Vítr potkal krásný Kvítek a zamiloval se do něj. Dokud Kvítek něžně laskal, odpovídal mu Kvítek stejně něžnou láskou vyjádřenou vůní a barvou.
Větru se to ale zdálo málo. Myslel, že když dá Kvítku veškerou svou sílu a moc, dostane od něj ještě něco více.
Vydechl tedy na Kvítek veškerou sílu své lásky. Ale Kvítek nevydržel takový nápor vášně a ulomil se.
Vítr se snažil ho zvednout a vdechnout mu znovu život, ale nepodařilo se mu to. Ztišil se tedy a něžně na Kvítek dýchal svou lásku, jenomže ten mu uvadal před očima.
Vítr strašlivě zařval:
– Dal jsem ti všechnu sílu své lásky a ty ses leda zlomil! Je vidět, žes mě neměl stejně silně rád, žes mě nemiloval!
Kvítek neodpověděl. Zemřel.
Kdo miluje, musí pamatovat, že láska se neměří silou a vášní, ale opatrným a něžným vztahem. Lepší je desetkrát se zdržet, nežli zlámat.
Tak já nevím… je to láska?
Velká láska má velkou sílu