10 znamení, že nastal čas nechat ho jít

Něco o příznacích nasvědčujících tomu, že se přiblížila chvíle, kdy bude lepší ukončit vztah s někým blízkým a jít dál bez něj.

Dost často nám připadá představa rozchodu s někým blízkým prostě neuskutečnitelná. Když ale nakonec vztah doopravdy přerušíme, zjistíme, že jsme silnější, moudřejší, že jsme se zbavili zátěže vztahu bez východiska a že jsme konec konců víc šťastní.

Přinášíme vám seznam deseti signálů, nad nimiž byste se měli vážně zamyslet:

1. Někdo po vás chce, abyste byli někým, kým nejste. Nepokoušejte se měnit svou podstatu kvůli nikomu, ať je to kdokoli. Je mnohem moudřejší se s někým rozejít a být sám sebou, než vydržet ve vztahu a předstírat, že jste někdo jiný. Je daleko snazší vyléčit zlomené srdce, než znovu dávat dohromady na kousíčky rozbitou osobnost. Je jednodušší zaplnit v životě místo, kde dříve byl nějaký člověk, než ten svůj vnitřní prostor, kde jsme se nacházeli sami.

2. Slova dotyčného nejsou v souladu s činy. A je to silný nesoulad. Každý z nás občas potřebuje mít po boku někoho, kdo nás dokáže povzbudit, kdo nám pomáhá hledět do budoucnosti s nadějí. Jestli však ten, koho máte vedle sebe, má na vás vliv právě opačný a jeho řeči se nijak neslučují s činy, je zřejmé, že nastal čas se s ním rozejít. Rozhodně je lepší být sám, než se stýkat s někým podobným. Skutečné přátelství je něco jako posvátná přísaha, nevyslovená, nepsaná, ale nezrušitelná. Neřiďte se ve svýc soudech o něom příliš tím, co vám lidé říkají. Sledujte spíš to, jak jednají. Opravdových přátel moc nebývá, ale dříve nebo později je najdete.

3. Uvědomili jste si, že se pokoušíte někoho přimět, aby si vás zamiloval. Jednou provždy si zapamatujte, že nikoho nikdy nelze přinutit k tomu, aby nás měl rád. Stejně tak nesmíme v žádném případě uprošovat někoho, kdo se rozhodl odejít, aby zůstal. Chce odejít – nechte ho jít. Podstatou pravé lásky je svoboda. Konec lásky však neznamená konec života. A nezapomínejte, že i když nás láska občas z různých příčin opouští, vždycky po sobě něco zanechává. Pakliže vás někdo doopravdy miluje, nikdy nepřipustí, abyste o jeho citu měli jakékoli pochyby. Kdokoli vám může vstoupit do života se slovy „Mám tě rád“, ale pouze ti, kdo říkají pravdu, v něm chtějí také zůstat a dokázat, jak velmi vás milují. Občas se musíme kvůli nalezení toho pravého i trochu trápit, ale stojí to za to. Vždycky.



4. Váš vztah je založen pouze na fyzické přitažlivosti. Krása není pouze vzhled, ač třeba i upoutává všechny pohledy; není to ani způsob, kterým vás jiní přijímají. Je to to, kvůli čemu žijeme. To, co nás určuje. Co je skryto v hlubinách srdce a činí nás jedinečnými. Neopakovatelnými. To, co z každého z nás dělá právě toho, kým jsme. Se všemi drobnými zvláštnostmi a malými podivnůstkami. Pokud však někoho upoutala pouze vaše tvář či pěkné tělo, pak i pokud s vámi nějakou dobu zůstane, nadlouho to nebude. Kdo najde krásu ve vaší duši, neopustí vás nikdy.

5. Vaše důvěra je stále zrazována. Láska znamená, že někomu poskytujete možnost ranit vás přímo do srdce, avšak pevně věříte, že to neudělá. Taková důvěra může mít jen dvě různá vyústění – buď takový vztah přetrvá do konce života, nebo to bude lekce, kterou si zapamatujete po celý život. Obě ty varianty jsou však konec konců pozitivní. Buď se přesvědčíte, že člověk, kterému jste věnovali svou důvěru, je této důvěry hoden, nebo získáte možnost ho ze svého života vyřadit a najít někoho jiného. V důsledku zjistíte, kdo je co zač a kdo je ten pravý, ten jediný, který by kvůli vám riskoval všechno. Věřte, že mnoho lidí vás dokáže pořádně udivit.

6. Jste stále jen podceňováni. Musíte znát svou cenu! Když navážete blízký vztah s někým, kdo si vás váží, dáváte kousek své duše, který vám už nikdy nedoroste. Skoro každý jednou prožije okamžik prozření, kdy si náhle uvědomí, že běhat za některými lidmi prostě nemá smysl, není v tom za mák smyslu, ani kapka důstojnosti a nejlepší je to vzdát. Jestliže si někdo přeje, abyste se stali součástí jeho života, najde způsob, jak vás do něj přivést. A jak vás v něm uchovat. Nechat být někoho, za kým jsme bláznili, nám může připadat hrozně těžké, nesnesitelné. A potom zjistíme, že nechat ho jít bylo vlastně snazší, než snažit se ho upoutat. Ptáme se sami sebe, proč jsme ho nenechali být už dávno.

7. Nikdy spolu důvěrně nehovoříte. Stává se, že hádka může vztah zachránit, zatím co mlčení ho ničí. Jak je to možné? Jednoduše – hádka vyplaví na povrch to, o čem se dosud mlčelo. Ujasní pojmy. Vzájemná přání a priority. A vyčistí vzduch i vztahy. Lidé spolu musejí mluvit. Mluvíte s nimi otevřeně, upřímně, s čistým srdcem, takovým způsobem, abyste později nemuseli ničeho litovat. Nepřišli jste na svět, abyste byli pouze šťastní, ale také abyste byli poctiví a dělili se o své štěstí s jinými.

8. Stále se po vás vyžaduje, abyste obětovali své štěstí. Pokud lidem umožníte, aby si od vás brali více, než od nich sami dostáváte, bude vaše bilance záporná daleko dřív, než se nadějete. Snažte se včas postřehnout, kdy je třeba vytrhnout z něčích nenasytných rukou kreditní kartu vlastního života. Raději zůstat sám a zachovat si svou hrdost, než udržovat vztah s někým, kdo vyžaduje, abyste mu obětovali své štěstí i sebeúctu.



9. Silně se vám nezamlouvá vaše nynější situace, způsob života, práce a tak dále. Věřte, že je lepší utrpět nezdar v něčem, co se vám doopravdy líbí, než vynikat v práci, kterou nemáte rádi. Nedovolte nikomu, kdo zradil vlastní sen, aby vás odvedl od toho vašeho. To nejlepší, co můžete se svým životem udělat, je řídit se v něm hlasem vlastního srdce. A třeba i riskovat. Určitě nemá smysl jít cestou nejmenšího odporu čistě jen proto, že máte obavy z toho, co by se mohlo stát. Protože na takové cestě se vám určitě nikdy nepřihodí vůbec nic a nepotkáte vůbec nikoho. Riskujte, dělejte i chyby, protože to stojí za to. Jasně, že drápat se na vysokou horu je děsná dřina, zvlášť když přitom člověk párkrát uklouzne a natluče si, ale až budete stát nahoře, pochopíte, že tohle stálo za každou prolitou kapku krve, slz a potu.

10. Uvědomujete si, že minulost vás stále ovlivňuje a že nejste schopni se jí zbavit. Dříve nebo později člověk na zlomené srdce zapomene. Zapomene, co co ho přivádělo k pláči nebo hněvu. Zapomene i na toho, kdo mu tohle trápení způsobil. Dříve nebo později pochopí, že klíč ke štěstí a svobodě netkví v ovládání někoho, tím spíše pak ne ve snaze oplatit trápení. Musíme život nechat jít svou cestou a učit se přitom od něj všemu, co se od něj naučit můžeme. Vždyť konec konců, tou nejdůležitější kapitolou vašeho života nebude ta první, ale poslední, v níž pochopíte, nakolik dobře či špatně byl celý váš životní příběh napsán. Proto nechte minulost minulostí, zbavte se jí, otevřete mysl i srdce možnostem nových vztahů a nových cenných zkušeností.

Jediná věc, kterou nesmíte nechat odejít nikdy a za žádných okolností, je naděje. Neztrácejte ze zřetele svoji cenu a jděte pořád dál. Věřte, že jednou se všechny kousíčky mozaiky složí do krásného obrazu. Váš život se naplní štěstím a spokojeností, i když třeba vůbec ne takovým, jaké jste si představovali. Potom se ohlédnete za svým životem a s úsměvem si řeknete: «Jak se mi tohle všechno vlastně podařilo»?