Stalo se to počátkem 20. století. Jeden skotský farmář se vracel domů a procházel přitom okrajem bažiny. Náhle uslyšel volání o pomoc. Vrhl se tím směrem a uviděl chlapce, kterého už už vtahovala do bezedných prostor mazlavá hmota močálu. Marně se pokoušel uniknout sevření blátivého třasoviska; každý další pohyb ho odsuzoval k neodvratné záhubě. Chlapec křičel zoufalstvím a strachem. Farmář bleskově ulomil silnou větev, opatrně se přiblížil a natáhl ji k tonoucímu. Chlapec se přitáhl na bezpečné místo. Celý se chvěl nezvladatelným třasem a ještě dlouho nemohl potlačit slzy. Hlavní však bylo, že byl zachráněn!
– Pojď se mnou domů, nabízel farmář. Potřebuješ se uklidnit, usušit se a zahřát.
— Ne, to ne, vrtěl chlapec hlavou, čeká mě otec. Určitě už má strach. Pohlédl vděčně na svého zachránce a utíkal pryč…
Ráno farmář spatřil přepychový kočár, který přijel k jeho domu. Vystoupil z něj skvěle oblečený džentlmen a ptal se:
— To vy jste včera zachránil život mého syna?
— Ano, já – odpověděl farmář.
— Kolik vám dlužím?
— Neurážejte mě, pane. Nic mi nedlužíte, jednal jsem tak, jak by měl jednat každý normální člověk.
— Ne, nemohu to nechat jen tak, můj syn je mi velmi drahý. Řekněte jakoukoli částku, trval na svém muž.
— Víc nemám, co bych k tomu řekl, pane. Na shledanou. Farmář se obrátil k odchodu. Vtom na zápraží vyběhl jeho synáček.
— To je váš syn?, zeptal se bohatý host.
— Ano, s hrdostí v hlase odpověděl farmář a pohladil synka po hlavičce.
— Pojďte, uděláme to takhle. Vezmu vašeho syna s sebou do Londýna a zaplatím jeho vzdělání. Je-li tak ušlechtilý, jako jeho otec, pak ani vy ani já nebudeme litovat tohoto rozhodnutí.
Uběhlo několik let. Farmářův syn dokončil školu, pak lékařskou fakultu a jeho jméno se záhy stalo známým jako jméno vynálezce penicilinu. Jmenoval se Alexander Fleming. Těsně před válkou přivezli na jednu z nejlepších londýnských klinik syna onoho bohatého džentlmena s těžkým zápalem plic. Uhodnete, co zachránilo jeho život tentokrát? Ano, Flemingem objevený penicilin!
Jméno bohatého džentlmena, který zaplatil Flemingovo vzdělání, znělo Randolph Churchill. Jeho syn byl Winston Churchill, budoucí premiér Velké Británie. Jednou řekl: „Co vykonáš, se ti vrátí.“
Můžete tomu věřit nebo ne, ale tento jev existoval, existuje a nepochybně existovat bude. Říká se mu bumerang laskavosti.
Je to to, co je obvykle vyjadřováno větou: „Co zaseješ, to také sklidíš.“ To, k čemu skeptikové často se závistí říkají: „Ten měl ale štěstí!“ – a nemají přitom ponětí, že tohle „štěstí“ mělo svou předhistorii, v níž „šťastlivec“ nezištně vykonal něco ušlechtilého, za co mu teď Vesmír přirozeným způsobem splácí dluh. To, pro co každý najde ve svém životě více příkladů, když se nad některými událostmi zamyslí se všemi podrobnostmi.
Bumerang laskavosti – to je když neznámému člověku jen tak věnujete úsměv nebo řeknete nějaký kompliment a najednou si všímáte, že i na vás se neznámí lidé usmívají a říkají vám milé věci. Jenom tak.
Když jste poskytli drobnou pomoc nebo službu, věnovali jste svůj čas a pozornost – a potom v nějaké složité situaci vám stejně nezištně a včas někdo poskytne pomoc a podporu.
Když při daleké cestě vždycky zastavujete stopařům nebo pomáháte těm, kdo píchli pneumatiku, došel jim benzín nebo je zradil motor. A když pak vám se něco porouchá stovky kilometrů od civilizace, odtáhnou vaše auto do nejbližší opravny úplně neznámí lidé a ještě vám přidají peníze na opravu.
Když krmíte toulavé psy a kočky a dostanete nečekaný dárek.
Když za někoho zaplatíte v autobusu nebo za chudou penzistku zaplatíte v obchodě nákup a dostanete nečekané prémie nebo v rámci nějaké akce máte půl nákupu úplně zadarmo.
Pomáháte-li vždycky lidem kolem sebe jak můžete, věnujete-li se charitě, pečujete o starší sousedku nebo se dělíte o věci a jídlo s osamělou matkou mnoha dětí, pak když se dostanete do obtížné životní situace, vaše pomoc a pozornost se náhle doslova materializují a míří k vám odevšad a ode všech…
Tyto a mnohé jiné příklady můžeme ve světě najít každý den. Není v tom nic mystického, vždyť přece známe zákonitost příčin a následků.
Bumerang laskavosti funguje! Vytvářejte dobro a ono se k vám vrátí i s úroky! Vytvářejte ho v maličkostech, nezištně, bez sobeckého a netrpělivého očekávání, kdy se k vám vrátí zpět. A právě tehdy, po oběhnutí světa, se k vám váš dobrý skutek vrátí v potřebný čas, na potřebném místě. Pragmatici a materialisté budou mít zato, že jste prostě měli štěstí. V takovém případě však by byl život lidí, konajících dobré skutky, jediným nepřetržitým proudem náhodného štěstí a zdaru!
A hlavně – pamatujte si vždycky, že pravidlo bumerangu platí i u špatných skutků – ať tedy raději pracuje pro dobro vaše i všech na této zemi!
Neskutečně silný příběh jednoho taxikáře
Nejlepší učitelka v mém životě