O „mohu“ a „chci“ a způsobech zacházení s nimi

Někdy před sedmi lety jsem navštěvovala psychoterapeuta. Upřímně jsem mu v ordinaci naříkala, že „nemůžu, nejde to“. Co konkrétně jsem nemohla a co mi tak nešlo, není důležité. Důležité je, že já sama i všichni moji blízcí jsme si byli naprosto jisti, že „moci“ jsem povinna. Jít mi to zkrátka musí.

Právě tato světlá povinnostní idea spolu se zoufalstvím a studem vyvolanými faktem, že mi to nejde, mě nakonec přivedly k psychoterapeutovi.

Poté, co jsem odmítla asi dvě desítky schůdných způsobů, jak učinit to, co ode mě tolik očekávalo mé okolí a co jsem konec konců od sebe očekávala já sama, navrhl mi poněkud vysílený lékař lidské mysli toto: „Řekni nahlas větu «Chci to udělat» a «Nechci to udělat». A vyber si tu, která se ti víc líbí“.

Tak jsem si vybrala… Vyšlo najevo, že nejen že nechci udělat to, co jsem se tak zoufale vykonat snažila, ale že se mi vůbec nechce to chtít. Byl to bod obratu.

Je to grandiózní objev: kterékoli „nemůžu“ se dá nahradit výrazem „chci“ nebo „nechci“. Což kardinálně mění situaci.



«Nemůžu» znamená bezmoc, zastávku, ruce složené v klín a očekávání pomoci zvnějšku (jíž se nám bohužel v životě dostává velmi zřídka). «Chci» nebo «nechci» naproti tomu vyjadřuje aktivní osobní stanovisko, naplněné energií.

Jistě, přání nebo nepřání nejde uskutečnit ihned. V mém případě například byla cena odmítnutí dělat to, co si nepřeju, velmi vysoká a já jsem ještě dva roky „nemohla“. Ale aspoň jsem už ty dva roky nemrhala zbytečně silami na „úsilí, aby to přece jen šlo“. Sbírala jsem síly na okamžik, v němž řeknu „nebudu to dělat“ a na následky toho, že to vyslovím.

Někdy v sobě vyslovení onoho «chci» nese dost rizika a platíme za ně vysokou cenu. Bezpečnější je říci «nemohu». Jistěže se nemusíme o překot vrhnout okamžitě dělat to, co si skutečně přejeme. Přesto však je velmi důležité si čas od času připomenout: «Doopravdy chci tohle» – a cítit, jak nás energie táhne kupředu, jak vyvstávají nové a nové způsoby umožňující se po malých krůčcích blížit cíli.

Mě tato metoda nakládání se slovy «mohu» a «chci» poskytla způsob, jak být poctivá sama k sobě a zároveň vidět, co se reálně děje. Poskytla mi možnost jednat a nezastavovat sama sebe.

L. Marčenková