Jestliže se nám v situaci rozhodování mezi více variantami nezamlouvá ani jedna z nich, dáváme často přednost nikoli té nejlepší, ale té, která je nám nejméně proti srsti. Zdá se, že v tom není žádný významný rozdíl, ale to se opravdu jenom zdá.
Možná si myslíte, že jsou to jen dvě strany téže mince, ve skutečnosti však mezi těmito dvěma volbami existuje zásadní rozdíl. Klasickým příkladem, kde se to projevuje přímo názorně, jsou volby. Voliči často hlasují pro toho kandidáta, který v nich ze všech nabídnutých vyvolává nejmenší averzi, místo co by volili člověka, se kterým skutečně sympatizují. Když máme vybírat ze dvou zel, mění se často i způsob, kterým se rozhodujeme.
Vybírat nebo odmítat.
Pokud nám naskočí takzvaný režim odmítání, soustřeďujeme pozornost na záporné kvality každé z možností, a hledáme takovou, která jich má nejméně.
V režimu výběru naopak hodnotíme všechna možná rozhodnutí z kladného úhlu pohledu a vybíráme takové, které nám připadá nejzdařilejší. Jinak řečeno náš vztah k variantám, které máme k dispozici, mění i to co doopravdy zvolíme. Mění se sama podstata toho, co jsme vybrali.
Důsledky režimu odmítání.
Bylo vědecky zjištěno, čím se řídí stupeň spokojenosti s rozhodnutím, které jsme učinili. Jestliže se rozhodování opíralo o negativní kritéria, závisí naše spokojenost přímo na tom, zda máme na mysli to, pro co jsme se nakonec rozhodli, nebo to, co jsme odmítli. Když si vybavujeme nedostatky zvolené možnosti, nejspíše ztratíme náladu. Jestliže pomyslíme na nedostatky variant, které jsme odmítli, pocítíme ulehčení, protože naše finální volba se konec konců neukázala být tak špatná.
Změňte svůj přístup ke způsobu rozhodování mezi více možnostmi.
Musíme však nicméně připomenout, že tento způsob myšlení — menší ze dvou zel — obvykle naskakuje pouze v situacích, kdy jsou lidé nuceni odmítnout více možností, než aby hledali jednu optimální. Za jiných podmínek, včetně zaměstnání, je pro nás kontrola procesu vlastního rozhodování daleko snazší.
Jestliže máte tu možnost, snažte se vybrat tu či onu variantu, nejen prostě odmítnout ty špatné. Lidé svá rozhodnutí dost často mění, někdy dokonce neplánovaně. Pokuste se svůj přístup k přijímání rozhodnutí změnit. Může to nejen do značné míry ovlivnit to, jak své rozhodnutí uskutečníte, ale také váš morální stav poté, co se rozhodnete. Britský kazatel a pastor Charles Spurgeon to vyjádřil pregnantně:“Ze dvou zel si nevyber ani jedno“. Protože konec konců, i když zvolíte ze dvou zel to menší, nepřestává být zlem.
Elena Efstafyevá
Netrapte se nekonečným váháním. Rozhodujte se správně: 7 dobrých rad
O léčení vlastní minulosti