Nechceme tvrdit, že snad máte uváděné věty každý den slovo od slova opakovat svým dětem. Chceme vás jen inspirovat, abyste snadněji reagovali v konkrétních situacích. Hlavní je slova nejen dětem říkat, ale také je v praxi dokazovat.
1. «Já v tebe věřím»
Jedna žena se nám svěřila s trochu humorným příběhem na toto téma. Častokrát říkala svému tříletému synkovi „Já v tebe věřím“ – a takto deklarovaná víra se k ní vrátila doslova jako bumerang.
Jednou nemohla dlouho najít klíče od bytu. Když už to trvalo opravdu dlouho, praštila sebou na gauč, celá zoufalá, že klíče nenajde. Vtom cítila, jak jí malá ručička tahá za nohavici: „Maminko, já vím, že je najdeš, já ti věřím!“
Ta slova jako by jí dodala druhý dech. Vstala, odsunula komodu – heuréka! – klíče byly nalezeny.
Věta „Já v tebe věřím“ má opravdovou motivující sílu.
2. «Nikdy se nevzdávej»
Touto větou, pronesenou v nadneseném, lehce hravém tónu, můžete dítě vzpružit, odlehčit situaci. Postrčíte ho k hledání východiska.
Jako příklad můžeme uvést další příhodu oné matky tříletého chlapečka. Skládali puzzle a chlapeček se zuřivě snažil zasunout jeden dílek do nevhodného výřezu skládačky. Přitom si opakoval „Nikdy se nevzdávej! Nikdy se nevzdávej!“
Maminka ho poopravila: „Vzdávat se nemusíš, možná že tentokrát jen zkoušíš něco udělat špatně. Zkus se zamyslet, co by to mohlo být. Zkus to udělat jinak.“ „
Dítěti musíme srozumitelným jazykem vysvětlit, že vzdávat se nemá, ale někdy zkrátka musí zkoušet nová řešení.
3. «Učení je proces»
Vaše dítě by mělo vědět, že potíže a chyby jsou normální jev. Snažte se ho naučit, že kvůli malým nedostatkům nemusí ztrácet náladu. Připomínejte mu to nejen když chyba už se stane, ale i ve chvílích blížících se důležitých událostí a závažných rozhodnutí.
4. «Každý odborník byl nejdřív učedníkem, stejně jako dnes ty»
Důležité je čas od času dítku připomenout, že každý dnešní odborník nebyl takovým znalcem od samého počátku své životní pouti. Ať děti rostou s přesvědčením, že dělat chyby a propadat omylům je běžné, že se to stává. A prát se s nimi je normální. Stejně tak prohrávat je normální. Co je NEnormální, je přesvědčení, že chyby a omyly a praní se s nimi jsou permanentními životními jevy. Dítě musí chápat, že jsou pouze mostem ke zvolenému cíli, k vlastní dokonalosti.
Pomozte dítěti pochopit, že trpělivost, vytrvalost a snaha jsou mnohem důležitější než dokonalost.
5. «Prohra není volba»
Promluvte s dítětem o tom, co tato věta znamená. Vysvětlete mu, že si musí jít za svým, jakoukoli zkušenost brát jako poučení a vidět v ní ne porážku, ale nové možnosti vlastního „učení“ a nových cest.
Prohra nemůže být volbou.
Volba znamená učit se, růst, rozloučit se s tím, z čeho jsme vyrostli, mít se rád za vytrvalost a věřit ve vlastní síly.
6. «Uč se z každé modřiny a odřeniny»
Pokaždé, když vaše dítě něco udělá špatně a dostane se do nepříjemné situace, ptejte se ho, co se z této zkušenosti naučilo. Mluvte s ním o tom a vysvětlete mu, že my všichni se učíme svými chybami, propady, modřinami a oděrkami.
Naučte dítě každou situaci shrnout a udělat z ní závěr.
7. «Jsi v bezpečí, Jsi obklopen láskou a péčí.»
Vybavíte si nějaký okamžik z dětství, kdy jste se cítili v bezpečí, kdy jste vnímali lásku a péči kolem sebe? Jsou to okamžiky hřejivého klidu, harmonie se všemi a se vším, čím je dítě obklopeno.
Je krajně důležité vychovávat dítě v atmosféře lásky a péče, aby se cítilo v bezpečí. Pomáhá to jeho sebedůvěře, upevňuje jeho sílu a posiluje odvahu.
Každý večer, když svůj malý poklad ukládáte ke spaní, opakujte mu, že je v bezpečí, všichni ho tu mají rádi a chrání ho, starají se o něj. Říkejte mu ta slova klidně a něžně, aby si je dítě pevně uložilo do paměti a doprovázela ho i jako dospělého, aby si ně mohlo vzpomenout ve chvílích stresu a těžkostí.
Víš, jak tě mám rád? (Dojemný příběh)
Nežijte jen pro děti! (K zamyšlení)
Den, kdy jsem přestala spěchat