Vzpomínky na minulost a obavy z budoucnosti dokážou člověku silně znepříjemňovat život. Lpění na nich mu brání v soustředění na každodenní úkoly a posiluje jeho neklid, což se samozřejmě negativně odráží na kvalitě života.
Málokdo ví, že velký německý filosof Arthur Schopenhauer (1788-1860) už v polovině 19. století navrhl velmi jednoduché a moudré řešení, které dokáže podobného trápení člověka zbavit. V našem článku vám o něm povíme.
Staří filosofové i soudobí psychologové tvrdí, že se máme učit žít přítomností, netrápit se vzpomínkami na minulost ani obavami z budoucnosti. Například Seneca o tom říká: «Jedině přítomnost je jistá a skutečná, pouze reálně přítomný čas – a pouze v něm ubíhá naše bytí. Měli bychom proto mít k němu vždycky přívětivý vztah a vědomě si vychutnávat každou jen trochu snesitelnou chvíli bez nepříjemností a bolesti; a ne si takové minuty kazit lítostí nad minulými sny, které se nesplnily, nebo starostmi o budoucnost».
Jak toho však dosáhnout? Rozumem to člověk chápe, ale jak přimět svůj mozek, aby pracoval tak říkajíc tím správným směrem a nekalil nám jediný reálný čas – přítomnost? Odpověď budeme muset hledat opět u moudrých hlav.
Seneca také prohlásil, že «každý den je novým životem». Schopenhauer tuto jeho myšlenku rozvinul: «Každý den je život v miniatuře: probuzení a vstávání je zrození, každé svěží ráno je mládím a usínání je rovno smrti». Pokusíme-li se zaujmout ke každému svému dni tento postoj, uvidíme náhle své dny v nových barvách. Zkuste si to představit: každý nový den je nový život! Úplně nový. A večer skončí. Konec, víc už nebude. Ale proč bychom ho litovali? Vždyť ráno zas začne nový, který večer znovu skončí. K čemu by to bylo, dělat si s ním předčasné starosti? Je jen jeden jediný den. Všichni mají vždycky jen jeden den.
Schopenhauer zvláště zdůrazňuje ráno, jako mládí života. Každý den znovu prožíváme mladost, bez ohledu na věk. A každý den s usínáním «umíráme» – a to je také dobře, protože každý den tak máme šanci začít život znovu od začátku. Protože přijde nové ráno, nový život. Co o ránu říkal Schopenhauer?
«Absolutně ke všem činnostem bez výjimky, ať duševním nebo fyzickým, je tou nejvhodnější dobou ráno. Ráno je mládím dne, všechno je radostné, svěží a snadné; cítíme se být silní a plně ovládáme své schopnosti. Je špatné krátit si ho pozdním vstáváním, utrácet ho banalitami nebo prázdnými řečmi. V ránu musíme vidět kvintesenci života, cosi posvátného ».
Někdy potkávám lidi ze své planety
Lidé, kteří nemají nic než modlitbu