Nevyřešené problémy se nikam nevytratí. Tak či onak o sobě po nějaké době dávají znovu vědět. Nemůžete se ani divit, když o sobě dá problém vědět po nějakých deseti nebo i dvaceti letech. A vyžaduje řešení.
Je vám jasné, že nevyřešené problémy vás stahují zpátky a brání vám v pohybu vpřed? Problém „visící ve vzduchu“ sám o sobě nezmizí. Je třeba ho nějak ukončit. Bolestné konflikty, otázky a situace nedovedené ke svému logickému konci vás budou doprovázet životem, dokud nenaleznete cestu k jejich vyřešení. Nedělejte si naděje, že se vám podaří se tomu vyhnout. Ukončit mnohaletý spor nebo soupeření, přerušit vztah a zabouchnout dveře za city a emocemi, které už se přežily, zkrátka budete muset.
O nevyřešených problémech.
Každý z nás má pár problémů. A ty si žádají řešení. Nedá se nad nimi mávnout rukou. Problémy, které člověk neřeší, o sobě dávají znovu a znovu vědět. Připomínají nám, co jsme prožili.
Odborníci zabývající se psychoanalýzou jsou si vědomi, že lidé mají tendenci pohřbívat traumatizující a náročné problémy v hloubi svého vědomí. Ale utéci před nimi se jim tímto způsobem nepodaří. Každý problém vyžaduje řešení.
Jestliže si s úkolem neporadíme dnes, vyvstane před námi zítra v daleko zamotanější podobě.
Jako zářný příklad tu mohou posloužit romantické vztahy, které skončily velmi náhle. On a ona se bez vysvětlení rozešli, pořádně se ani nerozloučili.
Někdy se stává, že i přátelství skončí podivným způsobem kvůli nedořečenosti, kvůli neporozumění. Potřebná slova nebyla v pravý čas vyslovena, a lidé jeden druhého ztratili.
Zkuste se nad tím teď zamyslet.
Jak se vyrovnat s minulostí a rozloučit se s nevyřešenými problémy.
Nedořešené problémy stojí člověku na jeho životní cestě jako svého druhu překážky. Kvůli nim se pak opakovaně ohlíží do minulosti. Což je zpravidla provázeno smutkem, pocity zklamání a lítosti.
Jak si s takovou situací poradit?
Je třeba zařadit kam co patří. Co to znamená? Doříci, do konce si ujasnit, vyznat se vypořádat… Jenže ne vždycky je tohle možné.
Buď nám někdo způsobil tolik neštěstí, že už ho zkrátka nechceme vidět, nebo je někdo dnes příliš daleko.
Stává se, že bychom rádi řekli úplně všechno někomu, kdo nám ublížil nebo nás podvedl.
Co si s tím počít?
Začít musíte především u sebe. Svými vnitřními problémy. Když se nám podaří získat klid a harmonii ve vlastním nitru, cítíme, že ta nesnesitelná zátěž, kterou jsme táhli z minulosti, je náhle lehčí.
Jsou věci, které si člověk prostě musí říct:
Nedovolím minulosti, aby ovlivňovala moji přítomnost.
Moje rány a moje bolest jsou mojí součástí.
Moje včerejší chyby jsou možností něco si uvědomit a pochopit.
Není možné s sebou pořád vláčet minulé problémy. Je třeba je vyřešit jednou provždy.
Jak naplno existovat v přítomnosti.
Nepřipusťte, aby vám v duši zahnívala zloba. Zloba duši užírá. Zbavte se negativity. Tím budete připraveni na setkání s tím, s nímž jste svoji situaci nedořešili a váš konflikt zůstal otevřený.
Když je člověk klidný, nepřipadají mu problémy až natolik kritické.
Musí jít kupředu. Význam mají reálné věci. Hrabat se v minulosti nemá smysl. Myslete na budoucnost a potěšení mějte z přítomné chvíle.
Pokuste se něco změnit k lepšímu. Zasloužíte si to. A věřte, že na vás čeká bohatá a šťastná budoucnost.
Neunavují nás jiní lidé, ale náš vztah k nim
Jak od vás osud odvádí ty, koho už nepotřebujete