4 rozdíly mezi spřízněnou duší a životním partnerem

Existuje mnoho nesprávných představ o pojmech „spřízněná duše“ a „partner“. Spřízněnou duší je člověk existující ve vašem životě proto, aby vás učil, obohacoval a vedl ke zdokonalování sebe sama. Partner je někdo, kdo je vaším životním druhem, jemuž po celý život důvěřujete a po celý život jste na něm závislí stejně jako on na vás.

1. Spřízněná duše je nám seslána, aby nám předala životní poučení

Spřízněnými dušemi vám mohou v životě být přátelé, příbuzní i členové rodiny. Snaží se vám vždycky pomáhat, sdílet vaši bolest, varovat před všemi životními překážkami, upozornit na vaše sklony k něčemu dobrému či špatnému. Jinak řečeno, spřízněná duše se všemožně snaží vás vést tak, abyste dokázali svůj život měnit k lepšímu. Spojení se spřízněnou duší vytváří pevný vztah, duchovní a emoční svazek. Přerušení takového spojení s sebou nese obrovskou bolest a utrpení.

Zájmy životních partnerů také bývají shodné s vašimi; partner je však člověk, který během celého života na vás závisí stejně tak, jako vy na něm. Životního partnera můžeme ocenit jako oporu vždycky připravenou vás podepřít a následovat vás bez ohledu na překážky a problémy vaší cesty. Výměnou však životní partner očekává to samé od vás. Základním úkolem životního partnera je nestát na místě. Jinými slovy – životní partnerství můžeme charakterizovat jako vzájemně výhodnou spolupráci, v níž jsou partneři zavázáni jeden druhému pomáhat a zároveň jsou velmi těsně emocionálně i duchovně spojeni.

2. Máte pocit, že toho člověka znáte celý život

Když potkáte svoji druhou duchovní polovici, můžete mít pocit, že dotyčného znáte celý život, ačkoli jste se s ním seznámili zcela nedávno. Snadnost a blízkost podobných vztahů ohromuje: skvěle chápete jeden druhého, vaše zájmy se shodují, máte podobný způsob uvažování. V rozhovoru můžete zjistit, že dokonce i některé vaše záležitosti a váš postup v nichse shodují nebo je jejich historie velmi podobná. To všechno je počátkem intenzivního spojení, které se skrývá pod pojmem spřízněné duše.

Se životními partnery je to jinak. Životní partner se ve vašem životě může objevit zcela nečekaně. Například v situaci, kdy se cítíte zle, začne někdo projevovat zvýšenou pozornost a péči o vás. To se může stát základem pro vznik vztahu. Důvodem jeho dalšího rozvoje může být i zájem blíže poznat člověka, který vám pomohl a podržel vás. V jeho přítomnosti se proto vždycky budete cítit v pohodě a bezpečí, zvláště je-li kromě podpory schopen vás stále něčím překvapovat a dělat vám radost. Ani si nestačíte uvědomit, jak rychle vaše známost a přátelství přerostlo v cit tak hluboký a trvalý, jakým je láska.

3. Intuitivně vycítíte myšlenky a přání jeden druhého

Existuje jakési vyšší spojení mezi vaším myšlením a city, protože myšlenky a přání jeden druhého znáte. Spřízněné duše slova nepotřebují. Nápady i emoce si sdělí i bez nich. Vědí navzájem, co se s tím druhým děje, vědí, co cítí, vědí, jak zareaguje na to, co se děje kolem.

Životní partner vás nedokáže chápat a vycítit tak, jako spřízněná duše. Na počátku vztahu převládá erotická přitažlivost a romantika. Vzájemné zkoumání životních hodnot toho druhého, jeho zájmů, sklonů a duchovních kvalit není prvopočátečním cílem a přichází časem. Je vlastně záležitostí celého života. Vzájemné poznání časem narůstá a může být provázeno vzájemným porozuměním. Vzájemná vazba citová i duševní tedy roste postupně, není něčím, co bylo jaksi „dáno“ hned na počátku.

4. Spřízněné duše se objevují v těch nejtěžších životních okamžicích

Spřízněné duše se objevují v těžkých situacích. Takto blízký člověk se snaží přivést nás na správnou životní cestu a poskytuje nám lásku zahrnující jak nadšení, tak zklamání. Spřízněné duše se snaží se jedna druhou změnit k lepšímu. Proto vztahy mezi nimi neprobíhají jenom idylicky, protože v životě se setkáme s mnohým a v těžké situaci se nemusíme zachovat vždycky správně. Naléhání spřízněné duše nám pak nemusí zrovna jít pod nos.

Ve vztahu se životním partnerem je to jiné, zpravidla snazší. Vztah vzniká bez nějaké zvláštní vzájemné péče a starosti. Nejsou žádné minulé ani budoucí události, které by vás v dané chvíli spojovaly v jednotný a pevný svazek. Podobný vztah je typický prakticky pro všechny lidi. Na jeho základě však docela dobře vznikají dlouhodobá a šťastná manželství a partnerství. Vztah časem zraje, lidé se poznávají a jejich vzájemná péče a podpora narůstají. V důsledku jsou partneři udělat vše, aby toho druhého podrželi.

Někdy se vaším partnerem může stát i spřízněná duše. Nebo se partnerský či manželský svazek časem stane hlubokým duševním spojením.