Nevím, co bude dál.
Když slyším, jak někdo tohle říká, usmívám se na celé kolo a odpovídám:
Já taky nevím, co bude dál!
Zkuste si říci tuhle větu nahlas.
Někdo ji pronáší zoufale, jiný ublíženě, další se smutkem a většina lidí se strachem… A opravdu jenom jednotlivci dokáží tahle slova pronést s radostí.
A teď ji vyslovte z celého srdce, s vírou a optimismem… a vtom pocítíte něco zvláštního. Okamžik smíření s uspořádáním světa, kterému kdosi nevymyslel lepší jméno nežli Chaos.
Teď dávejte pozor:
Za prvé, uvědomte si, že je to čistá pravda. Nevíte, co bude. Když tu skutečnost přiznáváte, jste poctiví sami k sobě.
Za druhé,znamená to vaši připravenost a otevřenost novým možnostem.
Za třetí, je to „tlačítko“ vaší sebejistoty… Když jednoznačně přiznáváte, že neznáte budoucnost, zapojujete svoji sebejistotu. Co bude dál opravdu znát nemůžete, ale sami SEBE znáte.
Uvědomte si, jakou sílu charakteru dáváte najevo, když s úsměvem říkáte: „Nevím, co bude dál.“
Představte si, jak krásné to je…
Oleg Paralush
S tebou mám život
Jsme podivní…