Nemoci, nešťastné náhody, které se nám přihodí, špatná nálada, hněv a nespokojenost se životem, to všechno jsou důsledky vlivu informačních jedů a znečišťovatelů, kteří nám pronikli do hlavy. Onemocníte. Proč? Protože den před tím vás někdo z něčeho obvinil. Uklouznete a uděláte si bouli. Proč? Protože před hodinou vás někdo zkritizoval. Cítíte nesmírnou únavu a nechce se vám žít, protože jeden z členů rodiny vám ustavičně křivdí. Jste vystrašení a bojíte se pustit do zcela jednoduché věci, protože kdosi prohlásil, že na ni nemáte. Jste slabí. Byli jste dobyti. Vaše duše je okupována.
Všechny vyjmenované stavy jsou důsledkem působení psychologického jedu. Ten podrývá imunitu a další obranné síly. Bohužel, těžko lidem zakážete, aby vás kritizovali, můžete však odmítnout kritice naslouchat, především na mentální úrovni. To určitě neznamená, že při prvním pokusu o kritiku nějakého vašeho jednání máte vykřiknout: „Buď zticha! Nechci nic slyšet!“ a potom celý den nosit v hlavě mstivé úvahy typu „Mrzák, dovolil si mě kritizovat pro zbabělost! Já mu ještě ukážu…“. Takové myšlenky totiž svědčí o tom, že jste kritiku přijali. Vy však ji přijmout nesmíte, to znamená, že ji ani nesmíte promýšlet. To platí o všech ostatních jedech. Jakmile se někdo začne pokoušet zaplavit vám něčím podobným hlavu, zkrátka mu zabouchněte „dveře“ rovnou před nosem. Potřebujete k tomu jen dvě věci. Za prvé, naučit se znečišťovatele poznat a za druhé, umět mu zabránit proniknout vám do hlavy. I když se vás nezmocní obavy nebo pocit křivdy, stačí vědomí, že vám je vnucován nějaký jed a že za to, zda pronikne do vaší mysli, zodpovídáte pouze vy. Nikdo jiný.
Zablokovat znečišťovatelům cestu je daleko těžší, než naučit se je poznávat. V hlavě musíte mít pevně usazený automatický blok: „JE MI TO NEPŘÍJEMNÉ, TAKŽE TO NEPOTŘEBUJI!“ plus další dva pomocné blokátory: „LEŽ!“ a „TO MĚ NEZAJÍMÁ!“ Alespoň jeden z těchto bloků by se měl vyvinout jako podmíněný reflex na odpovídající sdělení ostatních. Pamatovat si musíte, že jsou to blokátory v mozku, nikoli slova, která byste měli vyslovovat nahlas. Odpovědět můžete zcela podle etikety, vaše duše však musí díky včas zabouchnutým „dveřím“ zůstat netknutá.
Kritizují vás: JE MI TO NEPŘÍJEMNÉ, TAKŽE TO NEPOTŘEBUJI!
Obviňují vás: JE MI TO NEPŘÍJEMNÉ, TAKŽE TO NEPOTŘEBUJI!
Chtějí vás vystrašit: LEŽ!! (TO MĚ NEZAJÍMÁ!!)
Špatné předpovědi: LEŽ!
Srážejí vám sebevědomí: JE MI TO NEPŘÍJEMNÉ, TAKŽE TO NEPOTŘEBUJI!
Urazili se na vás: JE MI TO NEPŘÍJEMNÉ, TAKŽE TO NEPOTŘEBUJI!
Urážejí vás: JE MI TO NEPŘÍJEMNÉ, TAKŽE TO NEPOTŘEBUJI!
Televizní zprávy vás zneklidňují: TO MĚ NEZAJÍMÁ!
Spusťte si v mozku tenhle program, vyřazující jedovaté zprávy. A lidi nehodnoťte kritériem: „Chce mi udělat něco špatného?“, ale jinak položenou otázkou: „Cítím se špatně kvůli jeho slovům a činům?“
Bariéru proti pronikání balastu do své mysli můžete zdvojnásobit, povedete-li život podle zásad ZRCADLA. Stačí uvědomit si jedno: „Já sám s lidmi takhle nejednám!“. A jste oprávněni neakceptovat jednání, kterté se vám nezamlouvá. Samozřejmě, že něco podobného vyslovujeme výjimečně, jsou však situace, kdy je naprosto vhodné říci: „Já sám nikoho nikdy nekritizuji, takže mě z kritiky vynechte!“
Pravidla, kterých je třeba se držet, abychom zrcadlově odrazili všechny znečišťovatele, kteří se svými jedy pokoušejí proniknout nám do duše:
1. Nekritizujte a neposlouchejte kritiku.
2. Neobviňujte ani v myšlenkách a nepřipusťte si pocity viny..
3. Neurážejte a neurážejte se.
4. Předpovídejte jiným i sobě jenom dobré a je-li potřeba varování, dělejte to formou sdělení konkrétních faktů, bez emocí. Například řekněte: „V té čtvrti došlo za poslední týden ke 13 zločinům“ místo: „Nechoď tam! Určitě tě tam zabijí!“
5. Nikoho nelekejte a sami se nebojte.
6. Nesnižujte ničí sebevědomí a nenaslouchejte těm, kteří se snaží snížit to vaše.
7. Nepoukazujte jiným na jejich nedostatky a nevšímejte si, když někdo poukazuje na vaše.
8. Nevymýšlejte si destruktivní programy pro jiné a nepřipusťte, aby je někdo vymýšlel pro vás.
Musíme vzít v úvahu, že podvědomí nepřijímá záporku „ne“, proto jinak zformulována vypadají pravidla ZRCADLA pro jednání s lidmi takhle:
1. Podporujte!
2. Chápejte cizí motivy špatného jednání!
3. Berte ohled na cizí psychiku!
4. Předpovídejte jenom to kladné, nebo říkejte: „Všechno dobře dopadne!“
5. Uklidňujte!
6. Zvyšujte jiným sebevědomí!
7. Ukazujte jiným jejich přednosti!
8. Pokud to dokážete, vkládejte do podvědomí jiných kladné programy. Musíte přitom dodržet dvě podmínky:
а) program musí být kladný z jejich pohledu, nikoli z vašeho;
b) program nesmí obsahovat něco zlého vůči třetí osobě.
Pokud někomu chcete ukázat, že špatně jedná a chcete ho přimět, aby se choval jinak, nezapomínejte, že tutéž myšlenku můžete vždycky vyjádřit jak v kladném, tak v záporném módu. Vyjádřete ji v tom kladném.
Odnaučit něco znamená naučit něčemu opačnému.
Zastavit nějaké jednání znamená začít s nějakým jiným.
Člověk může žít různě. Může být bit nebo bít jiné a myslet si, že jinak to ani nejde. V takovém případě riskuje těžké trauma. Může se chovat s úctou k jiným i k sobě, chránit sebe i jiné s vědomím, že každý ČLOVĚK MÁ SVOU DŮSTOJNOST. To se týká nejen fyzické, ale i psychické stránky lidského života – a té možná i víc.
Jsme dnes většinou v našem civilizačním prostoru natolik kulturní, že jeden druhého fyzicky nenapadáme. Avšak v psychickém slova smyslu se to děje všude. Je to méně pozorovatelné, avšak o nic méně bolestivé. Bohužel, naše středověká touha popravovat nikam nevyšuměla, jen momentálně není v kurzu ji předvádět, dne je moderní tvářit se dobrotivě. Dohnat člověka k sebevraždě psychickým násilím je daleko snazší, než násilím fyzickým, existuje o tom řada důkazů. Totéž platí o traumatech. Kopanec nebo ránu do břicha jde vyléčit snadněji, nežli žaludeční vředy způsobené duševním traumatem. V tom druhém případě je totiž daleko těžší určit a odstranit rozhodující působící faktor, který může být v lidské mysli přítomen velmi dlouhou dobu a spouštět v ní destruktivní programy. Léky samy o sobě je zastavit nemohou.
Nebijte jiné a ve vlastní duši si vybudujte proti úderům od ostatních ochranný štít. Nic nesmí narušit pohodu vaší mysli a duše.
Julie Gumm
Jak najít i v nepříjemné situaci zrnko pravdy a moudrosti
Jak nám podvědomí brání dosahovat vytyčených cílů