10 pravidel, která přimějí naše emoce pracovat pro vás a ne proti vám

Pokud chcete své emoce přimět, aby pracovaly pro vás a nikoli proti vám, držte se následujících deseti přikázání.

Emoční inteligence je schopnost rozpoznávat emoce své i emoce jiných lidí, uvědomovat si vliv, který tyto emoce na nás i na jiné mají a využívat tuto vědomost k pochopení a kontrole vlastního chování. Chápeme ji tedy jako schopnost zvládat emoce a umět se vcítit do emocí jiných lidí. Emoční inteligence rozhodně přispívá k dosahování životního úspěchu. Vynikající výsledky v kariéře však přináší tehdy, je-li spojena s hlubokými znalostmi a silnou motivací. Zatímco vysoké IQ člověku pomůže dostat se na prestižní školu nebo získat lukrativní místo, rozvinutá emoční inteligence ovlivňuje odolnost vůči stresu, pomáhá s navazováním vztahů na novém místě a umožňuje přizpůsobit se i náročné a proměnlivé pracovní situaci. Je třeba dodat, že emoční inteligenci je třeba dát do úzké souvislosti s morálkou. Sama její vysoká úroveň totiž ještě neznamená, že bude využívána k morálním cílům. Bez schopnosti empatie a soucitu může i člověk s vysokou emoční inteligencí jednat nemorálně a neeticky a využít svých schopností například k zištným cílům.

10 pravidel, která přimějí naše emoce pracovat pro vás a ne proti vám.

1. Analyzujte pocity.

Emoční inteligence začíná uměním klást ty správné otázky. Například: „Jakou mám dnes náladu a jak by tato moje dnešní nálada mohla ovlivnit má dnešní rozhodnutí?“ anebo „V čem spočívají mé silné stránky a v čem jsou moje slabiny?“ Je to také vynikající způsob sebeuvědomování, umožňující získat cenné informace a využívat je ve svém zámu.

2. Nahlížejte věci z různých úhlů pohledu.

Když nasloucháte jiným lidem, nesoustřeďujte pozornost na to, zda mají nebo nemají pravdu. Snažte se raději porozumět, čím se jejich chápání problému liší od toho vašeho a jaké to asi má příčiny. Schopnost takového porozumění znamená umět přijímat negativní zpětnou vazbu, což vám pomůže odhalovat svá „hluchá místa“ a povede vás to k sebezdokonalování.



3. Dělejte přestávky.

Udělat pauzu znamená vzít si čas na zastavení, na rozmyšlenou před tím, než budete dále jednat nebo hovořit. Teoreticky to působí jako něco velmi snadného, v praxi je to daleko těžší. Neočekávejte, že v tomto umění budete ihned dokonalí. Ale postupně to nacvičujte. Časem vám tento jednoduchý návyk dovolí vyhnout se rozpakům a pomůže vám udržet si velké množství vztahů.

4. Umějte se vcítit.

Namísto odsuzování nebo nálepkování jiných se ze všech sil snažte o to, abyste dokázali vidět svět jejich očima. Klaďte si otázky podobné těmto: „Proč se ten člověk cítí teď právě takhle?» nebo „Co se v něm teď asi ve skrytu děje?“ Tento postup vám přinese mnohem jasnější porozumění skrytému smyslu slov, která kolem vás budou zaznívat, a navíc vám umožní navazovat daleko hlubší a důvěrnější vzájemné vztahy.

5. Chvalte jiné.

Soustřeďte se na to dobré, co v sobě lidé kolem vás mají a umějte jim říci, za co konkrétně si jich považujete a čeho si na nich ceníte. Poskytujete tak jejich vůli inspiraci ke snaze být ještě lepší. Nic tak člověka nemotivuje, jako upřímná a věcná pochvala.

6. Omlouvejte se.

„Promiň“ je někdy slovem, které vyslovit je vůbec to nejtěžší. Zároveň to však může být slovo s největší silou. Umět si uvědomit své chyby a dokázat se za ně omluvit znamená v sobě rozvíjet tak cenné vlastnosti, jakými jsou skromnost, pokora a upřímnost. A ty k vám přirozeně budou lidi kolem vás přitahovat.

7. Odpouštějte.

Odmítnout odpuštění se rovná životu s nožem stále vraženým do otevřené rány. Člověk tím sám sebe zbavuje šance na uzdravení. Vy si zbytečně stále dokola přemíláte staré křivdy, zatímco ten, kdo vám ublížil, dál žije spokojeným životem. Raději mu odpusťte a dejte tak sami sobě možnost jít dál.



8. „Nezazdívejte“ druhé jen tak snadno.

Nedejte se svést pokušením někoho příliš rychle odsoudit bez uvážení kontextu situace a bez ohledu na polehčující okolnosti. Někoho soudit je velmi snadné a odsoudit ještě snazší. A navíc – nezapomeňte, že každý může mít špatný den (a někdy dokonce i špatný rok). Místo rychlého odsudku důsledně a poctivě přehodnoťte svůj vztah, abyste si mohli být jisti, že vám přinesl jenom to nejlepší.

9. Kontrolujte své myšlenky.

Když člověk prožívá nějakou negativní situaci, často není stavu ovládnout svoje pocity. Pokud se však soustředíte na svoje myšlenky, dokážete zvládat svou REAKCI na tyto pocity. Jak říká přísloví: „Nemůžete zabránit ptákovi, aby se vám posadil na hlavu. Ale nedovolujte mu, aby si tam udělal hnízdo.“ Jestliže se soustředíte na myšlenky s pocity spojené, zabráníte tomu, abyste se stali otrokem svých emocí. Naopak si místo toho budete své pocity uvědomovat, budete je zvládat a dokážete jít dál v souladu se svými myšlenkami a hodnotami.

10. Nikdy se nepřestávejte učit.

Emoční inteligence neznamená dosažení nějaké superdokonalosti a nelze vymezit nějakou konkrétní žádoucí úroveň jejího rozvinutí. Je to jen stále pokračující proces učení a růstu. Zapomínat nesmíme na důležitost jejího spojení s charakterem, morálním instinktem a citem. Je jistě dobré být vybaven emoční inteligencí, její použití se však musí řídit zákony morálky a nesobeckými zájmy.