Každý z nás už nejednou slyšel, že jak člověk stárne, jeho tělo i rozum začínají chátrat, je méně pohyblivý a jeho zdravotní stav je rok od roku stále horší. Tato fakta berou všichni jako neotřesitelnou pravdu a smířeně očekávají příchod vlastního stáří.
Podle moderní vědy však jsou všechna tato fakta velmi pochybná a ze všeho nejvíce se podobají mýtům. Poslechněme si názor Deepaka Chopry, amerického endokrinologa původem z Indie, který je znalcem tradiční indické medicíny.
Mýtus první: lidské zdraví je cele závislé na genetice
Není to tak
I přes to, že se rodíme s určitým souborem genů, jejich rozvoj a projevy budou záviset na tom jaký způsob života si zvolíme.
Vědci jsou zase o něco blíže expresi genů – převedení informace z genomu do buněčné struktury nebo funkce. Na tento proces má vliv velké množství faktorů: myšlenkové procesy, emocionalita, odolnost vůči stresu, spánkový režim, odolnost vůči fyzické zátěži, dýchání, integrace těla a rozumu. Dá se říci, že je v našich silách zapojit kladné geny a potlačovat ty negativní. Spadá to do oblasti výzkumu relativně nového podoboru genetiky – epigenetiky. Vědci brzy dospějí k vyřešení problému ovládání vývoje a stárnutí lidských buněk.
Mýtus druhý: jak stárneme, cítíme se starší
Není to tak
Každý člověk má dva věky: biologický a chronologický. Věk chronologický je věk uvedený v osobních dokladech, Biologický věk ukazuje na stav našeho organismu s uvážením různých parametrů, od krevního tlaku a cholesterolu až po procento tukové tkáně a hustotu kostí. Všechny tyto ukazatele jsou podmíněny nejrůznějšími faktory. Reálný věk mezi nimi nemá ten největší význam.
Proces stárnutí těla závisí na vašem poměru ke stárnutí, na vašich očekáváních a přesvědčeních, na tom, jak vnímáte čas a jaká je úroveň vaší energie. Padesátiletý člověk se může cítit na pětatřicet, zatímco pětatřicátník, který nad sebou už udělal kříž, se může cítit o patnáct let starší.
Mýtus třetí: s léty tělo začíná chátrat
Není to tak
Solidní věk automaticky neznamená slabost a nemoci. Nikdo vám nemůže zabránit zabývat se sportem a fyzickým cvičením.
Je doloženo praktickými poznatky, že síla mužů, kteří se sportu začnou věnovat po šedesátce, se za půldruhého měsíce zdvojnásobí. Půlhodinová procházka jednou za týden (!) prodlouží život o sedm let.
Mýtus čtvrtý: ve stáří mozek nevyhnutelně upadá
Není to tak
Pokud máte za to, že mozkové buňky postupně umírají, nemáte tak docela pravdu. Jak ukazují poslední výzkumy, v některých úsecích mozku se produkce nových buněk nezastavuje! Ano, buňky hynou, ale jsou nahrazovány novými. Abychom mozek posilovali, musíme ho neustále trénovat. Zvláště efektivní pro rozvoj mozku a podporu mozkové aktivity je studium cizích jazyků.
Poznamenejme, že pouze nevelký podíl – 3-4 procenta nemocí, včetně Alzheimera, je tak říkajíc způsobeno genetikou. Většina však souvisí se způsobem života, emocemi, stresem, spánkem a stravováním.
Mýtus pátý: energie organismu postupně vyhasíná
Není to tak
Ukazatel úrovně lidské energie nesouvisí s věkem. Závisí na vašem vztahu k vlastnímu organismu a na vašich návycích. Klidná meditace, zdravý spánek a fyzická aktivita pomohou tělu uchovat si normální úroveň energie.
Mýtus šestý: stáří a štěstí nejdou dohromady
Není to tak
Neexistuje žádné spojení mezi věkem a štěstím. Ve skutečnosti se právě podzim života může stát tím nejlepším životním obdobím. Je důležité dobře a zdravě jíst, pečovat o sebe a neztrácet sociální vazby.
Podle Deepaka Chopry
Čím jsem starší, tím jsem mladší. Plus dalších 38 poznání ve 40
Zákon nelpění: získejte, co si přejete