Abraham Lincoln (1809-65) je jednou z nejznámějších osobností historie. Podle průzkumů veřejného mínění je mezi Američany stále nejoblíbenějším prezidentem. Přitom v době, kdy byl ve funkci (1861-65), čelil nejostřejší opozici a byl také prvním zavražděným prezidentem Spojených států.
Lincoln měl čtyři syny. Tři z nich se nedožili plnoletosti (zemřeli ve 4, 11 a 18 letech na tyfus a tuberkulózu). Pouze nejstarší Robert prožil dlouhý život. Dožil se 82 let a dosáhl skvělé kariéry jako právník a politik.
V roce 1855 napsal Lincoln známý „Dopis učiteli mého syna“. Nejpravděpodobněji byl adresován učiteli pětiletého Williama, prezidentova miláčka, který však bohužel neměl příležitost uplatnit nic z nabytých znalostí v dospělém životě, neboť zemřel v 11 letech. Pohřben byl spolu s otcem.
Přečtěte si dopis prodchnutý otcovskou láskou a starostí o dítě. Jde o skutečně důležité věci, na které při učení často zapomínáme:
«…Vím, že se bude muset dozvědět, že ne všichni lidé jsou spravedliví, ne všichni jsou upřímní. Naučte ho však přitom, že ke každému ničemovi se najde hrdina a na každého sobeckého politika můžeme najít oddaného vůdce.
Naučte ho, že jestli se vyskytne nepřítel, najde se i přítel. Nějaký čas to potrvá, já vím, ale jestli můžete, naučte ho, že jeden vydělaný dolar má mnohem větší cenu než pět nalezených. Naučte ho prohrávat a také radovat se z vítězství.
Pokud to půjde, veďte ho k tomu, ať nezávidí a naučte ho tajemství tichého smíchu. Umožněte mu co nejdřív poznat, že nejsnadněji zvítězí nad rejpaly a chvastouny. Pokud to bude možné, naučte ho zájmu o knihy…
Poskytněte mu také volno, aby měl čas zamyslet se nad věčnými hádankami, nad ptáky na obloze, včelami ve slunečních paprscích a květy na zelených stráních.
Až bude ve škole, učte ho, že je mnohem čestnější utrpět nezdar, než podvádět… Naučte ho, aby věřil svým vlastním myšlenkám, i kdyby mu každý tvrdil, že se mýlí… Naučte ho laskavosti k laskavým lidem a tvrdosti k lidem tvrdým.
Vynasnažte se dát mému synovi sílu nejít slepě s davem, když se všichni jako korouhvičky přikloní k vítězné straně… Ať se naučí vyslechnout každého člověka, aby však všechno, co uslyší, prosíval sítem pravdy a vybíral si jenom to, co jím projde.
Pokud to půjde, naučte ho smát se i když bude smutný… Naučte ho, že za slzy se nemusí stydět. Naučte ho smát se cynikům a vyvarovat se cukrování.
Ať svůj mozek a sílu svalů prodává co nejdráž, ale nikdy ať neprodává srdce a duši.
Naučte ho ignorovat řvoucí dav, avšak jít a bojovat, bude-li se cítit v právu.
Zacházejte s ním laskavě, ale bez zbytečné něžnosti, protože jenom ohněm se kalí dobrá ocel. Ať má odvahu být netrpělivý a dost trpělivosti k odvaze.
Naučte ho vždycky si pevně věřit, protože pak bude pevně věřit v lidstvo.
Není to snadné, ale udělejte, co je ve vašich silách… Je to skvělý klučík, ten můj syn!»
10 myšlenek od autora „Transurfingu reality“
Deset malých úvah Stephena Frye: o lásce, o depresi a smyslu života