Podobenství o malé svíčce a majáku

Stmívalo se.

Jistý člověk vzal maličkou svíčku a začal s ní vystupovat po dlouhém točitém schodišti.

– Kam jdeme? ptala se svíčka.
– Nahoru na věž, abychom posvítili lodím na cestu do přístavu.
– Ani jediná loď v přístavu přece nemůže vidět moje světlo, namítla svíčka.
– I když tvůj plamínek není velký, řekl člověk, hoř jenom dál tak jasně, jak dokážeš, a ostatní nech na mě.

Za tohoto hovoru došli až na vrchol schodiště, kde stála veliká lucerna. Za pomoci malé svíčky člověk lucernu zapálil a brzy velká naleštěná zrcadla za ní začala odrážet paprsky z malé svíčky a její světlo se rozšířilo na míle daleko a široko po moři, svítilo na cestu lodím i poutníkům.

Stejně jako malá svíčka nebo pouhá zápalka mohou zapálit veliký oheň a ukázat cestu stovkám lidí, tak i malý plamínek tvého duševního tepla a dobrého příkladu může zásadně změnit život, pohled na svět a osudy lidí, dokonce i když ty sám si to ještě v plné míře neuvědomuješ.

Buď prostě světlem dne pro lidi kolem tebe, jako ten malý maják, který s radostí přiváděl lodě do bezpečí přístavu.

Majáky neběhají po celém ostrově a nehledají loď, kterou by mohly zachránit, prostě stojí a svítí. Není třeba se někam hnát, buď prostě lidem kolem sebe světlem.