Doktor sociologie z Kalifornské university Adam Sanford odpovídal na otázky, co člověk konkrétně začíná chápat, když dospívá. Přičemž dospíváním se tu nemělo na mysli dosažení nějakého určitého věku, ale skutečné dospívání ve smyslu psychického vyzrávání.
Čím rychleji tohle člověk pochopí, tím rychleji doopravdy dozraje…
Dvacet jednoduchých pravd.
1. Stále víc se budete vzdalovat svým rodičům. Budou si stejně jako dřív přát, abyste se chovali tak, jak vám oni radí. To je normální a vás to k ničemu nezavazuje. V životě každého člověka přijde okamžik, kdy začne lépe než jeho rodiče chápat, co doopravdy potřebuje.
2. Nejste středem Všehomíra. A nikdy jste jím nebyli.
3. Existují lidé, které vaše trápení zanechá lhostejnými, nebo usoudí, že jste si ho zasloužili, anebo se z něj dokonce budou radovat.
4. Nikdo není povinen vám pomáhat.
5. Nejste povinni udržovat vztah s někým, kdo vám ublížil, i kdyby to byl příbuzný nebo manžel/ka. I kdyby ten člověk byl na vás závislý. Volba je jen a jen na vás.
6. Jestliže jste s mnoha lidmi v rozporu ohledně stejné věci, pak problém je ve vás. Můj přítel to vyjádřil takhle: když ti někdo řekne, že jsi osel, nemusíš si toho všímat. Ale jestliže se šest či osm normálně uvažujících lidí shodne v názoru, že jsi osel, je čas oblíbit si mrkev.
7. To, že jste dospělý a máte svůj život a vlastní problémy, vám nedává právo ignorovat utrpení ostatních. Zralý člověk nemyslí jenom sám na sebe. Zbavte se mladistvého egoismu.
8. Člověk se prozrazuje tím, jak jedná s lidmi, jejichž náklonnosti nemůže nijak využít. Způsob, kterým se chováte k obsluhujícímu personálu, řekne o vašich osobních kvalitách mnohem víc, než to, jak vycházíte se šéfem.
9. Jestliže se budete muset rozhodovat mezi povýšením a přátelstvím, vyberte si přátelství.
10. Chcete-li svět učinit lepším, začněte u sebe.
11. Občas někomu pomůžete a on na oplátku pomůže vám, ale vždycky to tak nebývá. Někdy ten druhý zkrátka žádnou takovou možnost nemá. Nebo si ji neuvědomuje. Pro někoho je vůbec těžké přiznat, že potřeboval pomoc. Když konáte dobro, nečekejte nic na oplátku: jinak je to vydírání a žádné dobro.
12. Lidé s vámi nebudou vždycky souhlasit. Také vás nebudou mít vždycky v oblibě. Ale budou i takoví, kteří vám budou rozumět a budou vás mít rádi. Udržujte hodně kontaktů s těmi, kteří vás rádi mají a trochu i s těmi, kteří vás moc nemusí. Aby byl obraz úplný.
13. Mnoho lidí ve vašem věku tyhle pravdy ještě nezná. To vás však nezbavuje povinnosti chovat se jako dospělý člověk. Někdo se jím nestane nikdy. To však není váš případ.
14. Někdy se stane, že někomu jak se říká otevřete oči. Může to být konec starého přátelství, protože nikdo nemá rád, když je poučován. Vyžaduje to poctivost – především k sobě samému; chce to odhodlání a sílu se změnit. A odvahu, aby to člověk podstoupil. Nijak neprovokujte, ale buďte připraveni na to, že porozumění jednoduchým pravdám a schopnost se jich držet z vás může udělat toho, kdo něčí pohled na svět obrátí vzhůru nohama. Občas to budete právě vy, kdo někoho přiměje vystřízlivět a přistát nohama na pevné zemi.
15. Není třeba hned vidět zlý úmysl v tom, co jde snadno vysvětlit hloupostí nebo nevědomostí.
16. Někdy se pro někoho můžete stát zkušeností, ať už vám to bude příjemné nebo ne. V takovém případě zaujměte postoj maximálně trpělivý a zodpovědný. Můžete být pro někoho prvním…
Prvním člověkem jiné národnosti, prvním plešatým, prvním tetovaným, prvním křesťanem, gayem nebo striptérem.
Bude na vás dotírat otázkami, které vám budou připadat hloupé a nesmyslné, možná dokonce urážlivé. Nicméně však mějte na paměti, že vy jste jeho první zkušeností. Máte možnost pozitivně na něj zapůsobit a seznámit ho s něčím, co ještě nezná.
17. Důvěra nemusí být vždycky úplná. Mohu někomu svěřit klíče od domu po dobu, co budu na dovolené. Jestliže však vím, že ten člověk nemá rád děti, ty své s ním o samotě nenechám.
18. Pokuste se nezapomenout co to je soucit. Někdy je to těžké, je to však velmi důležité; bohužel až příliš mnoho lidí dnes zapomnělo, že soucit vůbec existuje.
19. Můžete chtít sebevíc, ale řešit něčí problémy místo něj se vám nepodaří. To největší, co je ve vašich silách je nasměrovat ho na tu správnou stranu, napovědět mu, případně když požádá, pomoci mu. Nemůžete však nikoho přimět, aby se držel vaší rady a šel správným směrem. Naše touha pomoci může být nekonečná, avšak možnosti jou vždycky velmi omezené.
20. Pouze když vám hodnoty někoho jiného zjevně a přímo ubližují, můžete žádat, aby se jich zřekl. V opačném případě je musíte přijmout jako fakt a nevázat se. Bude to lepší pro vás oba.
Pohádka pro dospělé: “Cizí kůže”
Neštvěte Vesmír!