V životě jsem vlastně dost často odcházela z domova. Nejdřív od rodičů, na studentskou kolej. Pak jsem se stěhovala do jiného města. A v něm z jednoho podnájmu do druhého. Obvykle jsem tam zašla jen abych se umyla, vyspala a trochu si odpočinula. Klid, harmonii, pořádek, zkrátka pocit domova jsem usilovně hledala všude možně, jenom ne v domově samém.
Tohle jsem si uvědomila a oči se mi otevřely vloni na podzim. Zašla jsem v centru do své oblíbené prodejny knih a narazila jsem tam na dílko pojednávající o důležitosti úklidu. Nejdřív mi téma znělo humorně, ale když jsem se do knihy začetla a nakonec ji zhltla naráz, v mnohém se mi rozsvítilo. A pustila jsem se do totálního úklidu svého domova.
Trvalo mi to skoro dva měsíce. V jejich průběhu jsem každý den odnášela z bytu dva až tři velké balíky věcí. Někdy do charity, ale nejčastěji prostě na vyhození. Zdálo se, že oblečení, boty, papíry, knihy, suvenýry, odrbané povlečení, nádobí a kosmetika, které mi dávno k ničemu nejsou, nemají konce. Příčiny, pro které je tak těžké něčeho se zbavit, jsou vlastně jen dvě: lpění na minulosti a obavy z budoucnosti. Totální úklid proto výrazně pomáhá zbavit se těchto dvou zátěží, které nám často brání v rozvoji a ve štěstí vůbec.
V záplavě věcí, které opustily mé bydliště během úklidu, se mi zvláště vštípily do paměti tyhle:
1.Sestřin beránčí kožíšek. Pořádně obnošený. Rozloučila jsem se s ním bez lítosti. Za pár dní jsem si pak koupila opravdu skvělý lehký prošívaný plášť a chodila v něm celou zimu.
2.Veškeré obnošené svetry, schovávané pro „nouzové použití“. Na chatu (kterou nemám), až budu malovat, až vypadne v zimě topení a tak dále a tak podobně.
3.Má kolekce knih o rakovině. Řadu let jsem je shromažďovala s myšlenkou „co kdybych onemocněla“. Věnovala jsem je do místní knihovny spolu s dalšími knihami, které mi k ničemu nebyly, nepočítám-li ovšem hromadění prachu. Zato jsem konečně zašla na fyzioterapii s chronicky bolavými zády.
4.Krabice od bot plná neplatných desetníků a padesátníků. V bance jsem se dozvěděla, že jsem poněkud zaspala dobu, termín k výměně je dávno pryč. Budu si více vážit peněz.
5.Veškeré časopisy, v nichž mi něco otiskli. Některé své články jsem si schovala, ostatní šlo do sběru.
6.Všechny mé certifikáty o absolvovaných kurzech a školeních. Pokud z nich mám nějaké znalosti nebo dovednosti, mám je v hlavě. Papíry mi k ničemu nejsou.
7.Televizor! Stejně se na televizi skoro nedívám. Získala jsem bezvadnou poličku na svá výtvarná dílka.
Komodu a skříň, které jsem tím vším uvolnila, jsem věnovala příbuzným. Mám teď v pokoji prostor, do ničeho nevrážím a kdybych chtěla, můžu si klidně zatančit. V pohodě cvičím jógu a hraju si se psem.
A ještě něco o tom, co každý získá, když svůj domov zbaví starých krámů a nepotřebných věcí:
1.Čas. Času vám přibude už jenom tím, že nehledáte potřebné v záplavě nepotřebného. Že nemusíte přemisťovat horu věcí, abyste se dostali k té, kterou potřebujete. A že je nemusíte čas od času přeskládat čistě jen proto, abyste si měli kam sednout.
2.Klid. Život je opravdu klidnější, když člověk ví jistě, kde co doma má.
3.Možnosti. Ty se objevují všude. Najednou si můžeme koupit novou lampu, protože ji budeme mít kam postavit. Dostaneme nabídku na novou práci. Získáme nové známé. Uvolnili jsme si doma prostor a zároveň jako bychom uvolnili prostor pro nové příležitosti.
4.Energie. Je teď více koncentrovaná a silnější. Nic okolo mě už nerozptyluje a můžu se konečně soustředit na něco opravdu velikého!
5.Uzemnění. Je teď jednodušší soustředit se sama na sebe. Na své tělo, svá přání, stav, nálady. Pomáhá to uvědomovat si sama sebe v přítomném čase, nelpět na minulosti a nevytvářet prázdné fantazie ohledně budoucnosti.
6.Propouštění. Když se dokážeme zbavit věcí spojených s bývalými emocemi, s křivdami, strachy a smutkem, vlastně je propustíme, pošleme je pryč a můžeme dál žít s lehkým srdcem.
7.Spokojenost. Žít v uklizeném bytě je moc příjemné a tato radost se postupně šíří i do dalších oblastí našeho života.
8.Lidé. Do života nám vcházejí noví, zajímaví lidé a ti „staří“ jsou nám bližší. Prostě proto, že na všechno se teď díváme obnoveným pohledem a víc si vážíme toho, co v životě máme.
9.Úcta. Ne každý dokáže udržovat nový pořádek. Je to skutečně zvyk hodný úcty. Člověk se stává příkladem hodným následování – pro své blízké i pro děti. Budou-li v něm vyrůstat, nebudeme je muset poučovat o jeho významu.
10.Nové věci. Samozřejmě! Půvabné a užitečné nové věci, které se hodí na některá uvolněná místa, nám udělají radost. A připomínají nám znovu a znovu, jak jsme zlepšili prostředí, ve kterém žijeme.
To nejdůležitější, co jsem tímto drastickým úklidem získala, je pocit skutečného domova. Místo, ke kterému můžete přilnout. Kam se rádi vracíte. Tohle teď zažívám poprvé. A je to veliká radost. Přijdete domů unavení, promrzlí, hladoví. Vítá vás známá vůně, známý řád domova. Už jen tím se vám uleví a zaplaví vás pocit klidu a bezpečí.
Sedávám teď dost často doma. Zapálím si svíčky, aromalampu a vychutnávám si samotu v prostředí, které jsem si vytvořila. Je to můj azyl, má radost a opora, má jistota. Něco podobného jsem naposledy zažívala u rodičů, tam jsem ale tvůrcem nebyla já sama. Upřímně přeju každému, aby tohle poznal.
N.Budilová
Nahraďte ve svém slovníku dvě slova a váš život se citelně změní
Jednoduchá rada, která mnoho životů změnila k lepšímu