Jak najít svůj vnitřní svět

Britský herec a spisovatel Stephen Fry nezná deprese jenom z doslechu. Jednou dostal dopis od dospívající dívky, která se ho ptala, jak dokázal najít dušení rovnováhu. Ve své odpovědi jí vyprávěl, jak když se zdá, že temné časy snad nikdy neskončí, najít celý svět uvnitř sebe sama. Pokud chcete, seznamte se s jeho upřímným vyznáním.

Milá Christel,

Je pro mě smutné číst, že život tě teď vůbec netěší. Bůh je mi svědkem, že dobře vím, o čem mluvíš. Vím, jaké to je, když se člověku nic nedaří a jen málokdy se z něčeho raduje. Nejsem si jist, že má rada ti pomůže vrátit životu tu správnou chuť. Rady se obvykle dávají s dobrými úmysly, jenomže se stává, že se z nich svírá srdce. Připomínají totiž člověku, že není schopen sám sobě poskytnout takovou lásku, jakou mu projevují lidé okolo.

Zjistil jsem, že trochu lepší to je, když na své pocity a nálady myslím jako na počasí.

Několik všem dobře známých faktů o počasí:

• Reálně existuje.
• Nezměníš ho, ani když si budeš přát, aby třeba úplně zmizelo.
• Jestliže je teď za oknem tma a prší, je to realita, je tam tma a prší a nemůžeš to změnit.
• Tma a déšť mohou klidně vydržet celé dva týdny.

ALE:

• Jednoho dne znovu vyjde slunce.
• Nikdo nemůže rozhodnout, kdy přesně se má slunce vrátit, ale vrátí se.
• Jednoho krásného dne.

Myslím, že totéž platí o naší náladě. Není správné pokládat své pocity za iluzi neodrážející skutečný stav věcí. Jsou skutečné. Deprese, neklid, apatie a ztuhlost jsou stejně reálné jako to počasí za oknem a STEJNĚ TAK JE NEMŮŽEME OVLÁDAT. Není to naše vina.

ALE:

Přejdou; doopravdy přejdou.

Stejně jako bereme špatné počasí za oknem, musíme brát i to, že někdy svět vidíme v pochmurném světle. „Dneska je den pod psa“ – to je ideální realistický přístup. Hlavní je v myšlenkách nezapomenout roztáhnout deštník. „Nojo, uvnitř prší. No a co… To se dá vydržet. Možná už zítra bude svítit sluníčko. Na každý pád až se vrátí, pořádně si ho užiju“.

Nevím, jestli se ti něco z toho všeho hodí. Možná se rozhodneš, že ne a pak tě prosím o prominutí. Chtěl jsem ti prostě napsat pár řádků, abych ti tak popřál šťastnou cestu při hledání trošky radosti a smyslu v životě.

Přeju ti to nejlepší,

Stephen Fry