Vděčnost a způsob, jak se zbavit vlečky

Často se na mě obracejí lidé upřímně přesvědčení, že se zbavili a jsou zcela prosti veškerých křivd a výčitek. „Všem jsem odpustila, na nikoho se nezlobím“, „maminka měla radši sestru, ale nekladu jí to za vinu“, „manžel se dětem věnuje málo, ale já to chápu, má plno práce“ atd. Jestliže si však pamatujeme, že maminka měla raději sestru a měli jsme tedy komu co odpouštět, znamená to, že tyhle „vlečky“ se za námi táhnou z minulosti, okupují naše myšlenky a odebírají energii.

Vytvářejí trvalé negativní pozadí projevující se nespokojeností se životem. Všechno se zdá být v pořádku, ale tak nějak bez radosti. V myšlenkách vedeme dialog s lidmi z minulosti, něco dokazujeme, vysvětlujeme, přeme se; máme pocit viny, že jsme se někomu neomluvili, nesplnili slib. „Vlečky“ mají mnoho projevů, příčina je však jen jedna: neukončený vztah.

Proč je třeba vztahy ukončovat?

Jakékoli nedokončené záležitosti blokují efektivitu, brání dosahování cílů a plnění přání, odebírají energii a dobrou náladu.

Jak zjistíme, máme-li nějakou „vlečku“?

Soustřeďte se na svoje myšlenky – na co po celý den myslíte? Lovte útržky vět, křivdy a jiné negativní pocity. Stává se, že nám někdo řekne nějaké nepěkné slovo a my si je pamatujeme celá léta. Další nám nevrátil dluh, jiný nás oklamal, ačkoli jsme mu věřili. Jsou to všechno drobné, nevýznamné události, které, jak by se zdálo, jste už dávno odklidili do archivu. Opravdu upřímně se domníváte, že jste odpustili, zapomněli, nechali to plavat. Přesto však jsou stále s vámi a já vám radím věnovat jim pozornost.

Pokud se rozhodneme i nadále žít se svými „vlečkami“, ztrácíme čas a síly na něco, co nemůžeme změnit, mrháme zbytečně energií, kterou bychom mohli věnovat něčemu užitečnějšímu.



Co si počít s „vlečkami“?

1. Najděte si půlhodinku volna, posaďte se někde v klidu o samotě a vypište všechno, na co si jen vzpomenete. Buďte upřímní a nezavrhujte žádnou ze vzpomínek, každá má svou hodnotu.

2. Stanovte si cíl: zbavit se veškerých „vleček“. Každé z nich určete pevný čas, jinak by se celý proces mohl protáhnout.

3. Proveďte rituál vděčnosti vůči každému člověku ze seznamu – poděkujte za cennou zkušenost, kterou vám poskytl, za situaci, kterou vytvořil a která vás něčemu důležitému naučila. Řekněte například kamarádce: „Děkuji ti, že ses mi posmívala a nevěřila mi, dodalo mi to sílu a pomohlo mi to udělat důležitý krok“.

4. Pro pokročilé: představte si člověka, kterému jste vděčni a pokloňte se mu. Poklonu děláte jen sami pro sebe, určitě nemusíte za těmi lidmi chodit a klanět se jim. Je to jednání, které velmi pomáhá odpustit a ukončit vztah.

Když minulosti vyslovíte upřímnou vděčnost, propouští vás a dovoluje vám jít dál. „Vlečka“ se za vámi víc už netáhne, neodebírá vám energii. Začínáte dosahovat cílů, vaše sny se plní a žijete s lehkým srdcem.

A to úplně poslední: ukončené „vlečky“ určitě nezapomeňte vyškrtnout ze seznamu a pochvalte se, že jste se pustili do tak důležité věci. Až celou věc uzavřete, odměňte se něčím příjemným. Je jedno, zda to bude dortík nebo něco jiného, hlavně, když vám to udělá dobře.

J. Solomonová