Především ve světě sociálních sítí masově rozšířenému hnutí body positive, někdy také body positivity, šlape na paty nový trend s názvem age positive — pozitivní vztah k věku a změnám, k nimiž během stárnutí v lidském těle a také na lidském těle dochází.
Pokud jde o hnutí body positive, musím říci, že můj vztah k němu není tak docela jednoznačný. Mám takové podezření, že leckdo je ochoten se k této krásné myšlence přidat, jen aby měl důvod omlouvat vlastní lenost, nedostatek sebekázně a neochotu nahradit svůj zavedený pohodlný život zdravějším životním stylem. Jistěže, nikdo není dokonalý (no dobře, někteří jsou, takže anděly z Victoria’s Secret nebudeme počítat), jenomže nadváha neznamená jenom problémy se ztrátou přitažlivosti, ale také se zdravím. Což už – snad mi dáte za pravdu – nijak pozitivní není. Jednoznačně dobrým příkladem jsou pro mě například ty plus-size modelky, které se nevyhýbají fyzické aktivitě a jejichž životosprávě nelze nic vytknout, přesto však nejsou zrovna štíhlé jako proutek. Zkrátka jim to není přírodou dáno. Ukazují, že i z hlediska diktátu módních časopisů nestandardní tělo může být krásné. A učí, jak ve velkém těle žít.
Přiznávám nicméně, že myšlenka hnutí age positive, vycházející z pozitivního vztahu k vlastnímu (ale nejen vlastnímu) věku, mě přitahuje daleko víc. Má to samozřejmě svůj důvod. Když přiberu pět kilo, vím vcelku dost přesně, jak si počínat, abych se těch pěti kil navíc zbavila. Ale když už mi bylo pětačtyřicet, těžko si vrátím zpět svou čtyřicítku. Čas plyne pouze dopředu. Zbývá jediné – těšit se ze života právě v tom věku, kterého jsme dosáhli. Stárnout a měnit se s postupem svého věku, je zcela přirozený proces a pozitivní vztah k němu mi dává pocit, že při přechodu do další etapy svého životního cyklu ovládám situaci. Být age pozitivní nás aktivně vyzývají i některé hvězdy, které už začaly alespoň pátou desítku svého života.
Cameron Díazová (46) dokonce už stihla vydat knihu THE BODYBOOK (Kniha o těle), jejímž hlavním posláním je, abychom se naučili „porozumět a zamilovat si svoje úchvatné tělo“ — tato věta je podtitulkem názvu knihy. Autorka píše: „Vaše tělo dokže probouzet nadšení, tím jsem si jistá. Ať jste zrovna v jakékoli formě, vaše tělo dokáže mnoho a mnoho také dělá – od zásobování mozku kyslíkem s každým nadechnutím až po přeměnu snídaně v energii, která vám umožní bleskově zrychlit a dohnat ranní autobus, který ze zastávky vyjíždí už za tři minuty. Není myslím ani třeba říkat, jak důležité je naučit se pečovat o tenhle nádherný složitý mechanismus a starat se o něj“. Před čtyřmi roky herečka umístila na instagramu fotku svého nenalíčeného obličeje a ke svým fanynkám se obrátila s prosbou, aby jí posílaly fotky svých „nahých“ tváří – bez líčení Ráda by je použila ve své další knize „The Longevity Book“ (Kniha o dlouhém věku), přičemž výška, váha ani tělesné proporce neměly mít žádný význam. Dnes už je kniha nějaký čas v prodeji. Zasvěcena je otázce velmi důležité pro každou ženu – umění stárnout. Díazová sama o knize „The Longevity Book“ před zahájením jejího prodeje řekla: „Jsem tak rozrušená, že se jen těžko ovládám! Jsem neuvěřitelně pyšná na to, jak se kniha povedla a s velkou netrpělivostí čekám, až ji vezmete do rukou a budu si s vámi moci začít povídat o čase a stárnutí a o tom, že stárnout se dá hezky, zdravě a moudře.“ Kniha odpovídá na mnoho otázek, protože Díazová žádala ženy, aby jí vyprávěly o těch psychických, fyzických i emocionálních aspektech stárnutí, které jsou pro ně aktuální. Jeden z nesčíslných ohlasů na knihu, podepsaný Mindbodygreen, říká: „Když otočíte poslední stránku téhle knížky, cítíte, že teď víte mnohem víc o přirozeném procesu stárnutí a s nadšením přijmete s ním související proměny, abyste si mohli užívat života co možná nejdéle“.
Slavná Julia Robertsová (51) se stárnutí nebojí, i když se domnívá, že odmítáním plastických operací přímo riskovala svoji kariéru. Přesto časopis People zařadil Robertsovou více než desetkrát mezi padesát nejkrásnějších lidí na světě. Robertsová odmítá botoxové injekce, na jejichž konto prohlásila, že si přeje, aby její tři děti mohly podle výrazu jejího obličeje pochopit, co zrovna cítí. Je tváří vůně La Vie Est Belle, stala se modelkou staršího věku značky Lancome a plánuje jí zůstat minimálně ještě pět let. Aby byla i ve svém stárnutí šťastná, řídí se Robertsová pravidly správné životosprávy a pěstuje jógu. Proces osvobození vlastní mysli a jejího očištění od mentálního a emocionálního smetí, které člověka táhne dolů, přirovnává k úklidu skříně, kterou nejprve zbavíte prachu, různých nepotřebných drobností a nakonec věcí, které už vám k ničemu nejsou. Vyzývá k odlehčenému přístupu k životu. „Můj život je teď plný lehkosti“, říká o tom sama herečka. „Nic neberu moc vážně. A to je štěstí.“
Nejsvůdnější hvězda „Sexu ve městě“, krásná kanadská herečka Kim Cattralová (62) v interview časopisu Good Housekeeping prohlásila: „Čtyřicet plus bylo jistě krásné období mého života. Teď, kdy už je mi přes šedesát, přišel zas krásný čas poznávání sebe sama. Člověk se už nepokouší předstírat, že někým je a dělat ze sebe něco jiného než je. Říká si: tohle jsem JÁ. To já jsem tím vším prošla, já jsem to všechno prožila a teď přesně vím, kdo jsem. Někdy se ještě nějaká část mě samé pokouší při každé příležitosti vyletět, ale jiná část mojí mysli jí řekne : „Nech toho, teď pěkně přibrzdíme a počkáme, o co vlastně jde“. Je to intuice, která k člověku přichází s věkem a zkušenostmi. Jsem vděčná za to, že nemusím pokaždé hned otevírat srdce dokořán, ale mohu prostě jen poslouchat svůj vnitřní hlas.“
Každoročně konaná konference TED Women, jejímž heslem je „myšlenka hodná šíření“ a kde vystupují různé osobnosti ze světa politiky, vědy, umění, designu a dalších, hostila také herečku Jane Fondovou (81). Její vystoupení je rovněž zdrojem optimismu, pokud jde o stárnutí. Hovořila o revoluci v prodlužování lidského věku, díky které dnes lidé žijí v průměru o 34 let déle než jejich pradědečkové. Vypadá to, že se lidem dostalo přídavku k životu v dospělosti. Fondová navrhla změnit zastaralé přirovnávání lidského života k oblouku, podle kterého proces stárnutí probíhá od výchozího bodu vzhůru, k rozkvětu všech sil, aby posléze zamířil opět dolů – k úpadku a nemohoucnosti. Takové pojetí však ukazuje věk jako rozvíjející se patologii. A to je špatně. Avšak pro posledních třicet let lidského života existuje také velmi poetický, z divadelního světa přejatý název „poslední jednání“. Jane Fondová navrhla nové přirovnání – schodiště. Schodiště symbolizuje duchovní vzestup člověka, jeho cestu k moudrosti, ucelenosti a opravdovosti. V tomto smyslu není věk patologií, ale potenciálem. Mezi jiným Fondová ve své řeči prohlásila: „Když stárnete, je to docela jiné, než to vypadá z dálky a strach vyprchává. Uvědomujete si, že vy jste vy a uvědomujete si to dokonce víc než kdykoli dříve.“ Připomněla entropii a hlavní zákon termodynamiky, podle kterého všechno na světě časem schází, stárne a stává se nepoužitelným. Fondová v něm našla jistou výjimku – lidského ducha, který se rozvíjí a zdokonaluje s tím, jak stoupá po schodišti vzhůru. „Ženy vyššího věku jsou největší demografickou skupinou na světě a to, jak budou žít ve třetím jednání svého života může nejenom být příkladem dalším pokolením, ale může to ve světě způsobit určitý kulturní posun“, domnívá se. „Mám za to, že je to výborný stimul k tomu, abychom se připojily k hnutí age positive a byly i ve svém věku šťastné. Protože věk štěstí je jenom jeden – ten, ve kterém se právě nacházíte!“
Jedna z největších hádanek: proč s věkem čas letí stále rychleji
20 psychologických faktů, které jste o sobě nevěděli