7 věcí, na kterých byste měli trvat, ať si ostatní říkají cokoli

17

Život bývá občas docela bláznivý. Někdy je tak přecpaný překotnými událostmi, že člověk zapomene, jak je vlastně důležité naslouchat sám sobě a ne ostatním. V každém věku se však dá všechno změnit, pokud opravdu chceme.

Během deseti let jsem byl svědkem, jak se lidé různého věku úplně od základu změnili: osmačtyřicetiletí zakládali rodinu, sedmapadesátiletí absolvovali vysokou školu, jednasedmdesátiletí rozjeli vlastní úspěšné podnikání atd.

Jak to dokázali? Naléhavě pociťovali potřebu změny a dotáhli ji až do konce.

Člověk by si měl častěji připomínat, že jeho štěstí závisí především na něm samém. A také že jsou v životě věci, na jejichž uskutečnění se má trvat, ať si ostatní říkají, co chtějí. Měl by například …

… trvat na tom, že svůj život si bude budovat sám. Mnoho lidí vůbec nebylo vychováváno k tomu, aby svou cestu, své poslání hledali samostatně. Mnozí ani netuší, že nějaké poslání či předurčení v životě mají. V dětství opravdu málokdo slyší, že má své pevné místo v životě, místo, které patří pouze a jedině jemu. Místo toho jsme všemožnými způsoby utvrzováni ve víře, že náš život by měl nějak uspokojovat očekávání jiných lidí – měli bychom své štěstí hledat a nacházet stejně, jako to dělali oni. Místo co by nás učili ptát se sebe sama, kdo jsme, učí nás prosit jiné o dovolení. Ve skutečnosti jsme tedy vychováváni tak, abychom svůj život žili ve shodě s náhledem jiných lidí. Každý den je naplánován a připraven tak, jak nám někdo řekl. Když se pak jednoho krásného dne probojujeme na svobodu, abychom konečně následovali své vlastní sny, zjistíme, že většina našich přání se nenaplnila, protože jsme stejně jako všichni kolem uvěřili, že to, po čem jsme toužili, je mimo naše možnosti. Nastal čas na všechen tenhle klam zapomenout a něco v životě změnit. Samozřejmě, že budete potřebovat odvahu. Odvahu, abyste vzali rozum do hrsti a stali se tím, kým doopravdy jste. Dnešek je prvním dnem tohoto vašeho nového života.



… odklidit z vlastního života všechno, co k němu nemá žádný vztah. Existuje skutečně velmi mnoho věcí, kterých se v životě můžete zbavit, aniž byste o cokoli přišli. Říká se tomu rozvoj. Když se zbavujete něčeho starého, děláte místo něčemu novému, to je známá věc. Zbavíte se toho, co nefunguje a uvolníte prostor pro něco funkčního. V okamžiku, kdy je daleko těžší něco uchovávat než se toho zbavit, nadešla chvíle osvobození a nového rozvoje. Jinak řečeno, začněte se v životě zbavovat pohodlnosti, špatných návyků, všední rutiny a všech okolností, které vás brzdí a brání vám v rozletu, v rozvoji. Nikdy nedokážete objevit nový oceán, jestliže v sobě nenajdete dost síly k opuštění důvěrně známého starého dobrého břehu. Buďte odvážní. Mějte své zásady a těch se držte. Měňte se. Nebojte se být jiní. A už vůbec nepropadejte obavám, že by se vám to snad mohlo zalíbit.

… trvat na tom, že nadšení a zápal pro věc mají přednost. Cíl je přece důvodem, pro který člověk putuje. Zápal pro věc je ohněm osvětlujícím cestu. Bez vášnivého zápalu pro něco se nedá dosáhnout žádného pokroku. Podstata lidské dokonalosti vyvstává tehdy, když člověk najde úkol, který ho pohlcuje, dává mu křídla a svobodu, mění ho a zapaluje, dává jeho životu smysl. Někteří lidé tuto skutečnost bagatelizují a tvrdí, že nějaké nadšení, zápal a vášeň pro věc jsou věci nevýznamné. To je ovšem naprostá hloupost. Mám-li říci pravdu, ti nejnešťastnější lidé, s nimiž jsem se kdy v životě setkal, byli takoví, kteří o nic neměli vášnivý zájem. Nic je nevybudilo. Nic je nestrhávalo. Vášeň a radost jdou ruku v ruce a jakékoli štěstí je bez nich jen dočasné, protože v takovém případě neexistuje nic významného, co by mohlo pocit štěstí prodloužit a udržet. Měli byste si tedy pamatovat, že pokud do něčeho nemůžete dát celou duši, nemá smysl se tím zabývat vůbec, nechte to být. Pouze zápal, obrovské nadšení a vášeň pro věc dokážou lidskou duši povznést do nedosažných výšek. Pokud vyčkáváte na příhodný okamžik, abyste poslechli hlas svého srdce a vydali se dělat něco, co má pro vá význam, pak vězte, že ten pravý čas je právě teď.

… vytrvale a houževnatě pracovat, aby dosáhl toho, po čem nejvíce touží. Někdy člověk buduje vlastní budoucnost doslova od nuly. Pak musí pracovat mnohem usilovněji než kdykoli dříve, aby mohl dosáhnout toho, o čem sní. Buďte snílkem. A buďte také aktivním činitelem naplnění svého snu. Musíte si uvědomit, co je pro vás doopravdy důležité a proč. A potom na tom ze vší síly pracovat. Žádný sen se žádným kouzlem nedá změnit ve skutečnost. To vyžaduje velké odhodlání a úsilí plné potu a dřiny. Důležité je vědět, že zatímco těžké a náročné okolnosti v životě pomíjejí, silní a pevní lidé zůstávají. Většina překážek se cestou rozplyne, jestliže se odhodláme je odvážně překročit. Pokud je člověk upřímně oddán svým cílům a snům, pokud se každé ráno probouzí s horoucím přáním pracovat na jejich dosažení, pak je možné všechno. Proto seberte odvahu a začněte žít ten život, o kterém jste snili. Jděte dál, stále kupředu a vaše sny se stanou realitou.

… říkat to, co říci chce. Americký autor knih pro děti a karikaturista Theodor Seuss Geisel, známý pod pseudonymem Dr. Seuss (1904-1991), o tom řekl: «Buďte tím, kým jste, a říkejte to, co cítíte, protože ti, kdo vám odporují, nejsou pro vás důležití, a ti, kdo důležití jsou, vám neodporují». V tomto tvrzení je veliká pravda. Jistěže musíme být zdvořilí a rozvážní, to však neznamená, že musíme s obavami zvažovat každé své slovo. Zbavte se obav z toho, co by si mohli pomyslet ostatní a říkejte, co říci musíte. Nechte důsledky řečeného jít svou cestou. Zjistíte, že v naprosté většině případů nebude nikdo vašimi slovy ani nijak dotčen, ani podrážděn. No a pokud snad někdo přece jen ztratí náladu, bude to nejspíš tím, že jste jeho pozornost obrátili směrem k něčemu důležitému, co ho nutí začít uvažovat jinak. Závěr: Mnoho důležitých věcí zůstane nevysloveno, pokud člověk nedokáže otevřeně říct svůj názor. Konec konců, ničeho lidé obvykle nelitují tak silně, jako slov, která se neodhodlali vyslovit.



… nepřeceňovat kritiku jiných lidí. Když jsem začínal psát tenhle svůj blog, měl jsem spoustu obav, jestli lidi zaujme a jestli se jim bude líbit to, co píšu. Dost zoufale jsem doufal, že se to líbit bude a často jsem sám sebe přistihl při představě situace, že se to nelíbí, že je to propadák. Až jsem si jednou uvědomil, kolik energie a času vydávám na podobné představy a strachy s nimi spojené. Postupně jsem se naučil sám sebe uklidnit, představy potlačit a prostě na to nemyslet. Některé problémy, jako například neznalost toho, co si o nás myslí ostatní, nejsou v životě určeny k tomu, abychom je vyřešili. To, jak vás lidé vnímají, se v daleko větší míře týká jich nežli vás. Dokážou vás milovat nebo nenávidět například pouze a jen proto, že jim připomínáte člověka, kterého někdy v minulosti milovali nebo nenáviděli. Což samozřejmě nemá k vám osobně absolutně žádný vztah. Takže vám nabízím novou mantru – řekněte si ji jednou a pak ji opakujte znovu: «Tohle je můj život, má rozhodnutí, moje chyby a moje zkušenosti. Dokud lidem nezpůsobuji bolest, nemusím se starat o to, co si o mě myslí».

… se nebát být zvláštní nebo odlišný, pokud takový opravdu je. V lidské povaze je založena snaha podobat se ostatním. Bereme si z nich příklad – ať už jsou to rodiče nebo nějaké celebrity – zejména v takových chvílích, kdy se cítíme nejistě. Jenomže pokusy být někým jiným po sobě vždycky zanechávají pocit vnitřní prázdnoty. Proč vlastně? Protože na lidech, které obdivujeme, si ceníme právě jejich individuality, toho, co je činí jedinečnými, vlastností, které způsobují, že jsou, jací jsou. Kdybychom je doopravdy chtěli napodobit, museli bychom především rozvinout svoji vlastní individualitu, svoji vlastní jedinečnost, tak, jako to udělali oni. V důsledku toho bychom se ovšem daleko míň podobali jim než sobě samotným. Takovým, jací jsme. Každý z nás má své osobní zvláštnosti, možná i různé malé podivnůstky. Berte s klidem své charakteristické osobní rysy. Tím pohodověji se budete cítit sami sebou. Užívejte si pocit, že nejste stejní, jako všichni ostatní, že se odlišujete tímhle nebo tamtím, že jste to vy, právě vy, svůj vlastní výtvor. Tím se samozřejmě nemyslí snaha odlišit se za každou cenu. Pokud se snad cítíte jako ryba hozená na břeh, najděte za každou cenu nějakou novou řeku, abyste v ní mohli plavat. Neměňte však sami sebe, BUĎTE sebou.