Dalo by se říci, že lidský život je přesným odrazem tří vnitřních motivů. A jejich vzájemného boje. Co je to za motivy? A co můžeme udělat pro to, abychom žili tak, jak bychom si doopravdy přáli?
Když jsme zcela pohrouženi do svých vlastních vnitřních programů, obav, omezení a přání, když jsme úplně «uvnitř sebe sama», ponořeni do toho, na co jsme v životě naladěni, je docela těžké všimnout si, co se s námi vlastně děje.
S námi. S naším vlastním životem.
K tomu jsou zapotřebí zvláštní způsoby nahlížení.
Ne jako když «zvenčí» pozorujeme někoho jiného a všechno, co se s ním děje…
Ale právě a jen sebe sama… Co se s námi děje? Co se děje s naším životem? A proč právě takhle?
Zvláštní způsoby nahlížení existují a já se o nich pravidelně snažím hovořit.
Dneska vás chci s jedním z těchto způsobů seznámit.
Všimněte si, že jsem tu použil výraz «ponořeni do toho, na co jsme v životě naladěni»…
To je pro mě axiom, tvrzení nevyžadující důkaz.
Co tedy znamená to «naladěni»?
Možnost žít tak, jak si přejeme…
Když na život pohlédneme z určitého úhlu, můžeme docela zřetelně pozorovat, že je odrazem tří našich základních vnitřních motivů:
«Chci»
«Bojím se»
«Je třeba» («Musím»)
A co je velmi důležité, je také odrazem vzájemného boje těchto tří motivů.
Představte si kruh rozdělený do tří výsečí.
Všechny ty výseče jsou jedna se druhou spojeny a do určité míry i jedna na druhé závisí.
Když se jedna z nich zmenší, automaticky to znamená, že některá z těch dvou ostatních se zvětší.
A naopak.
Tak je to zařízeno.
Tak to funguje.
A také nám to dává klíč k pochopení toho, co se děje uvnitř nás i co se děje kolem.
Jestliže máte v životě jen málo toho, co doopravdy chcete:
Odpočinku…
Peněz, které často poskytují svobodu k realizaci vlastních přání…
Dobrých a upřímných vztahů, které jsou člověku v životě oporou…
Pak se možná dá logicky předpokládat, že výseč «chci» je v kruhu vašeho života ta úplně ze všech nejmenší, pravda?
Což znamená, že tu hlavní plochu, tu větší část kruhu vašeho života zabírají…
No ano, správně.
«Bojím se»…
… a «Musím».
Co se s tím dá dělat?
Získat zpět právo na své CHCI!
To právo, které až příliš často ztrácíme už v tom nejranějším dětství.
«Ty bys toho chtěl!»
«Že chceš ještě neznamená, že můžeš!»
«Nikdo se tě neptá, co bys chtěl! Budeš dělat, co je třeba!»
Nezní vám to povědomě?
Je třeba podstatně omezit vliv onoho «Je třeba». A «Musím».
Stejně tak, jako «Bojím se»…
Protože to na nás nevisí jen tak nějak zvenčí, jako nějaká ozdoba, ale už velmi dávno se to ukrývá hluboko v nás. Už od dětství.
Jako omezení.
Jako obrovské omezení celého našeho života.
Základní otázka je vlastně jen jedna.
Opravdu tak hodláme dál žít a tohle snášet?
Nebo se rozhodneme něco změnit?
Dovoluji žít v hojnosti: Jak se zbavit touhy ušetřit
VŽDYCKY můžete něco víc