Doba značková

Všimli jste si, jak se dnes mění potřeby řady lidí? Školáci se chlubí superdokonalými iPhony, které nemají na nic jiného, než na hraní. Manažeři s platem 50 – 60 tisíc si kupují auta za dva miliony. Aby nevypadali, že jsou něco míň než jiní a budili závist okolí.

Snobství značek je velmi nakažlivé. Současná společnost nutnost předvádět se před ostatními přímo diktuje. A to i těm, kteří o to původně nestáli. Budou-li všechny děti ve třídě mít iPhone až na jediné, pak je jasné, že to jediné bude označováno za trapného chudáka.

Podobný hodnotový systém nás pronásleduje po celý život. Zveřejníte na Facebooku své fotky z dovolené nikoli v Karibiku, ale na chatě, a spousta lidí to bude vnímat jako signál vaší materiální situace.

Mnoho podnikatelů přijalo za svůj názor, že musejí jezdit v obrovském terénním autě čistě proto, aby působili solidně a úspěšně.

Hlavní nebezpečí značkových krámů se skrývá v jejich tlaku na finanční možnosti. Lidi utrácejí za vnější pozlátko peníze získané půjčkami, které splácejí s neuvěřitelnými úroky. Na svůj osobní rozvoj přitom vůbec nepomyslí.

Lví podíl lidské pozornosti spoutává obava „co si budou myslet ostatní“. Nedovolí nám se vzpamatovat. Vlastní sebehodnocení čím dál tím víc závisí na cizím mínění. Nezbytnost „nějak vypadat“ se stále silněji tlačí na místo potřeby „skutečně být“.



Takové myšlení je nepřirozené. Potřeba vybavit se značkovým zbožím je společnosti vnucována rozsáhlým nabídkovým systémem, usilujícím, aby lidé kupovali nepotřebné věci a služby. Když na to nemají peníze, ať si je půjčí! Podobné manipulace jsou podporovány nástrahami úvěrového otroctví ve stylu „žijeme jen jednou“, „dopřejte si to a to už dnes“ a jinými perlami.

Abychom se nestali obětí tohoto systému, je třeba zbavit se závislosti na mínění ostatních. Až vám bude lhostejné, co si o vás jiní myslí, poznáte sami, že respektu k vám v jejich očích nijak neubylo. Spíš naopak. Pokud peníze místo dalších značkových zbytečností utratíte na svůj vlastní rozvoj, brzy zjistíte, že okolí má i tak dost příčin vám závidět. Tento přístup změní vaše myšlení a přiblíží ho myšlení úspěšných lidí. Právě těch, kteří jsou pro mnohé vzorem „jak vypadat“, ale ne už „jakými být“.

Skutečně úspěšný a sobětačný člověk se nikdy nesnaží zvýšit svůj význam v očích ostatních. Je si jist, že s jeho významem je všechno OK. Nechlubí se věcmi, nechová se jako hulvát k obsluze, neposiluje si sebevědomí na úkor těch, kdo jsou v nižším postavení nebo níž na sociálním žebříčku. Úspěšný člověk se nedívá dolů na ty, nad které se dostal. Jde si svou cestou a jen občas mrkne nahoru na ty, k nimž hodlá vyrůst. Je si vědom potřeby neustálého rozvoje a sebezdokonalování. S takovým myšlením a způsobem života se vnější atributy přidávají samy o sobě. Neznamenají však hodnotu. Hodnoty má úspěšný člověk jiné, závažnější a důležitější.