Zjistěte, jaká skutečná přání se skrývají za vašimi negativními emocemi

Dobře víme, že negativní emoce ubíjejí vůli k životu a jsou příčinou mnoha nemocí. Vyvíjíme nemalé úsilí ke zlepšení své nálady, někdy až křečovité. Avšak potlačované a ze života zaháněné trpké emoce nesou v sobě informaci o tom, co potřebujeme. Je určitě zlé, když někdo trpí. Trápení však může znamenat, že se učíme vnímavosti, rozvíjíme svou empatii a schopnost soucitu.

Některé záporné emoce zakoušíme téměř denně. Máme je za projev nízké vnitřní kultury, za nedostatek v povaze, za velký hřích. Navrhujeme vám jiný přístup : nikoli boj, ale vědomou práci s nimi.

Stačí změnit úhel pohledu. Káravý a bojovně laděný životní postoj nahradíme vnímavým, úctou naplněným vztahem k sobě. Zaujmeme ke svým emocím klidný a pozorný vztah, naučíme se poznávat reakce vlastního organismu. Pak dokážeme pochopit, jaké nevyřešené vnitřní problémy nám naše emoce signalizují.

Každá z nich je spojena s konkrétní hlubokou potřebou, kterou si nemusíme uvědomovat.

Naučíme se ne s emocemi bojovat, ale nacházet jejich příčinu. Lépe chápat sami sebe. Když zjistíme příčinu, která způsobila vzplanutí negativní emoce, budeme mít možnost uspokojit své skutečné touhy, o nichž často nemáme ani tušení. Příčina negativní emoce zmizí a zároveň svůj život změníme k lepšímu.

Hněv

Jestliže se člověk nemůže od jiného domoci toho, co by chtěl, může to v něm podvědomě vyvolat hněv a touhu toho druhého si podřídit. Hněv pomáhá ovládnout situaci, mít ve sporu navrch, vyrovnat si účty, pomstít se za své nezdary. Hněv můžeme také využít při obraně svých práv. Pomocí hněvu dáváme protivníkovi najevo, že má ustoupit. Hněv na sebe samého může být způsobem jak se přinutit udělat nějakou práci, z níž máme obavy. Hněv bývá rovněž spouštějícím mechanismem určitých zásadních rozhodnutí – například začít držet dietu. Nebo způsobem jak se potrestat za neúspěch.

Smutek, stesk

Je to způsob vyjádření nespokojenosti se sebou samým, s tím, čeho jsme dosáhli. Také způsob, jak si odreagovat zklamání nějakými lidmi nebo nějakou situací. Může také jít o formu projevu účasti. Člověk cítí, že se někomu stalo něco nemilého a svým smutkem dává najevo vztah, svou reakci.

Podráždění

Slabší forma hněvu. Objevuje se, když nás provokuje něčí jednání a jsme z něj nervózní. Slouží jako demonstrace nespokojenosti, snahy skoncovat s něčím, co se nám nelíbí, co nám překáží. Pomáhá nám skoncovat s pasivitou a přimět se k akci. Vždycky se za podrážděností a naštvaností skrývá snaha mít věci pod kontrolou. Jsme naštvaní, když se věci nedějí tak, jak jsme řekli.

Pocit viny

Forma potrestání sebe sama. Někdy nám pomáhá vyhnout se odpovědnosti za vlastní chyby. Cítím vinu, kaju se, tím je to vyřízeno, víc už nic nemusím dělat. Jindy má pocit viny dát najevo převahu: mám takovou úroveň, že dokonce trpím pro svoje chybné jednání. Pocit viny je velmi ničivá emoce signalizující, že je nutné něco v sobě změnit. Je třeba ujasnit si, odkud se vzal: byl nám vnucen výchovou, a nemá tedy žádný reálný základ, nebo jsme skutečně udělali něco nepěkného? Pak je třeba analyzovat důvody takového činu, upřímně si odpustit a slíbit sám sobě, že se nic podobného nebude opakovat. Je dobře nahradit škodu nebo se omluvit těm, komu jsme ublížili.

Zklamání

Dává najevo nespokojenost v situacích, kdy nedostaneme to, co jsme chtěli.

Obavy nebo neklid

Tyto emoce souvisejí s pudem sebezáchovy. Jejich úkolem je ochránit nás, zabránit nebezpečným situacím. Obavy nám kreslí obrazy nepříjemných překvapení a překážek, našeho krachu, bankrotu. Není však jejich úkolem vás děsit, ale pomoci vám: varovat vás před nebezpečím, ukázat vám realitu situace a její možné nástrahy, abyste byli připraveni. Ignorovat strach a obavy a snažit se je mermomocí překonat není rozumné. Neklid může být projevem předtuchy. V těchto pocitech stojí za to hledat racionální základ. Jejich polarita se tím mění, nabíjejí nás energií a povzbuzují k jednání.

Zoufalství

Objevují se tehdy, když mnohonásobné pokusy a úsilí něčeho dosáhnout nepřinesly kýžený výsledek. Zoufalství je hlubokou sklíčeností, která nám „dává právo“ dalších pokusů se zříci.

Apatie

Je to jemná, slabá forma vzpoury proti čemukoli. Zpravidla ji projevují ti, kdo nemají sílu nebo možnost vzbouřit se otevřeně. Jde o pasivní demonstraci síly a nesouhlasu.

Deprese

Je také formou získání kontroly. Člověk zanechává aktivity, vypadne z proudu života. Okolí od něj nemůže ničeho dosáhnout a je nuceno vzít jeho povinnosti na sebe. Někdy je také deprese pasivní formou vyjádření vzteku. Stává se zbraní rafinované manipulace okolím a bezvadně funguje, když vyvolává pocit viny v člověku, jemuž je adresována.

Sklíčenost

Znamená, že si musíte povolit přestávku v činnosti, jíž se zabýváte. Nebo je vyjádřením naléhavé vnitřní potřeby něco odmítnout. Možná jste jenom unaveni.

Poslouchejte, co o vás říkají kolegové a blízcí lidé. Možná ani sami nepozorujete, jaké emoce dáváte spontánně najevo. Nestyďte se požádat o pomoc, zeptat se ostatních, jak se v určitých situacích projevujete. Možná vás jejich odpověď velmi překvapí. Snažte se, aby to byla vaše první zkušenost, kdy bezprostředně „nevyletíte“. Informace, kterou se dozvíte, by vám měla být důvodem, abyste zvídavě a s láskou nahlédli do vlastního nitra.

Emoce jsou těsně spojeny se základními instinkty. Proto podle své reakce na to, co nás podráždilo, můžeme vcelku snadno určit, jaká naše základní potřeba volá po naplnění. Výbuchy hněvu nebo slz v každé situaci ukazují na naše bolavé místo. Potlačováním negativních emocí problém jenom zatlačujeme dovnitř. Ničí nám to zdraví, vztahy s okolím, a konec konců i život. Když si člověk uvědomí své niterné potřeby, může je uspokojit. Jeho život bude bohatý a přinese uspokojení a radost nejen jemu, ale i jeho blízkým.

Elena Ora