Když hovořím o otevřenosti ve vztahu, často mám na mysli umění říkat pravdu, které je podstatou otevřenosti. Existuje pět úrovní umění říkat pravdu.
1) První úroveň, když sám sobě říkáš o sobě pravdu. Pro mě to byl obrovský problém, protože jsem si sám o sobě lhal po mnoho a mnoho let. Je těžké představit si člověka, který lže sám sobě, ale stává se to docela snadno. Já sám jsem to dlouhou dobu dělal.
2) Druhá úroveň umění říkat pravdu je, když sám sobě říkáš pravdu o jiném člověku. Sám sobě jsem rovněž o jiných dlouhé roky lhal. Například jsem si dlouhé roky namlouval, že tou nejromantičtější láskou miluju člověka, s nímž jsem žil. Když jsem si začínal myslet, že to tak není, když jsem si dovolil připustit něco jako: „Počkej, možná, že už ji rád nemáš“, můj vnitřní hlas mi říkal: „Neblázni, samozřejmě, že ji miluješ“. Protože jsem tak měl smýšlet. Mělo to tak být. A tak jsem si dlouhou dobu lhal, dokud jsem si jednou neřekl pravdu. Neřekl jsem to ani nahlas, prostě jsem to řekl sám sobě, což pro mě bylo překonáním obrovské zábrany.
3) Třetí úroveň je, když pravdu o sobě říkám jinému člověku. Tedy přibližně to, co právě dělám.
4) Čtvrtá úroveň, když jinému člověku říkám pravdu o něm. Samozřejmě svoji pravdu, ne skutečnou pravdu. Skutečná pravda objektivně neexistuje. Dělím se tedy o svoji pravdu o jiném člověku s ním samotným.
5) Pátá úroveň umění říkat pravdu: když všem říkáte pravdu o všem. Pokud dokážete udělat těchhle pět kroků, udělali jste pět kroků k nebesům, protože nebesům (pauza) nemusíte lhát.
N.D.Walsch
Vztahy neustále prověřují, čeho jsme schopni
Krátká pohádka o životních pravdách