10 mýtů o introvertech

Nejde říci, že nemají rádi lidi. Jsou jenom hodně vybíraví.

Mýtus 1 – introvert rovná se nemluva.

Tak to není. Prostě když nemají co říci, mlčí. Nemají rádi prázdné řeči. Když s nimi budete mluvit o něčem, co je zajímá, nedokážete je zastavit.

Mýtus 2 – introvert je ostýchavý.

Ostýchavost nemá s introverzí nic společného. Introverti se lidí nebojí, ale ke kontaktu s nimi potřebují důvod. Nedají se s někým do řeči jenom proto, aby si promluvili. Chcete-li si s introvertem promluvit, prostě ho oslovte. Nebojte se, že to bude vypadat nezdořile.

Mýtus 3 – introvert je hrubián.

Introverti velmi často nevidí důvod k ceremoniím a výměně lichotek. Chtějí, aby se všichni chovali přirozeně a čestně. Bohužel je to ve většině případů nemožné a introverty občas stojí veliké úsilí se přizpůsobit. Je to pro ně vysilující.

Mýtus 4 – introvert nemá rád lidi.

Naopak, introverti si velmi cení těch několika přátel, které mají. Blízké přátele mohou spočítat na prstech jedné ruky. Pokud se vám poštěstilo být přítelem introverta, získali jste věrného spojence na celý život. Jakmile získáte jeho úctu jako hodnotný člověk, bude vždy na vaší straně.



Mýtus 5 – introvert nerad chodí do společnosti.

Nesmysl. Introverti chodí neradi do společnosti na příliš dlouhou dobu. Velmi rychle si osvojují informace, proto nemusejí být ve společnosti dlouho, aby se „dostali do tématu“. Odcházejí domů, aby se nabili novou energií a aby se zamysleli nad novými dojmy. Znovu se nabít někde v klidu, to je pro introverty životně důležitá podmínka.

Mýtus 6 – introvert chce být vždycky sám.

O samotě, sami se svými myšlenkami, jsou introverti zcela spokojeni. Hodně přemýšlejí. Sní. Líbí se jim mít problémy, nad kterými je třeba dumat, úkoly, které je třeba řešit. Mohou se však také cítit osamělí, pokud nemají nikoho, s kým by se mohli podělit o své objevy. Potřebují přímné, srdečné vztahy s JEDNÍM ČLOVĚKEM.

Mýtus 7 – introvert je divný.

Většina introvertů jsou individualisté. Nepůjdou s davem. Jsou raději, když si jich lidé váží pro jejich zvláštní způsob života. Mají svou hlavu,proto občas provokují to, co je pokládáno za běžnou normu. Nerozhodují se na základě toho, co je oblíbené a módní.



Mýtus 8 – introvert je uzavřený podivín.

Introverti jsou lidé soustředění především dovnitř, věnující velkou pozornost svým vlastním myšlenkám a emocím. To ovšem naprosto neznamená, že nejsou schopni věnovat pozornost tomu, co se děje kolem. Jejich vnitřní svět je pro ně zkrátka daleko zajímavější a užitečnější.

Mýtus 9 – introvert se nedovede bavit a odpočívat.

Zpravidla introverti volí odpočinek doma nebo v přírodě, nemají v oblibě hlučná veřejná místa. Nejsou milovníky silných dojmů, ani adrenalinovými narkomany. Je-li kolem příliš mnoho hovoru a hluku, uzavřou se do sebe.

Mýtus 10 – introvert se může „napravit“ a stát se extrovertem.

Svět bez introvertů by byl světem s jen malým počtem vědců, hudebníků, výtvarných umělců, básníků, filmových tvůrců, lékařů, matematiků, spisovatelů a filosofů. Introverti se „napravit“ nemohou a zasluhují úcty pro svůj vrozený temperament i užitek, který lidstvu přinesli a přinášejí. Mimochodem – výzkum Silverman (1986) ukázal, že mezi lidmi s vysokým IQ je vyšší podíl introvertů.