Kouzla jsou všude

Mladý Anděl, který se právě poprvé ocitl na Zemi, seděl na větvi stromu a poslouchal rozhovor skupinky dětí.

— Táta mi včera dal tuhle sponku, podívejte. Večer jsem mu o ní řekla a on mi ji hned druhý den přinesl. Maminka říkala, že je to velká radost, když dostaneme dárek – říkala Katka a nastavovala sponku ve vláskách.

Všichni si se zájmem prohlíželi Katčinu sponku.

— Já mám nový pastelky. Taky jsem je dostala. Takže mám taky radost, že jo? – ujišťovala se Míša.

Patrik popotáhl, chvíli se rozhodoval a pak řekl:

— Mě naši koupili kolo, akorát že na něm ještě neumím jezdit. Ale je to taky dárek, ne?

— Maminka říkala, že radost je, když dostane člověk dárek a je mu z toho dobře u srdce – vysvětlovala Katka a usadila se pohodlně na lavičce.

— A když ti dárky nedávaj, tak nemáš žádnou radost? – ptal se Patrik a po očku se díval na Vojtu, který ryl botou v hromádce písku.

— No, nemáš – řekla rozhodně Katka – to tě nemaj rádi, když ti nikdo nic nedává.



Všichni se podívali směrem k Vojtovi. Věděli, že Vojta bydlí u babičky, nikoho jiného nemá a dárky dostává hrozně málokdy, to jest skoro nikdy.

Bylo jim kamaráda líto.

Vojta nejspíš vycítil, že jen chviličku a už už ho začnou litovat, protože najednou vesele poskočil a řekl:

— Já mám taky radost! Les mi včera daroval celej košík hub!

Všichni na něj se zájmem vykulili oči.

— To neplatí, vždyť jsi je sám sbíral. To ti musí někdo dát – protáhla Katka namítavě.

Vojtíšek se zamyslel jen na chvilku a pak vypálil:

— Víte, jak včera lilo? Všichni jste utekli domů. A já jsem byl schovaný v altánku, protože babička byla na nákupu. A déšť mi daroval duhu. Takovou ohromnou, krásně barevnou, až do nebe! To byla radost!

Všechny oči se opět okouzleně upřely na Vojtu.

— A když dopršelo, plavaly v loužích stříbrný rybky. Fakticky, viděl jsem je. To všechno ten déšť – s úctou k darům deště prohlásil Vojta..

Děti se na něj dívaly s němým nadšením.

Anděl na větvi vytáhl zápisník a začal psát zprávu pro šéfa:

«Den první. Potkal jsem malého kouzelníka».

Na chvilku se zamyslel a potom připsal: «Přitom jsem byl ujišťován, že kouzelníci nejsou».