4 příznaky energetického vyčerpání

Jestliže stále častěji zíváte, stále zapomínáte, co jste se před chvílí chystali dělat, v duchu sníte o „liduprázdné kanceláři“, pohodlné nehybnosti, polštáři kdekoli a kdykoli, jsou to neklamné první příznaky energetického poklesu.

Můžete do sebe lít litry kávy, můžete celé hodiny tupě hypnotizovat obrazovku počítače, můžete si tisíckrát opakovat „musíš“, energii vám to nepřidá. Co to vlastně je, energetická vyčerpanost, jakými způsoby se může projevovat a co se s ní dá dělat?

Vyčerpání je v podstatě extrémní únava, kdy nedostatek energie člověka ovlivňuje prakticky ve všech oblastech života. Znemožňuje mu vykonávání duševní i fyzické činnosti. Nejčastější příčinou bývá nadměrný stres, nedostatek kvalitního spánku a také nevyhovující, to znamená nepravidelná, nutričně nevyvážená a nekvalitní výživa.

Projevy energetického vyčerpání.

1. Lenost jako nemoc? Je to možné.

Je normální, že občas naše aktivita poklesne, cítíme nedostatek energie a nechce se nám do jindy běžných činností včetně sportovních zálib a pohybu vůbec. Tento stav často nastává s příchodem nevlídného podzimního počasí a zkrácením denního svitu. Pokud však trvá týdny a měsíce a nedokážeme se z něj vymanit, je zjevné, že nejde o občasnou přirozenou lenost, ale o nemoc. Bylo by příjemné mít možnost zatáhnout za záchrannou brzdu a zastavit život do chvíle, kdy se budeme cítit lépe. Život však jde dál bez ohledu na naši účast nebo neúčast. Pokud se dlouze a namáhavě pohybujete cestou, kterou byste neměli jít, vydáte se rychle ze všech sil. Ztratíte motivaci a zájem. Cítíte se totálně duševně, fyzicky i citově na dně a nic vás nedokáže zaujmout. Všechny tyto příznaky ukazují na syndrom vyhoření. Avšak přes všechen vnitřní odpor by bylo velkou chybou uzavřít se před vnějším světem, poddat se vnitřní touze a někam „si zalézt“. Okolí chodící kolem vás po špičkách, snažící se vás nerušit a nerozčilovat, to by v tomto případě nebyla pomoc, ale utvrzení stavu.

Abyste se vrátili do života, potřebujete opravdu účinný impuls. A možná ne jenom jeden. Možná to vypadá podivně, ale někdy to může být soused, který vás naštve, nečekaný příjezd příbuzného nebo neplánovaná služební cesta, co probudí vaši aktivitu a vrátí vás do života.

Určitě jste si všimli, že když se zlobíte, hádáte se, jste rozhořčení nebo rozrušení, nedokážete sedět na místě, podněcuje vás to k pohybu, k činnosti, stoupá váš výkon a máte pocit, že byste zvládli všechno. Možná, že jako běžný životní způsob to není zrovna ta nejlepší metoda, nicméně podobné „nakopnutí“ obvykle velmi pomáhá tomu, kdo se měsíce nedokáže zvednout z gauče a najít důvod k návratu do života.

Co tedy dělat? Největší chybou je vyhýbat se lidem. Naopak, je třeba snažit se být co nejčastěji se svými blízkými, přáteli, rodinou, kolegy a známými, s nimiž vás spojují stejné zájmy.



2. Nespavost.

Je třeba si uvědomit, že nedostatek energie a vysílení naprosto neznamenají, že jakmile padnete do postele, usnete bohatýrským spánkem.

Potlačené emoce a nakupené problémy mohou nejenom způsobit vnitřní vyčerpání, ale mohou se také stát příčinou nespavosti.

Když člověk víceméně probdí jednu nebo dvě noci, už sama perspektiva, že ta další bude vypadat podobně, zesiluje jeho nervozitu a neklid. A čím více se pak snaží zklidnit a upadnout do dřímoty, tím více se po celou noc převaluje a trápí v marné snaze usnout. Přání zvládnout situaci a zároveň obava ze setkání se svými trablemi i ve snu ho nutí co nejvíce se držet reality. To mu ovšem brání usnout. A když se starostí, neuzavřených záležitostí a emocí navrší příliš mnoho, může se občasná nespavost snadno proměnit v chronickou. Což je velmi nebezpečná záležitost.

Co s tím dělat? Je třeba hledat uvolnění a klid, nesledovat budík a nesahat hned po prášku na spaní. Zcela hodnotný noční odpočinek vám žádný prášek nahradit nedokáže. Upadnete sice do bezedného spánku, ale přijdete o rychlou fázi snění, bez které plnohodnotný odpočinek a dokonalá relaxace nejsou možné. Pokud však stav, kdy se nevyspíte nejméně třikrát týdně, trvá déle než měsíc, vyhledejte lékaře. Vyhněte se hypnotikům a požádejte ho o předepsání léků zvyšujících hladinu spánkového hormonu melatoninu. Dobrou službu vám udělají i čaje z kozlíku nebo meduňky. Pomocí může být fyzická zátěž, teplá sprcha hodinu před spaním, dodržení zásady nejíst později než dvě hodiny před ulehnutím. Z ložnice odstraňte jak televizi, tak mobil a jinou elektroniku. Důkladně vyvětrejte. Vyžeňte z hlavy veškeré starosti. A nepodceňte ani vhodnou polohu. Doporučuje se spát na levém boku a mezi kolena si vložit silnější polštář. V této poloze snáze probíhají trávicí procesy a polštář mezi koleny odlehčuje zádům.

Existují také doporučení zbavit se nespavosti ještě jiným, poněkud neobvyklým způsobem. Nařídit si budíka na tři hodiny ráno, abyste kupříkladu vynesli smetí, utřeli prach a zalili kytky nebo uvařili jídlo na příští den atp. Organismus se záhy začne proti takovému bezohlednému zacházení se sebou bouřit a nasadí protiopatření pod heslem „vyspat se za každou cenu“. Vyzkoušet se to může.

Abyste si v hlavě donekonečna nepřehrávali různé rozhovory a neuvažovali nad možnými variantami vývoje událostí, je nejlepší na tyto záležitosti nemyslet a zkusit si jít lehnout. Pokud se opět objeví jako nekonečný film, vstaňte a věnujte se nějaké drobné aktivitě, malému úklidu v zásuvce například.

Postel by měla být pouze místem nočního odpočinku. Vyhněte se spaní přes den, i když vás únava z nedostatečného nočního spánku přímo nutí k odpolednímu „šlofíku“. V posteli nejezte, nedívejte se na televizi, ani nesledujte internet.

3. Ospalost.

Všímejte si, kdy se vám chce spát. Pokud jste zrovna před tím neokopávali hodinu pilně zahradu, nesekali dřevo nebo nepracovali v dole, může být vaše ospalost velmi pravděpodobně důsledkem pasivity, nebo přímo nudy. Možná také, že se věnujete něčemu, co neděláte rádi. Energii jste museli vydat na překonání vnitřního odporu k této činnosti a potlačení vlastních přání, na dodržování pravidel a nařízení, která pociťujete jako vnucená. Protože vám skutečný život připadá jako šedivá a bezvýchodná zátěž, přirozeně byste ho nejraději ze všeho „zaspali“. Pokud však nejste na světě přítomni naplno, těžko naberete energii.

Může to však být ještě docela jinak. Například když jste po dlouhou dobu s nadšením a vervou směřovali k nějakému cíli. Dosáhli jste ho. A když přišel čas užívat si svého úspěchu a kochat se výsledky, bojujete s věčnou ospalostí. Po dobu veškerého vypětí vás organismus podržel, dodával vám energii takříkajíc „na dluh“. Napětí pominulo, úsilí bylo úspěšné, nastupuje uvolnění – a tělo si chce vybrat své. Teď se zase vy musíte postarat o ně.

Co dělat? Aby “probuzení“ někdy v závěru života pro vás nebylo příliš dramatické, zamyslete se už dnes nad tím, čemu věnujete svůj čas, čím se zabýváte, jakou radost vám to přináší, jaké uspokojení vám vaše činnost dává. Nebojte se přiznat si to, co vás neuspokojuje, nebojte se vyslovit a realizovat svá skutečná přání ve skutečném světě.

Vrátit energii, kterou jste ztratili, vám pomůže zvláštní, síly obnovující režim. Alespoň po dobu deseti dnů spěte nejméně deset hodin denně. Abyste zabránili zpomalování procesů výměny látkové, můžete po sedmi hodinách vstát, dát si čaj, trošku se projít a pak si znovu lehnout. Nepokládejte to za nějakou rozmazlenost a nemějte kvůli tomu žádné výčitky. Toto je případ, kdy dopřáváte svému tělu čas na odpočinek a rekonvalescenci a zároveň mu dáváte najevo, že jste mu vděční, vnímáte je, máte je rádi a zacházíte s ním opatrně a s péčí.



4. Kóma.

Kóma je bezvědomí, stav, kdy selhaly nebo selhávají funkce centrální nervové soustavy. Důvodů může být mnoho. Od alkoholismu přes úrazy a automobilové nehody, při nichž došlo k poškození mozku, mozkové příhody, epileptické záchvaty nebo vybočení hladiny krevního cukru z normy při diabetu. Při psychickém vyčerpání může být řetězec chemických reakcí s účastí hormonů rovněž příčinou bezvědomí. Nejprve lékaři vždycky zjišťují příčinu, pak nasazují léčbu.

Na misce vah je za této situace to vůbec nejcennější a zapotřebí jsou pádné a skutečně závažné argumenty ve prospěch života.

Co v této situaci dělat? Někdy se člověk „odhodlává“ žít či zemřít na základě jedné jediné, avšak velmi důležité věty z vnějšího světa. Proto lékaři doporučují hovořit s lidmi, kteří se ocitli v kómatu, probouzet v nich přání žít, vyvolávat emoce například přehráváním jejich oblíbené hudby a zprostředkovávat jim informace ze světa kolem i z jejich bezprostřední blízkosti. Nepřestávat se snažit vtáhnout je zpět do života bdění a vědomí.

V každém případě bychom se měli řídit neměnným pravidlem, že je třeba zacházet se sebou opatrně a nevyčerpávat své síly do krajnosti. Rezervy žádného člověka nejsou bezedné. A i když vám řeči o pravidelné a zdravé životosprávě připadají do nemožnosti obehrané, nezbavuje je to platnosti. Važte si svého zdraví, svého života, važte si sami sebe a času, který vám byl vyměřen k pobytu na tomto světě. Nezkracujte si ho vlastní nekázní a hloupostí. Dávejte na sebe pozor a mějte se rádi.