20 zvyklostí šťastných lidí

 Štěstí není něco hotového, co se dá snadno najít. Štěstí je důsledkem našich vlastních činů.
Dalajláma

Za posledních deset let jsme společně s manželkou přečetli snad tisícovku knih o štěstí, konzultovali nějakých deset tisíc lidí, kteří se štěstí pokoušeli dosáhnout a byli jsme v přímém i nepřímém kontaktu se stovkou tisíc našich čtenářů, kteří se nás každý boží den znovu a znovu ptají na stejnou věc – na štěstí.

To všechno nám poskytlo poměrně přesnou představu o tom, co… ne, ne o tom, co je to štěstí, ale o tom, co lidi šťastnými dělá. Nejednou jsme mohli pozorovat, jak lidé, kteří se propadli do hluboké jámy deprese, se za pouhých několik týdnů vznášeli na křídlech štěstí jenom díky tomu, že vnesli nevelké, avšak důležité změny do svých ustálených zvyků.

Není tedy nic podivného na tom, že když takoví lidé pochopí, co je činí šťastnými, stanou se jim tyhle «šťastné návyky» druhou přirozeností. A právě proto se o nich nijak nešíří. Kolemjdoucí zaznamenají, jak jsou šťastní a se životem spokojení, ale nikdo z nich nedokáže pochopit, v čem spočívá příčina toho štěstí a spokojenosti.

Povíme vám o tom v tomhle článku – o zvycích, které šťastní lidé pěstují a o kterých nikdy nemluví.

1. Nepřidávají se k cizí negativitě. Nikdy a za žádnou cenu nedělejte hysterické výstupy a dramatické scény, ani se nezdržujte poblíž někoho, kdo je dělá. Všichni šťastní lidé, které znám, nevěnují sebemenší pozornost tomu, co o nich nebo jim říkají náhodní lidé, zvláště pak, pokud to dělají hrubým nebo vulgárním způsobem. Víc než to, šťastní lidé jsou dokonce osudu vděčni za všechny hrubce, dotěry a nesnesitelné typy, s nimiž se na své životní pouti setkali. Jsou pro ně totiž živým a výrazným příkladem toho, čím se člověk nikdy nesmí stát. Dívají se na ně a řídí svou životní cestu zcela jiným směrem. Dělejte to také.

2. Dělí se s jinými o všechno co mohou a kdykoli mohou. To, že jinému něco prostě jen tak dáte, je po právu pokládáno za nezištný čin. Přesto však může občas přinést daleko víc vám než obdarovanému. V mnoha případech poskytnutí sociální pomoci přináší pocit štěstí v první řadě nám samým a teprve na druhém místě objektu naší pomoci. Šťastní lidé tohle dobře vědí, proto vždycky hledají způsoby, jak pomoci lidem kolem sebe, zatímco ti nešťastní se ze všeho nejdřív ptají: «A co z toho budu mít?»

3. Starají se o vztahy, které jsou pro ně důležité. V jedné ze slavných knih o psychologii lidského štěstí « O štěstí a smyslu života» (česky Portál, 2015), uvádí její autor Mihaly Csikszentmihalyi údaje dotazníkových akcí a průzkumů dokládající, že lidé, kteří mají pět a více přátel, s nimiž mohou probírat své problémy, se v 60 procentech případů cítí šťastnější než ostatní. Přičemž nejde ani tak o množství přátel. Důležité jsou úsilí a pozornost, které vztahu věnujete. Stejný průzkum ukázal, že i ty nejlepší vztahy mohou časem zeslábnout. Snažte se proto udržovat těsný kontakt s lidmi, kteří vám nejsou lhostejní. Osobní vztah nikdy nemůžete brát jako něco, co se samo sebou rozumí. Musíte na něm ustavičně pracovat.

4. Nemají rádi jen jiné, ale taky sami sebe. To nejstrašnější, co se člověku může stát je, že ztratí sám sebe, protože příliš silně miluje někoho jiného. Zapomene, že také on sám si zaslouží lásku a štěstí. Šťastní lidé vědí, že mít rád sám sebe není žádný egoismus. Svůj zájem staví na nejdůležitější místo, protože si uvědomují, že jenom tak budou mít dostatek sil, aby milovali každého, kdo jim není lhostejný. Starejte se o sebe. Jestliže totiž obětujete všechny své potřeby jen abyste pomohli někomu jinému, zůstane z vás záhy pouhý stín člověka, jímž jste bývali.

5. Efektivita je pro ně důležitější než oblíbenost. Nikdy si nepleťte oblíbenost s efektivitou. Oblíbenost znamená, že vás všichni mají rádi. Trochu a nijak dlouho. Efektivita dokládá, že jste něčeho schopni. Právě to má konec konců význam. Oblíbenost snadno pomine.



6. Když je to třeba, umějí říci «ne». Souhlasit se vším, co vám kdo navrhne nebo o co vás požádá, je zárukou toho, že budete po celý svůj život nešťastní. Jste-li ustavičně zaneprázdněni a nemáte ani chvíli volnou třeba jen na malý oddech, zamyslete se, zda to není tím, že až příliš často říkáte «ano». Každý máme své povinnosti. Není možné bez přemýšlení souhlasit se vším, k čemu jsme vyzváni. Jinak nikdy nemůžeme být v životě spokojení. Být věčně ochotní prostě nejde – dříve nebo později toho někdo zneužije. Ochota musí mít jisté meze. Kde přesně, to musíte určit vy sami.

7. Jestliže jsou někomu vděční, pak upřímně a z celého srdce. Vděčnost nejspíš patří v království štěstí mezi panovníky. Co k tomu říká průzkum? Čím více člověk projevuje sklon k vděčnosti, tím méně je vystaven depresím, úzkostem, osamělosti, závisti nebo neurózám. Pamatujte stále na to, jaké jste měli štěstí. Myslete na to každý den. Čím více se budete s vděčnou myslí zabývat kousíčky štěstí, které máte, tím více se vám jich dostane a budou vytvářet velký, nádherný obrazec štěstí.

8. Jsou nenapravitelnými optimisty. Nejšťastnější z lidí nejsou ti, kdo žijí v určitých podmínkách, ale ti, kdo se k podmínkám, v nichž žijí, stavějí určitým způsobem. Jsou tvůrci svého optimismu. Ať je situace jakákoli, úspěchu dosáhne ten, kdo se na ni dokáže dívat s optimismem. Každá chyba je pro něj pouhou šancí k růstu a cennou životní zkušeností. Optimističtí lidé vidí svět jako místo až po okraj naplněné nekonečnými možnostmi, zvláště pak v těžkých dobách.

9. Ani chyby ani úspěchy si neberou moc k srdci. Šťastní lidé bývají také úspěšní, a to díky jedné prosté okolnosti – berou jinak jak úspěchy, tak omyly. Chyby si neberou nijak zvlášť k srdci a z úspěchů se jim netočí hlava. Jděte v jejich stopách. Buďte skromní, houževnatí a vytrvalí. Nedovolte chybám, aby vás citelně zasáhly a úspěchu, aby vám zamotal hlavu.

10. Vždycky mají plán pro případ zlých časů. Šťastný život rozhodně neznamená zároveň snadný život. A občas nastanou doby, kdy být šťastný opravdu není jen tak. Šťastněji však bude žít ten, kdo zlé časy dokázal překonat a komu šly konec konců k duhu. Lidský charakter formuje právě to, jak se člověk chová a jak přistupuje k trápení, které ho zavalí. Snažte se vidět věci objektivně. Poučte se z neštěstí a jděte dál. Nebuďte pro nepříjemnosti zasmušilí až příliš dlouho.

11. Odmítnutí a roztržky berou jako obranný mechanismus proti tomu, co se nemělo stát. Že vás někdo odmítl ještě neznamená, že je s vámi něco v nepořádku. Spíš to ukazuje, že druhá strana nebyla schopna postřehnout, co všechno byste jí mohli nabídnout. A navíc vám to poskytuje čas ještě se zdokonalit, jít dál za svým snem, stát se mistrem svého oboru, najít práci, která vás doopravdy zaujme. Šťastným lidem je to jasné – proto odmítnutí nepokládají za něco urážlivého nebo ponižujícího. Jistý mládenec vám nezavolal? Nevzali vás na výhodnou pozici? Banka vám nedala úvěr? No co, asi to tedy nebyla ta nejlepší možnost. V budoucnu na vás čeká něco daleko lepšího.

12. Žijí přítomností. Nikdy nedovolte, aby vám vlastní minulost ovlivňovala přítomnost. Má být pouze poučením, které vám usnadní vstup do budoucnosti. Žádé pokání, žádné vzpomínky na minulost se zlobou v srdci. Žijte a jděte dál. Nevíme, co nás v budoucnu čeká, a tím je naše cesta ještě zajímavější. Právě proto stojí za to žít! Šťastní lidé to vědí a snaží se z přítomnosti získat maximum.

13. Správně využívají svůj čas. Reportér britského listu «Guardian» otiskl rozhovor se zdravotní sestrou z hospicu. Ptal se jí, čeho nejčastěji litují lidé, kteří jsou na odchodu. Odpověď? Toho, že se zřekli vlastního snu. Ohlížejí se nazpět a uvědomují si, co všechno mohli udělat, čeho dosáhnout. Často vidí, že jejich sen byl na dosah ruky. Málokdo si váží svobody, kterou mu dává vlastní zdraví – dokud ho neopustí. Ne nadarmo se říká, že týden má sedm dní, ale ani jeden z nich se nejmenuje «jednou».

14. Jsou zcela oddáni tomu, co je pro ně nejdůležitější. Pokud vás něco zajímá, budete se tím zabývat, až na to budete mít čas. Pokud vás něco doopravdy strhne, uděláte pro to, abyste si na to udělali čas, cokoli. Toť vše. Právě ten druhý způsob vede k výsledkům, na které člověk může být hrdý.

15. Aby v něčem dosáhli mistrovství, jsou ochotni snášet každé trápení. Že je vám na cestě k něčemu těžko v první řadě znamená, že za tím jdete. Tohle šťastní lidé dobře vědí. Najdou v sobě sílu něčemu se naučit a zdokonalit své dovednosti k absolutnímu mistrovství, i když k tomu musejí vynaložit neuvěřitelné úsilí. Proč? Protože když se ohlédnou a vidí, jak daleko se dostali na zvolené cestě, pociťují skutečné štěstí a spokojenost. Krom toho platí, že než se člověk v něčem stane mistrem, musí být nejprve nešikou. To, co získá, když dosáhne cíle, mu bohatě vynahradí všechno trápení na cestě k mistrovství.



16. Dbají na své zdraví. Před tím se zkrátka nedá uniknout: ať se vám cvičení jakkoli nezamlouvá, je fakt, že když se mu pravidelně věnujete, začnete se cítit líp. Pokud vaše tělo chátrá, brzy se to projeví i na myšlení, neschopnosti soustředění, špatné paměti i síle vůle. Všechno pro vás bude daleko těžší. Průzkumy prokázaly, že pravidelné cvičení pomáhá lidem vybřednou z depresí daleko účinnější nežli koňské dávky antidepresiv.

17. Utrácejí za nové zkušenosti a dojmy, ne za nepotřebné věci. Často jen s velkou neochotou vydávají šťastní lidé peníze za materiální věci. Raději utrácejí za nové zkušenosti a nové dojmy. Jsou pro to šťastnější ze dvou důvodů: Skutečně dobrá zkušenost se léty ještě zdokonaluje a prohlubuje. A navíc, má-li člověk získat nové dojmy, musí vyjít ven. A tam může najít někoho, s kým stojí za to se seznámit.

18. Váží si i drobných životních radostí. Štěstí neznamená především «co», ale «jak». Není místem určení, ale vztahem k životu. Je to umění užívat si po cestě za něčím velkým toho menšího. Skutečné štěstí nemůžeme nikdy pocítit, jestliže se čas od času nezastavíme, abychom se jím potěšili. Jestliže nenacházíme ani chvilku, abychom se radovali z přítomné chvíle, zbavujeme ji veškerého půvabu. Občas právě ty nejobyčejnější a neprostší věci jsou v životě ty nejpříjemnější. Ovšem jen pokud nezapomínáme nacházet v nich radost a uspokojení.

19. Chápou a přijímají pomíjivost života. Jestliže něco netrvá věčně, neznamená to ještě, že to nestálo za to. Šťastní lidé znají pravdu: všechno má své místo a svůj čas. Vztah, práce, životní zkušenosti, to všechno je pouhá součást celku. S časem stárneme a nabíráme moudrost. Začínáme chápat, čeho je třeba se držet ze všech sil a co máme nechat být. Občas někdo nebo něco prostě nemůže zůstat s námi. Občas jsou změny, které tolik nesnášíme, tím jediným, co nám může pomoci dosáhnout cíle. A občas odejít je jediný způsob, jak udělat krok vpřed.

20. Žijí životem, který si skutečně přejí. Tento poslední bod je shrnutím všech předchozích. Častou stížností klientů psychologických poraden bývá povzdech: «Kdybych tak měl kuráž žít ten život, který si přeju a ne ten, který mi vnucují ostatní!». Takhle se sebou nezacházejte. Co si myslí jiní a zejména to, co chtějí, nemá pro vás naprosto žádný význam. Vaše naděje, sny a cíle – to je to důležité! Jednejte tak, jak vám napovídá srdce. Obklopte se lidmi, kteří vás budou podporovat. Takové, jací jste, ne takové, jací si oni přejí, abyste byli. Najděte si opravdové přátele a nikdy s nimi neztrácejte kontakt. Říkejte, co říci chcete těm, kteří to chtěj slyšet. Vyjadřujte své vlastní pocity. Zastavte se a přivoňte k růžím. A to nejdůležitější – uvědomte si, že v naprosté většině případů jste to právě vy, kdo rozhoduje o tom, zda budete šťastní.

Doslov

Tento seznam naprosto nemá být nějakým univerzálním návodem na všeobecné štěstí. Měl jenom nasvítit několik užitečných zvyklostí, schopných změnit život k lepšímu. Štěstí je v mnohém závislé na našem vlastním jednání. Můžeme se stát šťastnými nebo se štěstí alespoň velmi přiblížit pouhou nepatrnou změnou svých každodenních zvyků. A zvyky pak za nás promění všechno ostatní. Jak řekl spisovatel Elbert Hubbard: Štěstí je zvyk. Pěstujte ho.