Děti a peníze. Jak vysvětlit dítěti, že nemůžeme kupovat všechno, co se nám líbí? Podstatný problém většiny rodičů. Jak a kdy začít s dítětem mluvit o penězích? Dávat mu kapesné? Kolik a v jakém věku? Nabízíme vám 5 způsobů, jak naučit dítě zacházet s penězi.
Každá rodina má svůj výchovný styl, své tradice, své priority. Dítě roste a učí se chovat ve světě a jednat s lidmi. Mluvit a chodit. Psát a počítat. Proč bychom ho tedy neměli od dětství také učit zacházet s penězi? Mnozí rodiče mají za to, že mluvit o penězích s dětmi není třeba. Proč tak brzy zatěžovat tu malou hlavičku materiálními problémy? Psychologové však tvrdí, že principy, podle kterých bude jednou člověk utrácet peníze, jsou zakládány už mezi druhým a pátým rokem. A to ať už s dítětem o penězích začnete hovořit, nebo se budete tvářit, že žijeme ve světě, kde peníze neexistují. Pamatujte ale, že schopnost nakládat se svými penězi v dospělém životě je zcela závislá na tom, zda člověk získal takovou zkušenost už v dětství.
Nabízíme vám pět způsobů, jimiž lze vychovat finančně gramotnou osobnost.
Způsob č. 1
Vysvětlujeme dítěti, co je to rodinný rozpočet a kde se berou peníze
Začneme tím, že dítěti jeho jazykem vysvětlíme, co je to rozpočet. Dětské myšlení je konkrétní, proto všechno, co vysvětlujete, je dobré nakreslit nebo předvádět na předmětech.
Vezměte peněženku nebo sáček s penězi a vysvětlujte, co je to rozpočet. Má ho každá země, každé město, rodina i člověk. Na týden, na měsíc i na rok. Maminka s tátou chodí do práce a každý měsíc dostávají nové penízky. Pomozte dítěti nakreslit rozpočet vaší rodiny. Může to být kruh, čtverec, nebo velká peněženka. Rozdělte obrázek na části a dítě může podle svého každou z částí vybarvit jinou barvou. Dejte všem jednotlivým částem název: červená bude jídlo, zelená byt, žlutá hračky, modrá domácí zvíře apod.
Až bude dítě příště v obchodě uplakaně žadonit o nějakou hračku, vysvětlete mu trpělivě, že peníze teď už zbývají jenom ve dvou částech obrázku – v zelené na byt a v červené na jídlo. Ale příští měsíc se objeví nové penízky také ve žluté části, na hračky. Zatím ať si hračku pamatuje a později ji spolu můžete koupit. A skutečně ji pak kupte, slíbili jste to. Je-li hračka příliš drahá, můžete na ni společně s dítětem našetřit.
Většímu dítěti pořiďte stolní hru Monopoly. Můžete trávit příjemné večery rodinnou hrou. V jejím průběhu se dítě rychleji a názorněji naučí počítat a analyzovat.
Způsob č. 2
Učíme se hromadit peníze
Dejte dítěti pokladničku nebo peněženku. Od nejútlejšího dětství se může učit nerozhazovat peníze a vážit si jich. Šetřit si na nějakou hračku nebo sladkost. Učí se analyzovat a přijímat rozhodnutí. Stanovovat si priority.
Pro děti předškolního věku je moc těžké soustředit se na všechna přání a ujasnit si, co by chtěly víc: jestli stavebnici nebo robota, Barbie nebo kočárek. Navrhněte dítěti, aby všechna svá „chtěl/a bych“ nakreslilo. Dneska si přeje plyšáka? Ať si ho namaluje; napište k němu cenu a pověste obrázek spolu na zeď. Je samozřejmě těžké naučit maličkého potomka čekat. Tolik by chtěl všechno hned! Dobrou pomocí je tu nápad z „Ulice Sezam“, z Elmova světa. Pěstujte spolu s dítětem nějakou rostlinku, aby se naučilo chápat, že ne všechno se stane v tu chvíli, kdy si přejeme, že je třeba trpělivě a někdy i dlouho na výsledek čekat.
Koncem měsíce můžete spolu s ním ze všech nakreslených pokladů jeden vybrat a koupit.
Způsob č. 3
Kapesné
Psychologové radí, že když dítě povyroste a naučí se počítat a psát alespoň tiskacími písmeny, je třeba začít mu dávat kapesné. Pravidelně, každý týden. Má to jednu podmínku: musí si zapisovat příjmy i výdaje. Kupte mu blok nebo sešit, kde své účetnictví povede. Rozdělte stránku na levý a pravý pruh. Na začátku bude zapsána suma na počátku týdne. Příklad takových zápisů – vlevo:
Dostal od maminky – 100
Dostal od táty – 200
Za venčení Novákovic psa 20
Od dědečka – 30
Zůstatek – 350
Na pravé straně budou podobně zapsány výdaje. V závěru týdne dítě odečte, co zbylo.
Nejprve můžete dítěti s vyúčtováním párkrát pomoci. Pak už je dobré se domluvit, že další peníze dostane pouze když účtovat bude samo.
Touto cestou se dítě může postupně naučit zacházet se svými penězi.
Můžete dítěti navrhnout i některé způsoby, jak si peníze vydělat. Může sousedům nejen venčit psa, ale i dojít na nákup.
Pokud dítě v 10-12 letech umí nabízet a poskytovat svou pomoc za malou odměnu, může kolem třicítky dosáhnout značných úspěchů.
Způsob č. 4
Nezlobte se pro chyby
Představme si následující situaci: malý finančník vydal všechny své penízky v hračkářství, ale hračka, kterou si koupil, nebyla kvalitní a za pár dnů se rozbila. Leckoho okamžitě napadnou věty: „Vždyť jsem ti to říkal! Proč jsi mě neposlechl?“ Takové věty ale nevyslovte ani za nic! Vždyť dítě je samo zarmoucené z toho, co se stalo. Leda byste je ponížili. Jediná rozumná věc, kterou můžete udělat, je dát najevo soucit. Děti nejsou hloupé a cestou svého zármutku všechno správně pochopí. Hlavní je dát jim možnost dělat chyby. Raději ať tuto zkušenost udělají v deseti letech s nekvalitní hračkou, než ve třiceti s vlastním byznysem.
Podpořte dítě, utěšte je a zlehka je vyškolte následující otázkou:
– Jak to uděláš příště, aby se něco takového nestalo?
Tím je přivedete k zamyšlení, k analýze situace a novému rozhodnutí, o kterém vám rádo poví. Pamatujte, že takovýhle peněžní trenažér má mnohem větší cenu, než pouhé poučování.
Způsob č. 5
Nepěstujte s dítětem obchodní vztah
Mnozí rodiče se domnívají, že budou-li svým dětem platit za výborné známky, vynesení smetí nebo luxování, bude je to silněji motivovat. To je však bohužel naprostý omyl. Hodnoty jako jsou odpovědnost, povinnost vůči sobě i rodičům a příbuzným nebo pracovitost, nelze koupit. Když navazujeme peněžní a obchodní vztahy, přestáváme doslova a do písmene být blízkými lidmi.
Přines dobrou známku a dostaneš 50 – to je metoda, která nefunguje. Potomek může velmi záhy prohlásit, že domácí práce z matematiky už není za 40, ale za 100, protože byla moc dlouhá. Přání něco se naučit vymizí. Ustoupí přání vydělat si touto cestou peníze.
Dítěti je třeba vštípit touhu něco se naučit, protože to chce znát, protože si chce rozšířit obzor.
Neobávejte se mluvit s dětmi o penězích. Posuzovat společně nákupy a radit se o nich. Poskytněte mu možnost volby. Veďte je k samostatnosti a umění rozhodnout se. Vychovávejte je svým vlastním příkladem. Mluvte o svých úspěších i nezdarech, chybách a rozhodných opatřeních při získávání peněz. Musí vědět, že všechny cesty má otevřené. Až vyroste a osvojí si nějakou profesi, bude moci vydělávat podle vlastního přání.
Vychovávat dítě neznamená vysvětlovat mu, jak se má žít.
Ani jsem nevěděl, že mě mají tak rádi