Představy o štěstí, stejně jako o tom, co nám ho kazí, má každý své. Existují však i obecné faktory, které nám brání vést plný a spokojený život. Toto je článek o deseti zvycích, z nichž každý nás dělá malinko nešťastnými. Čtěte a často se usmívejte – to je ten nejjednodušší a nejvíce prověřený způsob, jak se cítit o něco šťastnější.
1. Posunovat nastavení budíku
Když hned po probuzení organismus dostane přídavek dalších pěti minut, pokouší se okamžitě znovu pohroužit do spánku. Po pěti minutách se zazvoněním prudce probere z usínání, znovu přídavek, další prudké vytržení a tak stále dokola. Někteří z nás dokážou posunovat budíka dost dlouho. Výsledek: chvatně vypitá káva, stav krajní zmačkanosti veškerého zevnějšku a samozřejmě zpoždění. Plus vztek, který ani nějaký speciální důvod nepotřebuje. Prostě ho máme.
Rada: když se ráno věnujete něčemu, co máte rádi, co se vám líbí nebo co vám chutná, poslouchejte u toho vždycky stejnou hudbu. Nejlíp ne moc rytmickou, ta by se vám brzy omrzela. A pak si ji nastavte jako signál na budíka. Ranní probuzení se vám tak nebude spojovat s utrpením, ale s něčím příjemným – kupříkladu hrnkem voňavé kávy. Můžete také využít spánkový tracker, který vás vzbudí během rychlé fáze spánku, která je pro probuzení nejpříhodnější.
2. Pravidelně chodit pozdě
Vybavte si svůj stav, když jste se posledně opozdili. Rozčilení a podrážděnost, protože skutečně existují řidiči, kteří se neobtěžují s blinkrem, jsou bezohlední a zkrátka neumějí jezdit, stejně jako špatně nastavené semafory, které dávají zelenou na dobu jednoho mrknutí; hrozí pokuty a rýsují se nepříjemnosti kvůli pozdnímu příchodu.
Budeme-li předpokládat, že vám cesta do práce trvá hodinu a zpoždění máte třikrát týdně, dostaneme nějakých 156 hodin ročně, což je skoro celý týden. Na týden úplně vypadáváte ze života a sami sebe dostáváte do stresu, který má samozřejmě svoje následky.
Rada: uvědomte si, že když se opozdíte, pak i když z toho rovnou není ten největší průšvih, rozhodně se nepředvádíte ze své nejlepší stránky. Pokud na vás navíc někdo čeká, je to projevem nezájmu, nezdvořilosti a lhostejnosti k jeho osobě. Přesnost je vlastností králů.
3. Impulsivně kupovat nepotřebné věci
Čas od času si koupit nějakou hloupůstku čistě proto, že se nám chtělo a líbila se nám, je dokonce užitečné. Zkušení marketýři to však nastrojují tak, abychom si chtěli něco koupit vždycky. Takže máme doma zásuvky plné roztomilých, zcela neužitečných maličkostí, v rozpočtu máme díru a pociťujeme jakousi zvláštní nespokojenost.
Zkuste někdy dát dohromady všechny ty krámy a spočítat jejich cenu. Podívejte se, kolik zabíraly místa. A zamyslete se, co jste si za celkovou sumu mohli pořídit jiného. Doopravdy potřebného.
Rada: na síti se dá najít spousta vyprávění o lidech, kteří se rozhodli rok, dva i tři prostě nic nekupovat. Třeba vás jejich příběhy inspirují. Zkuste mít při sobě jen nevelkou sumu, nechoďte do obchodů, když máte hlad a můžete si třeba stanovit nějaký cíl: například našetřit si na nějakou cestu.
4. Snažit se všechno stihnout
Megapopulární kouči, trenéři a další především podle svých vlastních slov úspěšní guru nás vyzývají ke zvýšení výkonnosti, abychom vždycky všude všechno stihli. A my poslušně zvyšujeme a stíháme. Náročné úkoly, maratóny, tréninky, prezentace. V honbě za cíli, které jsou nám vnucovány, přestáváme věnovat pozornost drobnostem, z nichž se život skládá. Právě ty nás dělají šťastnými.
Rada: klaďte si častěji otázky typu: «Na co to potřebuji?» a «Líbí se mi tohle všechno?». Metoda je to jednoduchá, ale velice účinná. Umožní vám uvědomit si, co je vaše skutečné přání a co je sice šikovně podaná, ale cizí myšlenka nějakého kamaráda, kolegy, nebo jednoho z dalších osvícených poradců životního stylu.
5. Chodit na sociální sítě častěji než třikrát denně
Aktivní návštěvníci sociálních sítí se cítí méně šťastní — k takovému závěru dospěli vědci. A to pro načančané fotografie usmívajících se dětiček a nažehlených manželů, kteří jsou všichni důležitými managery a bydlí v domech s výhledy na oceán. Zatímco vaše děti jsou věčně špinavé, perou se a pořád řvou, manžel prodává ve stavebninách a už třetí rok plánujete malování. Nebo žijete sami v podnájmu a zrovna vám zvedli nájem.
Rada: uvědomte si konečně, že většina těch fotek je prostě podvod. Jejich autoři vás tahají za nos za pomoci fotoshopu.
6. Špatně hospodařit s časem
Neschopnost správně si rozvrhnout čas přivádí člověka do dvou extrémů: buď na konci dne padáme na ústa a stejně je nám jasné že část úkolů musíme přesunout na zítřek, nebo hned od začátku všechno odkládáme na zítra a upadáme do prokrastinace. V prvním případě jsme příliš unavení na to, abychom se mohli cítit šťastní, v tom druhém nám v radosti ze života brání silný pocit viny.
Rada: stanovte si priority ještě než se do něčeho pustíte. Spojujte některé věci. Můžete třeba uklízet spolu s dítětem – v bytě bude čisto a zároveň potomka rozvíjíte a věnujete se mu. To, co neradi děláte, si naplánujte raději na ráno. Odpočívejte. Usmívejte se.
7. Jíst nezdravé jídlo
Co myslíme nezdravým jídlem? Různé hot dogy, burgery, hranolky, nuggety a jiné klenoty fast foodu, stejně jako koblihy, croissanty a další průmyslově zpracovávané pečivo. Výzkumy potvrdily, že pravděpodobnost vzniku deprese u lidí, kteří konzumují podobnou stravu, je o 51 procent vyšší než u těch, kdo se drží zásad zdravé výživy. Takže necháváte-li si k obědu přivézt pizzu, jejíž zbytky si pak dáte k večeři, neděláte pro svoje zdraví opravdu nic záslužného. Zvláště děláte-li to často.
Rada: jestli vám různé ty nezdravé věci tolik chutnají, připravujte si je alespoň doma. Zbavíte se tak nejrůznějších transtuků, škrobů, barviv, aromat, přepáleného oleje a dalších perel průmyslové stravy.
8. Oddávat se prázdným úvahám
Úvahy ve stylu «kdyby bývalo», například «kdybych si tehdy oblékl ty modré kalhoty, nejspíš by mě nepodvedla», zaujímají první místo v seznamu škodlivých myšlenek. Trápit se pro už uskutečněné rozhodnutí (například o modrých kalhotách) opravdu nemá žádný smysl. Pokud tedy náhodou doma v komoře nepřechováváte stroj času. Také psychologové potvrzují, že lidé uvažující podobným způsobem patří k těm nejvíce nešťastným.
Další oblíbený druh jakýkoli užitek postrádajících myšlenek směřuje k budoucnosti. Jsme naplněni obavami a strachy z ní. Pamatujte: skončíme všichni stejně. Takže nemá smysl se zneklidňovat. Zato je důležité žít tak, abychom byli na odchod připraveni v každém okamžiku své pozemské pouti. Jako by každý den byl poslední. Učit se, poznávat, cestovat. Bez neklidu a obav. Všichni skončíme stejně.
Rada: když zpozorujete, že jste zůstali viset na nějaké myšlence, zeptejte se sami sebe: co mi tahle úvaha přinese? K čemu je mi dobrá? Pusťte si třeba hudbu, dejte se do nádobí nebo úklidu garáže, jděte se projít, zkrátka změňte okolnosti. Tak se nejlépe zbavíte neužitečných úvah.
9. Dohadovat se a předpokládat
Někdy si děláme starosti, co si jiní pomysleli o našich slovech nebo činech. Jindy zas ztratíme spoustu času úvahami o důvodech podivného – jak se nám zdá – chování blízkých nebo známých lidí. Na základě svých úvah a předpokladů pak vytváříme celý scénář událostí, nejčastěji pro nás nepříznivý. A už se jedna za druhou sypou myšlenky typu «Asi nevolá, protože se ho dotklo to, co se dozvěděl o tom loňsku» a jiné hlubokomyslnosti.
Rada: chcete-li se dozvědět něčí názor, zjistit důvody jeho chování nebo cokoli dalšího, tak se prostě zeptejte. Radši být poněkud dotěrný nebo se dvě minuty cítit trapně, než utrácet čas nesmyslnými předpoklady a přehrabováním ve vlastní mysli.
10. Neustále se cítit provinile
Zdravý pocit viny je vlastní každému člověku, který pociťuje odpovědnost za vlastní činy. Někdy se však vynoří ze zcela nepochopitelných příčin nebo ve vztahu k situaci, která už se nedá napravit. Důsledkem je pocit, že nejsme k ničemu. Člověk se nemůže cítit důstojně a šťastně s vědomím, že je před někým (často sám před sebou) vinen.
Rada: jestliže jste se zachovali nesprávně a uvědomujete si to, napravte situaci a nedovolte pocitu viny «zestárnout». Jestliže se stydíte před lidmi, kteří tu už nejsou nebo před sebou samým nebo z nějakého jiného, vám nepochopitelného důvodu, navštivte psychologa, protože z ženských magazínů čerpané rady typu «nechte to odejít» nebo «mějte se rádi» pomáhají opravdu jenom vzácně. Chovejte se k vlastnímu psychickému zdraví s větší zodpovědností. Návštěvu u chirurga rovněž neodmítnete s poukazem, že «jsou to všechno šarlatáni» a ta zlomená noha se stejně zahojí sama od sebe.
Kdy ani ty nejlepší úmysly nepřinesou nic dobrého?
Kosmický zákon vděčnosti