Urážky jsou perlami komunikace

Rád bych vás upozornil na význam urážek. Měli byste je sbírat jako vzácné nerosty. Mnozí z mých klientů poté, co se naučili tyto vzácnosti používat, radostně přijímali každou urážku na svou adresu a dovedně ji využili. Zvláště dobře to zabírá na hysteričky.

V zápalu hysterie urážejí někdy své partnery s takovou razancí, že používají vysloveně sprostých nadávek. Naprostý souhlas s těmito urážkami, vyznání lásky a odmítnutí komunikace pro přílišnou lásku k nim občas vede k tomu, že hysterie ustane a zbydou pouze její kladné prvky.

Popíšu situaci jednoho ze svých svěřenců, člověka, který dosáhl významného služebního postavení. Jeho žena mu však pravidelně dělala scény, zejména v noci.

Jeho trpělivost praskla, když uspořádala výstup na banketu, kde bylo přítomno mnoho významných osobností. Chrstla mu do obličeje šampaňské. Co vyprávěl?

«Vybavil jsem si všechny urážky, které jsem kdy od ní slyšel a zapsal jsem si je. Následujícího večera jsem se přestěhoval do jiného pokoje s tím, že prostě nemůžu připustit, aby žena, kterou miluji, žila s takovým… a citoval jsem … „ničemou, darebákem, hajzlem a podrazákem“. Řekl jsem jí, že budu pracovat na svojí nápravě.

Prohlásil jsem, že jsem se rozhodl se potrestat a že se ní proto nehodlám pokud možno ani vídat, tím spíše věnovat se sexu. Až se napravím, povedeme šťastný život. Informoval jsem ji, že to bude dlouhý proces. Psycholog mi řekl, že to trvá obvykle dva roky, ale já se budu snažit to urychlit.

Nebudu popisovat podrobnosti. Celé to trvalo čtyři měsíce. Bylo to dost těžké. Ale konec konců uznala, že nebyla v právu. Omlouvala se a plakala. Já však jsem její omluvy nepřijal a prohlásil jsem, že to já jsem byl nedostatečně vnímavý k její kritice. Když jsme dosáhli smíru, požádal jsem ji, aby ke mně byla nelítostná, kdyby zas něco. Ať jen nazývá věci pravými jmény a může mě třeba i polít šampaňským, hlavně ať v sobě nic nedrží. Nebudu naše smiřování popisovat dál. Brečela a byla ze mě paf. Už deset let žijeme spokojeně. Nejprve se ještě občas pokusila mě „kritizovat“ a já jsem se okamžitě začal „trestat“ tím, že jsem „si zakázal jakýkoli kontakt se svou milovanou“. Postupně její hysterické řeči přešly z jedovatě rudých do něžně světlounce růžových a náš život spíš zdobí, než že by ho kazily“.

Neříká se snad, že na hysteričkách je cosi přitažlivého? Nadarmo to k nim muže netáhne…

M.Litvák