20 pastí, bránících ženě být sama sebou

Tvůrčí, jemná, ale sebevědomá žena potřebuje stále obnovovat svou energii. V této oblasti bohužel ženy často leccos podceňují. Proč k tomu dochází a jak se naučit žít tak, aby nedocházelo k neúměrné energetické zátěži? Existuje mnoho názorů. Seznámíme vás s jedním z mnoha pohledů. Přečtěte si seznam pastí, které podle něj ženě brání být naplno sama sebou. Některé se vám budou zdát povědomé, jiné vás třeba i rozesmějí nebo rozzlobí …

1. Shon. Žena si toho nabere tolik, že to jen těžko zvládá. A začíná honička. Shon a spokojenost opravdu nejdou dohromady.

2. Přehnaná společenská aktivita. Žena se tak ve skutečnosti pokouší nahradit nedostatek lásky, jenomže takhle to nefunguje. Vnější činností by se žena měla zabývat pouze po svých aktivitách a povinnostech rodinných, a navíc by měla pro její duši být zdrojem radosti.

3. Přemíra vnějších kontaktů. Mimo okruh vlastní komfortní zóny. Žena by měla komunikovat převážně s těmi, kdo ji mají rádi, kdo jsou jí příznivě nakloněni. Muž se rozvíjí překonáváním těžkostí, komunikací s těmi, kdo mu nakloněni nejsou, kdo ho nemají rádi. Žena by se však neměla nacházet mimo svou komfortní zónu. Této chybě obvykle říkáme jednoduše: dělat něco, co nemám rád, co se mi nelíbí.

4. Absence péče o vlastní tělo.

5. Neženský střih vlasů. Nedá se říci, že má být krátký nebo dlouhý. Má být pohledný, kvalitní a úpravný. Krátký je samozřejmě více praktický, ovšem praktičnost pochází ze slovníku mužů.



6. Absence ozdob. Neumění používat zdobné doplňky. Měl by to být především muž, kdo ženě daruje různé ozdůbky, a nemusí to být zrovna brilianty. Vkusná bižutérie dělá divy.

7. Emoční závora. Žena se omezuje ve vyjadřování emocí. Někdy se ženy domnívají, že mají právo vyjádřit pouze kladné emoce, to je však omyl. Měly by mít po boku člověka, jemuž mohou vyjádřit jakýkoli svůj pocit. K hysterickým výbuchům dochází, když muž ženě nenaslouchá, nebo když žena naslouchá pouze muži, ne sama sobě. Samozřejmě je třeba mít pod kontrolou vlastní hněv. Nedržet ho v sobě, dát mu průchod třeba někde o samotě, ale určitě jím nezaplavit partnera, protože rozhněvané, vzteklé výstupy vztahy narušují.

8. Absence zálib. Koníček je zaměstnáním pro potěšení, nepřináší peníze, ale duševní uspokojení. Muž by měl zálibám vycházet vstříc. Žena si musí být vědoma, že věnovat čas svým zálibám je správná věc.

9. Absence tvorby. Velmi blízké předchozímu bodu, není to však úplně totéž. Květiny, květinové záhony, interiéry – zkrátka, žena musí vystupovat také jako tvůrce. Musí mít kousek svého vesmíru, kde se bude projevovat tvůrčím způsobem. Využívat volno výlučně k odpočinku, ležet jenom u televize nebo někde na dece, to je cesta k úpadku.

10. Vedení. Žena může velmi dobře řídit, vést. Není to však její přirozeností. Žena by měla především inspirovat. Žena se může kupříkladu rozhodnout vzít si půjčku – a potom se div nezblázní, když ji má splácet. Takové věci by měl řídit a zajišťovat muž.

11. Nedostatek kvalitního spánku. Když žena chodí pozdě spát, také pozdě vstává. Měla by však mít veškeré podmínky ke kvalitnímu spánku, protože jeho nedostatek se projeví nejprve na stavu jejích nervů a záhy i na vzhledu.

12. Konflikty. Žena se nemá podílet na žádných konfliktech, její styk s lidmi má probíhat bez nich. Zvláště se to týká jejího styku s muži. Konflikty s muži žena hrubne.

13. Mužské povinnosti. Utahování šroubů, stěhování nábytku, řízení podniku, velení rotě, vydělávání na rodinu, půjčky, hypotéky… To všechno jsou mužské povinnosti a žena se jich nemá účastnit.

14. Konkurence. Ženskou přirozenost soutěž ničí. Ženě není dáno bojovat, aby byla v něčem nejlepší, její přirozenost nepotřebuje nikomu dokazovat, že je lepší než ostatní. Nemá to nic společného s arogancí či egoismem. Současná žena se nemá ráda, do ženského egoismu má opravdu daleko.



15. Nezávislost. Samostatnost, síla, tvrdá sebekontrola, úpornost při dosahování cílů.

16. Pýcha. To platí pro případ, kdy si žena v každé situaci říká: „Já sama“. Nebo: „Dokážu to líp, rychleji, kvalitněji“. Někdy se také pýcha skrývá ve větě: „Proč se mám ponižovat a o něco prosit?“

17. Lpění na výsledku. Jestliže si žena už předem klade výsledek jako podmínku: „Když se to nepovede, když to nevyjde, bude to špatně“. Rozumná žena je spokojena s tím, co je. Jinak ji to nutká jít a vydělat si svých pár korun. Žena však není šťastná, když své peníze utrácí pro sebe. Štěstí cítí, když za ni utrácí muž.

18. Hněv, přesněji řečeno nesprávně vyjádřený hněv. Hněv je křivda, odsudek, nadávky. Vzniká v důsledku orientace na objekty potěšení а požitků. Žena na nich začne lpět, jenomže získat vše, co vidíme, není možné. Své pocity je třeba hlídat hned od počátku, ne teprve tehdy, když se lpění na předmětu projeví.

19. Stížnosti. Žena si nestěžuje, vyslovuje, co cítí. Jestliže si už stěžuje, je někdo vinen. Rozdíl mezi prosbou a stížností je v jejich naladění. Žena se s mužem radí, nestaví ho před skutečnost.

20. Absence osobního času. Času prostě pro sebe, času na ženské hloupůstky. Žena občas potřebuje na hlouposti utrácet čas – a někdy i peníze.