Pokud ve vašem vztahu chybí pocit bezpečí a zaštítěnosti, je to jeden z prvních varovných signálů, že v něm není všechno v pořádku…
Věříte na „spřízněné duše“? Myslíte, že něco takového vůbec existuje? Že opravdu někde tam, v tom obrovském světě, existuje onen jeden jediný člověk, se kterým je nám souzeno strávit zbytek života?
Většina lidí skutečně věří, že člověk musí najít svou spřízněnou duši. Nejspíš nejste v tomto ohledu výjimkou. Je velmi pravděpodobné, že i vy věříte, že váš osud je takhle nějak od narození dán, že ho musíte respektovat a v každém slova smyslu se snažit, aby se naplnil.
Nedávný sociologický výzkum ukázal, že drtivá většina dospělých doopravdy věří, že kdesi mají svou spřízněnou duši. A jen tak mimochodem – v rámci tohoto výzkumu vyšlo také najevo, že víra ve spřízněnou duši vůbec nezávisí na tom, zda jde o muže nebo o ženu – obě pohlaví jsou stejně přitahována myšlenkou, že najdou svoji „druhou polovinu“, se kterou chtějí žít, dokud jim hlavy nezbělejí a nebude se kolem nich motat hejno vnoučat. Nebo tak nějak přibližně.
Podle našeho názoru víru, že někde v širém světě nebo možná zrovna v sousedství žije kdosi, kdo ze všeho nejvíc čeká na to, až ho najdete, abyste pak spolu po dlouhá léta prožívali neuvěřitelné štěstí, podporuje především to, že je to představa ve všech směrech nadmíru příjemná. Bohužel však moderní věda nemá k dispozici žádná fakta, která by tuto víru potvrdila.
Věda zkrátka nepracuje s pojmy jako jsou osud nebo předurčení a pokud jde o víru, je věcí každého z nás rozhodnout se, v co budeme věřit. Pokud se ale odhodláte na věc podívat z hlediska poněkud více realistického, pak musíte připustit, že jestliže věříte, že v obrovském množství lidí kolem vás je pouze jedna jediná osoba, která je vám předurčena osudem, omezujete vlastně sami sebe.
Na světě žije ohromný počet lidí, a kdyby každý z nás měl skutečně předurčenu jen jednu svou „druhou polovici“, byla by šance, že ji nalezneme, jemně řečeno spíše mizivá.
Nicméně navzdory všemu výše řečenému by samozřejmě každý rád věděl, jestli je se svým současným partnerem naladěn na stejnou vlnovou délku. Jestli se k sobě hodí. Vždyť na tom koneckonců záleží, jak moc je pravděpodobné, že spolu budou žít, dokud je smrt nerozdělí…
Jestliže opravdu chcete vyzkoušet, jak moc se k sobě s partnerem hodíte, ujistěte se nejprve, že následujících osm tvrzení o vašem vztahu skutečně platí. Pokud tomu tak není, pak vám bohužel s největší pravděpodobností není dáno být spolu.
1. Společně se cítíte šťastní a v bezpečí
Váš vztah by pro vás měl být bezpečným útočištěm. Měl by vám pomáhat léčit si rány na duši, uvolnit se, zbavit se napětí a stresu. Správně fungující vztah by vaši mysl neměl naplňovat obavami a nejistotou. Takové negativní emoce nemá vztah vyvolávat ani podporovat. Jestliže tedy ve vašem vztahu chybí pocit bezpečí a útulné jistoty, je to jeden z prvních varovných signálů, že v něm není všechno v pořádku…
2. Umíte se spolu bavit
Pokud se za celý den ve vašem společném životě nenajde místo a čas pro legraci nebo zábavu, není váš vztah příliš zdravý. Nikdy byste neměli zapomenout určit si čas nejen pro práci a domácnost, ale také na zábavu. Aspoň tu nejobyčejnější, jakou je společné sledování oblíbeného televizního pořadu.
Opakujeme, že pokud ve vašem vztahu není místo pro zábavu a relaxaci, je dost pravděpodobné, že si nejste vzájemně moc blízko. U páru, který který se neumí společně bavit, je dost nepravděpodobné, že bude spolu dlouho – a určitě ne navždy, jako v pohádkách. Umět se spolu smát, mít společný smysl pro humor, je pro vztah jedním z největších darů.
3. Společně nakupujete a umíte jeden druhému vybrat dárky
Společné nakupování by pro vás nemělo být obtíží – ať už jde o věci do společné domácnosti, nebo něco, co potřebuje ten druhý. Nemělo by vám lézt na nervy, že musíte jít společně pořídit týdenní nákup, a to i když obecně neradi nakupujete.
Svého partnera byste měli znát natolik, abyste pro něj dokázali samostatně vybrat vhodný dárek.Pokud je pro vás problémem i něco tak jednoduchého, vezměte jako fakt, že jako pár máte vážný problém, který je třeba vyřešit.
4. Jste k sobě vzájemně poctiví
Měli byste být jeden ke druhému vždycky naprosto poctiví, a to zejména pokud jde o věci týkající se přímo vašeho vztahu. Měli byste vždycky usilovat o maximální vzájemnou upřímnost a otevřenost.
Jestliže se vám oběma zdá, že bude lepší, aby partner o určitých aspektech vašeho života nic nevěděl, není váš vztah tak dokonalý, jak byste si nejspíš přáli, nebo jak si možná namlouváte.
5. Je vám příjemné společně mlčet
Abyste byli šťastní, nemusíte vždycky dělat něco zajímavého a vzrušujícího. Abyste měli potěšení ze společnosti toho druhého, nemusíte nutně utrácet spousty peněz za kluby a restaurace.
Měli byste mít potěšení z trávení času v blízkosti toho druhého, i když jste doma.
6. Vzájemně respektujete svůj osobní prostor
Skutečnost, že jste se začali setkávat, nebo dokonce žít s jinou osobou, neznamená, že se máte vzdát své soběstačnosti a zrušit hranice svého osobního prostoru. Vy oba
musíte tyto partnerovy hranice respektovat a bez jeho svolení je nepřekračovat. Jestliže nejste schopni navzájem u sebe respektovat ani takové věci, jako jsou právo na soukromí a osobní prostor… Pak jste v toxickém vztahu, který naštěstí pro vás nejspíš nebude mít dlouhého trvání.
7. Vzájemně podporujete své sny a touhy
Vztah by se nikdy neměl stát překážkou na cestě za vašimi sny a cíli. Pokud máte pocit, že váš romantický vztah vás vede k tomu, abyste se vzdali všeho, co je vám drahé, pak to není nic, co byste dál měli rozvíjet. Opravdový vztah nemá k ničemu podobnému nikdy vést, natož to vyžadovat. Naopak, partneři mají jeden druhého podpořit a dodávat si odvahu k naplňování svých snů.
8. Umíte spolu komunikovat
Pokud si přejete, aby váš vztah trval co nejdéle, musíte se naučit spolu mluvit. Nikdy se vám nic nepodaří, pokud nebudete vědět, jak dávat před tím druhým najevo své city. Žádná témata by mezi vámi neměla být tabu. Nebo téměř žádná.
A také byste měli umět jeden druhému naslouchat.
Proč se přátelíte s lidmi, které nesnášíte.
20 signálů, že je čas vztah ukončit