4 kroky k vašemu novému já

Semináře a tréninky, knihy a časopisy, výběry různých životních zlepšováků a vychytávek, vystoupení motivačních řečníků… Mohlo by se zdát, že ještě nikdy snad nebyla práce na sobě tak snadná – a zároveň tak těžká. Aby se člověk seznámil se všemi těmi poučnými a zajisté velmi inspirujícími materiály, potřebuje ovšem nemálo času. A když prostuduje obrovské množství literatury a absolvuje větší počet kursů, má nejeden takto poučený a vzdělaný člověk snahu své zkušenosti shrnout, zobecnit a zejména se o ně na síti podělit a doplnit je radami, které jemu osobně zásadně změnily život k lepšímu.

Sebevzdělávání a získávání užitečných dovedností jsou dneska zkrátka v módě a internet tomu velmi napomáhá. Je ovšem třeba konstatovat, že celosvětová síť je gigantickou skládkou informací a najít na ní materiál, který by skutečně za něco stál, je dost těžké. Znám opravdu velký počet chytrých a vzdělaných lidí, kteří nemohou na síti najít to, co doopravdy potřebují. Důvodem jsou vlny informací zavalující nás ze všech stran a odvádějící nás od zamýšleného cíle. Když se člověk naučí nevěnovat jim pozornost, jeho šance, že najde to, co hledá, se rapidně zvýší.

Jednou jsem si uvědomil, že jsem dosáhnul cílů, které jsem si předsevzal, jenomže se snahou stanovit si cíle nové nastaly problémy. Začal jsem studovat různou literaturu a absolvoval jsem nejeden kurs osobního růstu, až jsem si uvědomil, že metody, které jsou mi v jejich rámci předkládány, zkrátka a dobře nepřinášejí výsledky, které bych potřeboval. Zkusil jsem tedy dát dohromady všechno, co v nich bylo nejlepší. Dostal jsem docela zajímavé schéma, podle kterého jsem začal žít. A brzy jsem mohl pozorovat podstatné změny, samozřejmě k lepšímu. Doufám, že se vám tohle moje schéma může hodit — přinejmenším je seznámení s ním jednodušší a rychlejší, než pročítání hory literatury a sledování stovek hodin tréninků, kursů a různých seminářů.



Krok 1. Přijmout všechno, co se s námi děje.

Lidský život se skládá z různých událostí, které člověk hodnotí a označuje podle svého vlastního mínění o nich, podle toho, jak je nahlíží. Kupříkladu pro člověka, který spěchá na schůzku a nemá deštník, bude déšť, který se náhle spustí, vážný problém. Bude mít nejspíš zpoždění, promokne mu oblek, splihnou vlasy… Sám o sobě je však déšť událost neutrální. Kolemjdoucí který jde proti našemu nešťastníkovi bez deštníku, je dešti rád. Smyje prach a bude se lépe dýchat. Ten kolemjdoucí je astmatik a déšť je pro něj událost přímo skvělá. Otázka deštníku pro něj nepředstavuje vůbec problém. Jediný déšť zasáhne tisíce lidí – a každý z nich bude přirozeně mít na déšť svůj názor.

Abychom mohli jako osobnost začít růst, je nezbytné tuhle prostou pravdu přijmout a stejný přístup si vypracovat ke všemu, co se s námi děje a co se nám přihodí. Události samy o sobě nemusejí být ani dobré, ani špatné, prostě k nim dochází a my sami jim dodáváme to či ono zbarvení.

Krok 2. Překonat šablonu.

Každou chvíli se v našem životě něco děje a v této souvislosti si každou chvíli také klademe otázku, jak se v té či oné situaci správně zachovat. Je důležité si uvědomit, že každé řešení, které v nějaké konkrétní situaci přijmeme, se zakládá na naší minulé zkušenosti nebo na tom, čemu nás naučili jiní lidé. Říkali vám, že oheň je nebezpečný, nebo jste si dokonce sami vyzkoušeli, že když se ho dotknete prstem, bolí to. V každém případě bez nějaké závažné krajní nutnosti asi sahat do táboráku nebudete.

Zkušenost a poznání nám našeptávají, co bychom neměli dělat, a my se buď vědomě nebo nevědomě jejich našeptáváním řídíme. Jak člověk roste a dospívá, získává stále více zkušeností a poznání, proto se také budoucnost poněkud odlišuje od minulosti. Ale – to vypadá, jako by snad všechno bylo do jisté míry rozhodnuto už předem. Je tomu tak doopravdy? A pokud ano, jak se potom můžeme změnit?

Každý z nás dokáže v kteroukoli chvíli svůj život změnit, stačí začít maličkostmi. Budeme-li však jednat a chovat se tak, jako vždycky, nezmění se nic.

Řešení je jednoduché: udělat nějaký nestandardní krok. Udělat něco, co by od nás nikdo neočekával – ani my sami ne. Ponořit se do díry vysekané v ledu, zkusit seskok padákem, přestat kouřit, naučit se plavat. Každý má nějaké svoje nestandardní řešení. Já osobně se třeba hrozně bojím výšek, ale vystoupil jsem na vrchol hory. Pro někoho může být dva a půl tisíce metrů nad mořem naprostá banalita, ale mě to přineslo zcela nepřekonatelný pocit vítězství nad strachem a nad sebou samým.

Každý z nás dokáže kdykoli svůj život zásadně změnit. A přitom začít může něčím nevelkým, málo významným. To hlavní je pochopit, že když člověk jedná jako vždycky, podle zajetého vzoru, nezmění se vůbec nic. Stačí však udělat krok ze své komfortní zóny, a jste na vrcholu – všichni kolem se podivují vašemu úspěchu.



Krok 3. Vybrat si.

Tak jo, řekne si možná někdo, už je mi to jasné, ten správný vzorec jsem pochopil, můžeme naši lekci ukončit a vrátit se domů naplněni světlem poznání a celou přehršlí nápadů a směrů, kterými by se dalo vykročit. Nespěchejte tolik. Rád bych vám navrhl zamyšlení nad významem slov „muset“ nebo „být povinen“. Jsme už tak zvyklí je slyšet a používat, že se pravděpodobně vůbec nezamýšlíme nad tom, co vlastně znamenají. „Muset“ znamená, že člověk zkrátka nemůže něco neudělat. Takže tento „mus“ nám diktuje, co kupříkladu nemůžeme nedělat na svém pracovním místě. Ale je to tak doopravdy?

Jak budeme jednat si vybíráme podle důsledků, ke kterým naše jednání povede. Každý jednotlivý případ závisí na našem výběru.

Zkuste si na chviličku představit, že nikdo by nic nemusel. To je přímo ohromující nápad, někde na pomezí chaosu a nezodpovědnosti. Připustíte ale jistě, že konec konců jeden každý z nás může nechodit do práce a neplatit za byt, elektřinu, plyn a vodu. Je skutečností, že to my si vybíráme podle důsledků zvoleného jednání – a v každém případě vždycky záleží právě na našem výběru. Takže ano, můžeme v pohodě neplatit za byt, ale potom si ho buď vezme banka, nebo nás vystěhuje ten, kdo nám ho pronajímá. Můžeme také zcela radostně nechodit do práce, ale až nám dojdou peníze a přijdou těžké časy, nezbyde nám než vinit sami sebe, že jsme se neuváženě rozhodli a vybrali si špatně.

Pouze naše volba pouze to, jak si vybereme určuje, jak to bude dál: jako vždycky, anebo tak, jak to ještě nikdy nebylo. Vybírejte uvážlivě a umějte přijmout důsledky.

Krok 4. Začít jednat.

Zbývá už jen malinko. Přijmuli jsme události takové, jaké jsou, pochopili jsme, jak se změnit a dokonce jsme si i správně vybrali. Teď už zbývá pouhá maličkost: začít jednat. Kdosi moudrý řekl: „Bůh nemá jiné ruce než ty vaše.“ To vy jste tvůrci svého zítřka. Myslete na to v každý okamžik svého života.

Když se díváte na neumyté nádobí, rozhodněte se, že je třeba to nádobí umýt a neztrácet nervy zbytečným nadáváním. S nedopalkem cigarety se zbavte kouření vůbec. Když vás přepadají myšlenky na dovolenou, vydejte se do hor. Jednejte tak, jako nikdy dříve a budete se sami divit, čeho všeho dokážete dosáhnout.

Igor Čerepanov