kam se cpeš, ty krávo!», má snad vůbec nějakou skutečnou hodnotu, když se vteřinu poté obrátí se sladkým úsměvem k vám, aby se zeptal «Kam bys chtěla jít, holčičko?»
Co myslíte – jak dlouho trvá, než se z «holčičky» stane «kráva»?
5. Přezírá vás
Existují vztahy, kde přes veškerou lásku se jeden na druhého dívá zvysoka. Tím druhým zpravidla bývá žena.
Mnohé z nás přece znají ono zdánlivě shovívavé «Nojo, to jsou ty vaše ženské věcičky, důležitůstky, hračičky, samé chichotání, co je to vůbec za práci, kdo to vůbec čte a bere vážně a ještě ti za to platí, chachacha».
No ano, neodpalujeme zrovna rakety. Jak bychom to také my hloupoučké zvládly, že ano. Zamyslete se včas nad tímhle přístupem. Není vůbec tak nevinný a úsměvný, jak by se mohlo zdát.
6. Přehnaná kontrola
Stejně jako respektování osobního prostoru je i důvěra velmi důležitou součástí jakéhokoli vztahu.
Začne to třeba vyptáváním «kdo to byl» nebo nevražením na bývalé lásky. Pak můžete zjistit, že vám čte přes rameno esemesku od kamarádky. Patologická žárlivost, totální kontrola a touha vždycky dopodrobna vědět, kde jste, s kým a proč, to je důvod k jedinému řešení – přerušení vztahu a vůbec jakéhokoli kontaktu. Protože následovat budou kontrola telefonu, emailů i sociálních sítí, výběr toho, co si máte obléknout a s kým se bavit a scény, protože jste pohlédla na cizího muže na ulici nebo přišla o dvacet minut později. Často připomínaná Shakespearova «zelenooká příšera, která se vysmívá příběhu lásky, jímž se živí», je nesmrtelná. Věřte, že utrpení, které by vám způsobila, se máloco vyrovná. Nedejte na sliby. Nevěřte ve změnu. Odejděte včas.
7. Podrážděnost a špatné sebeovládání
Opět to v úvodním stádiu vztahu nemusí být směrováno na vás, stačí však věnovat pozornost tomu, jak se partner projevuje při jednání s jinými lidmi.
Jestliže ho rozvzteklí řidiči, kteří se tlačí do jízdního pruhu před něj, jestliže dokáže řvát, když mu někdo nerad šlápne na nohu a je schopen dát pěstí někomu, kdo ho odstrčí ve frontě na vozíky v obchodním centru, buďte si jistá, že dřív nebo později byste to schytala i vy. Pokud ho včas nenecháte. Což vám vřele radíme.
8. Lakota
Ne snad rozumná šetrnost, ale právě chorobná lakota.
Tuhle věc se zpravidla nikdo ani nepokouší skrývat, protože chorobně lakomí lidé ani nejsou schopni předstírat něco jiného, než čím jsou. Už na první schůzce budou rozvláčně rozprávět o tom, jak zbytečné je vyhazovat peníze za limonádu, když se člověk může napít doma z kohoutku.
Nejspíš ani není třeba hovořit o tom, co způsobí tato úchylka v situaci, kdy budete například doma na mateřské a náklady na domácnost a výživa vás i dítěte budou ležet především na partnerových ramenou… Pryč, dokud je čas.
9. Nezodpovědnost
Opravdu existují lidé, kteří mají za naprosto normální nevolat zpátky někomu, komu nemohli hned vzít telefon, neodepisují na emaily a esemesky. Něco naslibují, slib nesplní a ani se neobtěžují omluvit se nebo dokonce vysvětlit, proč nemohli splnit slíbené. No neudělali to, tak co? Nechodí na domluvené schůzky, nezařídí, co zařídit měli.
Zřejmě každý pochopí, že plánovat s takovým partnerem společný život a dokonce i rodinu by bylo rovněž nezodpovědné.
10. Naprostý nesoulad názorů
Když budete při volbách volit každý jiného prezidentského kandidáta, nejspíš to váš partnerský život nerozloží, existuje však spousta věcí a oblastí, kde shoda v názorech a jednotný pohled na svět a život jsou velmi důležité.
Patří sem například názory na výchovu dětí: zatímco vy uznáváte tradiční medicínu a rozumný přístup k očkování, on přes všechny vědou snesené důkazy nedá dopustit na homeopatika a očkování pokládá za zlo, i kdyby spalničky měly všechny děti na sídlišti. Vy můžete být vegetariánka, on by dával dítěti párky už v půl roce. A tak dále a tak podobně.
A konec konců, vy vůbec nemusíte děti chtít, zatím co on se nemůže dočkat, až mu porodíte prvního ze tří synů.
Zvažte všechny tyto věci včas, dokud čas máte. Nevystavujte zbytečně budoucímu trápení ani sebe, ani děti, které by se vám do nešťastného vztahu mohly narodit.
7 náznaků, že jste našli „svého“ člověka
Otto Kernberg: 9 znaků zralé lásky