Kouzelná metoda pozitivních otázek

Dnes na vás čeká opravdové kouzlo. Jmenuje se aformace. Ne ne, není to překlep. Nepleťte si je s afirmacemi, tedy s pozitivními výroky. Co to tedy jsou aformace a čím se liší od afirmací?

Díky Louise Hayové dnes asi každý ví, co jsou afirmace. Pozitivní tvrzení o tom, co si přejeme změnit ve skutečnost, jako by to už skutečností bylo. Příkladem úspěšných afirmací jsou tvrzení typu „Jsem bohatý, úspěšný a zdravý“, „Jsem okouzlující a přitažlivá“ nebo „Jsem magnetem pro peníze“.

Má se za to, že pozitivní tvrzení ovlivňují společné nastavení našeho vědomí a podvědomí. Když pronášíme afirmace, začíná se mysl pohybovat směrem k tomu, co prohlašujeme.

Nicméně však zkušenost mnoha a mnoha lidí, kteří nejprve afirmace vytrvale uplatňovali a pak v ně věřit přestali, vypovídá o tom, že toužený pohyb mysli k cíli nenastal. K čemu tedy místo toho došlo?

Je to prosté. Došlo ke konfliktu. Rozum začíná o pronášených slovech pochybovat a klást vlastní otázky.

Mnohé ženy mi vyprávěly, jak stály před zrcadlem a opakovaly: „Jsem okouzlující a nejpřitažlivější, jsem okouzlující a nejpřitažlivější“. Dokud jim v hlavě nevyvstala otázka: „Co to tu melu za hlouposti? Jsem úplná husa!“

Následoval pokus potlačit onu otázku a vytěsnit ji co nejdál. Pokračovaly v opakování kouzelné věty „Jsem okouzlující a nejpřitažlivější“.

A znovu se jim v hlavě ozvalo: „Co to pořád meleš? Podívej se na sebe! Jsi smolařka a hnusná k tomu!“

I po této drzosti vlastního rozumu se některé z žen dále pokoušely umluvit a přesvědčit samy sebe, jenže to dříve nebo později všechny vzdaly a místo toho si začaly stále dokola klást starou známou otázku: „A proč jsem tak hloupá a proč mám pořád smůlu?“

Říkáte, že lžu? S vámi to takhle nebylo? Vy jste stejně silná a pozitivní osobnost jako Louisa Heyová sama? Dokážete svému rozumu vsugerovat svá tvrzení a on je poslušně už kolikátý rok opakuje? A kde tedy jsou výsledky?

Proč metoda afirmací nefunguje? Chcete to vědět? Protože rozum je nevyčerpatelným přístrojem určeným k ZODPOVÍDÁNÍ OTÁZEK! Rozum vám kašle na to, jaké otázky by měl pokládat, je určen k tomu, aby HLEDAL ODPOVĚDI.

Na svou otázku vždycky nachází odpověď. A sám sebe v ní utvrzuje. Proto musí rozum dostat jako úkol nikoli potvrzování toho, co si přejeme, ale OTÁZKU, PROČ SE NAŠE PŘÁNÍ VYPLNILO.

Vezmeme-li jako příklad výše uvedenou větu „Jsem okouzlující a nejpřitažlivější“, pak správná otázka bude znít: „Proč jsem okouzlující a nejpřitažlivější?“

Jaký máte pocit? Nějaký určitě! Už teď začínáte přemýšlet nad odpovědí na tuhle otázku.
Víte, co je na tom nejvíc udivující? Že rozum sám najde pro tuto otázku zdůvodnění, odpověď. Takže realita kolem vás se začne měnit.

Metodu pokládání pozitivních otázek vymyslel Noah St. John. Zrovna se sprchoval, když ho napadlo: Proč vlastně chodíme kolem dokola a říkáme něco, čemu NEVĚŘÍME?“ Řekl si, že místo tvrzení, ve která rozum odmítá uvěřit, má více smyslu klást si otázky, které život změní k lepšímu.

Vytvořil metodu aformací, pokládání POZITIVNÍCH OTÁZEK. Místo obvyklých negativních otázek si začněte dávat pozitivní.

– Proč jsem tolik bohatý?

– Proč mě každý ve všem podpoří?

– Proč miluji a všichni milují mě?

– Proč jsem tak sebejistý?

– Proč ke mně tak snadno přicházejí příležitosti?

– Proč mám všeho dostatek?

Co cítíte, když pokládáte tyto otázky? Není snad pravda, že na rozdíl od afirmací ve vás nevyvolávají vnitřní protest? Nedodávají sílu a pocit moci a nesoustřeďují vaši pozornost na to, co si přejete, nikoli na to, co nechcete? Přirozenými odpověďmi na tyto dotazy jsou věty dodávající člověku sebeúctu, lásku k sobě samému a pocit sebedůvěry.

Jak vytvářet příznivé aformace?

Stanovte si, co si přejete a zapište si to na papír. Nejspíš jste to už dělali i dříve. Například: „Chci být šťastný, zdravý a bohatý“.

Vytvořte ze svého přání otázku, z níž jasně vyplývá, že to, co jste si přáli, se už vyplnilo: „Proč jsem tak šťastný, zdravý a bohatý?“

Ověřte si, že vaše otázka dává smysl a nejsou v ní chyby. V naší otázce se zdá být všechno v pořádku, je však třeba opatrnosti, protože je to velmi silná metoda.

Položte si tedy otázku a nečekejte okamžitou odpověď. Ať ji váš rozum hledá. Dostane se vám jí prostřednictvím životních událostí, situací a plodných nápadů.

Začněte na základě nových předpokladů o vlastním životě JEDNAT. Sledujte a vítejte jakékoli příznivé změny. Nemá smysl drmolit aformace a zároveň pokračovat ve svém sebezničujícím chování.

Jedním z tajemství splnění přání je aktivita. Jednání. Jím Vesmíru demonstrujete svůj záměr jít směrem, který jste si vyvolili.

Podstatou metody aformací je okamžité přenesení koncentrace z toho, co nemáte, na to, co máte. Když svůj rozum učíte neustále se nacházet ve stavu dostatku a hojnosti, nutíte ho se na získání dostatku a hojnosti naladit.

NEDĚJE SE VÁM TO, CO CHCETE, ALE TO, NA CO SE SOUSTŘEDÍTE VE SVÝCH VJEMECH A CITECH. A je jedno, zda si ty pocity uvědomujete nebo ne.

Přimějte tedy svůj rozum hledat potvrzení svého pocitu, že už jste úspěšní a máte to, co jste si přáli. Neboť Vesmír jde vždycky vstříc POUZE našim pocitům a Zákon přitažlivosti vždycky odpovídá souhlasně (říká nám ANO!) na to, co cítíme, ne na to, co si přejeme.

Vždycky proto musíte udělat dvě věci:

1. Stanovte si, co si přejete. To znamená: vytyčte si cíl.

2. Hledejte potvrzení toho, že UŽ jste tam, kam teprve směřujete. Tak říkajíc změňte cíl v prostředek dosažení cíle. Zbavte své pocity pochyb, nejistoty a nevíry. Jednoduše řečeno, MUSÍTE VĚŘIT.

Nevěří pouze váš rozum. Takže mu poskytněte tu správnou činnost. Ať hledá pro vaši víru potvrzení. Ke své víře můžete využít, co se vám hodí.

Metoda aformací je velmi účinná. Pomáhá začít jednat.

Mark Ismailov