Snad každý dokáže ustát nějaký psychický náraz a zachovat si i v těžké situaci tvář. Stres však není něco jen tak prostého. Někdy se hromadí a narůstá tiše a nepozorovaně, a to právě tehdy, kdy máme za to, že všechno je v pořádku. Je sice fakt, že ten protivný kašel nás nějak nechce pustit, ztratili jsme i náhradní klíče a už by to zas chtělo zajít k zubaři…
1. Máte noční můry
Pokud se vám opakovaně zdá sen o vypadlém zubu nebo vás ve snu straší pády z výšky, nemusíte se rovnou děsit. Takové sny se občas zdají každému, dokonce dost často. Každý je přežije. To stres vás nutí ve snu padat někam do hlubiny, ztrácet zuby a opakovaně nedohánět ujíždějící vlak. Jediným důvodem, proč se nám takové sny zdají, je výstraha. Naléhavé upozornění, že je nejvyšší čas alespoň na chvíli vypřáhnout a odpočinout si.
2. Častěji nastydnete
Abychom v moderní době přežili, nemusíme se už každý den znovu rozhodovat mezi bojem a úprkem před nějakým dravcem. Stres pociťovaný v dopravních zácpách nebo v práci není spojen s přímým ohrožením života. Přesto však na něj lidský organismus reaguje stejně, jako kdysi dávno – uvolňováním vysokých objemů stresových hormonů adrenalinu a kortizolu. Je známo, že v medicíně jsou vysoké dávky kortizolu využívány k léčení alergií; dokážou „vypnout“ i bouřlivou podrážděnou reakci imunitního systému. A stejným způsobem je imunita opakovaně odpojována stresem, nutícím organismus k vyplavování nadbytečných dávek kortizolu. Mohlo by se zdát, že stres nás ovládá natolik, že nám stydnou dlaně a srdce tluče jako o závod. Ve skutečnosti však ovládáme stres my sami, vytváříme ho doslova z ničeho, pouhou „silou myšlenky“, a dostáváme se tak do stavu, kdy si děláme starosti a jsme rozrušeni i kvůli té nejnicotnější příčině. A naše imunita klesá.
3. Vypadávají vám vlasy
Nemusí to vždycky souviset se znečištěným životním prostředím nebo nevhodným šamponem. Pro vlasy je velmi důležitá výživa a – klid. Aspoň kvůli nim bychom se měli snažit nerozčilovat se zbytečně kvůli maličkostem.
4. Zakopáváte, upouštíte a ztrácíte věci
Zvnějšku působíte velmi vyrovnaně. Ani doma ani v práci nikdy nikdo neviděl, že byste byli nervózní, na někoho se utrhovali či snad dokonce křičeli. To však vůbec neznamená, že jste stres porazili. Také u lidí s velmi silnou vůlí a nervy ze železa ovlivňují stresové okolnosti poznávací schopnosti, paměť, řeč i motoriku. Ztrácejí se a znovu se nalézají bankovní karty, zapomínají se hesla a piny a klíče se nechávají v koupelně na pračce. Věci jako by si s námi hrály na schovávanou. Koho by napadlo, že zapomětlivost nebo neobratnost na dokonale rovném terénu nejsou žádné náhody a že je lze odstranit? Pokud se vám tohle děje, především se pořádně vyspěte. Dopřejte organismu dokonalý odpočinek, naprostý oddech ode všeho, co ho dráždí a unavuje, totální relax. Bezchybná paměť i obratnost se vám vrátí.
5. Přibíráte na váze
Nic člověka v zataženém podvečeru a mizerné náladě tak neuklidní, jako šálek kávy se šlehačkou a něco malého sladkého k němu. Také pěkně vypečený kousek vepřového bůčku nebo krkovičky dokážou pozoruhodným způsobem zvednout náladu. Proč máme v určitém období chuť na sladké nebo na něco tučného? Je to jednoduché. Jakmile stresové hormony spustí reakci „bojuj nebo uteč“, začíná se mozek připravovat na to, že v jedné i druhé situaci budete potřebovat dodatečné množství energie. Tu nejrychleji získáte z kalorické potravy, z tuků a cukru.
6. Střevo se bouří
Ve stresových situacích se krev žene k životně důležitým orgánům, aby byla zajištěna v prvé řadě jejich funkce. V kritických životních situacích jsou těmito orgány především dýchací soustava, srdce a mozek (proto jsme-li rozrušeni, stydnou nám nohy a ruce). Plný žaludek a střevo jsou při boji či běhu pouze na překážku. To vysvětluje, proč při rozrušení ze zkoušky nebo nadcházejícího letu přes oceán často navštěvujeme „ono místo“. Ne vždy je zdroj potíží tak zřejmý. Jestliže ovšem máme bez viditelných příčin několik dnů podrážděná střeva nebo pociťujeme ničím vysvětlitelné bolesti v žaludku, ačkoli se stravujeme jako obvykle, měli bychom se ještě před návštěvou lékaře nad stresem jakožto možnou příčinou tohoto stavu zamyslet. Přejít na lehkou stravu, do budoucna s podobnou reakcí svého organismu počítat a v případě očekávané stresové zátěže už předem přejít na šetřící dietu.
7. Začínáte se… drbat
Jistěže ne tak energicky a s báječnou vehemencí, jako to vídáme u psů nebo koček. Někdy vás svědí obočí, jindy špička nosu, případně máte pocit, že vám na ruku usedl nějaký hmyz a snažíte se ho odehnat. Rovněž tyto opakované pocity a někdy i vyrážka mohou být psychosomatickými projevy stresu.
8. Zvoní vám v uších
Z ničeho nic. Nějaký zvuk v uších (odborně řečeno tinnitus) v zásadě nikomu nepůsobí nějaké veliké potíže, avšak stává se, že ho slyšíte stále. Každý den. Nepřetržitě. Je zvláštní, že často se vyskytuje v souvislosti s návalem starostí a povinností spojených s očekáváním nějaké významné události. Dnes už je tento jev ovlivnitelný léčbou, určitě však bychom měli přemýšlet i nad možností jeho vzniku pod vlivem stresu.
9. Musíte častěji k zubaři
Skřípání a tisknutí zubů jsou projevy stresu. Tomuto jevu se říká bruxismus a nelze ho označit za neškodný, neboť vede k nadměrnému opotřebení zubů. V takové míře, že si toho při prohlídce všimne i zubař. Avšak i běžný zubní kaz je se stresem přímo spojen. Ve stresové situaci klesá hladina imunoglobulinu a dalších ochranných faktorů neutralizujících bakterie ve slinách.
Tyto jemné signály vysílá organismus dokud stres ještě zcela neovládne náš život. Jsou to symptomy, podobající se spíše udivené otázce: „Co se děje?“ Snažte se ji zaslechnout včas, snížit zátěž a uspořádat své záležitosti tak, aby tyto projevy nedosáhly krajní meze v podobě psychosomatických onemocnění a depresí, kdy se už organismus neptá, ale hlasitě křičí: „Tohle se mi nelíbí!!!“
M.Malyginová
Rodinné ráno bez stresu. Osm jednoduchých pravidel.
Jak si dodat sebejistoty během 5 minut