Louisa Hay: Jak zvětšujete to, co NEchcete

Najděte ve svém životě člověka, který vás nejvíc dráždí. Popište tři jeho vlastnosti, které nejvíc nesnášíte a které byste na něm rádi změnili.

Nahlédněte do hloubi svého nitra a položte si otázku: «V čem se dotyčnému podobám a kdy se chovám přesně stejně, jako on?» Zavřete oči a dopřejte si čas k zamyšlení.

Existuje pouze jeden jediný způsob, jak něco na jiných změnit – změnit nejprve sám sebe.

Potom se ptejte, zda jste připraveni na změnu. Teprve když se dokážete zbavit svých vlastních myšlenek, zvyků a pevných přesvědčení, se dotyčný buď změní také, nebo vám úplně zmizí ze života.

Pokud nesnášíte svého šéfa, který vás ustavičně jenom kritizuje a nikdy s vámi není spokojený, nahlédněte opět hlouběji do sebe. Čím se mu vy sami podobáte? Nemyslíte si třeba, že všichni šéfové umějí jenom věčně kritizovat a člověk jim nikdy nemůže vyhovět?

Pokud se váš kolega vzpěčuje a nechce dělat tu část práce, která mu náleží, zamyslete se nad tím, jak se vlastně stal součástí vašeho života. Nakolik jste paličatí vy sami a nejste snad líní stejně jako on?

Máte-li problémy s partnerem, znovu se dívejte na sebe. Co konkrétně ho k vám přitáhlo?

Jestliže vám muž neposkytuje žádnou oporu a věčně si jen stěžuje na život, zase se musíte podívat na své vlastní zvyky, zakořeněné už v dětství. Nestěžoval si aspoň jeden z vašich rodičů bez ustání na život? A vy sami – nevznášíte ustavičné stížnosti na ten svůj?

Pokud máte dítě, jehož zvyky vás dráždí, mohu vám zaručit, že máte přesně ty samé zvyky. Zbavte se jich a dítě se jich automaticky zbaví rovněž.

Existuje pouze jeden jediný způsob jak na jiných něco změnit – změnit neprve sám sebe. Změňte své myšlenky a zvyky a ti druzí se automaticky změní také. Nadávat komukoli nemá žádný smysl. Obviňovat jiné je zbytečná ztráta vlastních sil. Ty si musíte velmi pečlivě chránit. Budete je v životě ke svým proměnám ještě moc potřebovat.

Přestaňme si tedy hrát na bezmocné oběti a začněme dělat něco konkrétního, abychom si dokázali pomoci.

Příchod lásky

Láska nám do života vždycky vstupuje nečekaně. Jestliže lásku ustavičně hledáte, nic dobrého z toho nemůže vzejít. Lásku má člověk vždycky uvnitř, láska není vnějším projevem.

Nenaléhejte, aby láska přišla hned. Najednou. Možná na ni nejste připraveni. Nebo jste v tomto smyslu ještě nedostatečně rozvinuti. A už naprosto nemá žádný smysl utrácet sám sebe na lidi, kteří za to nestojí.



Přesně si určete, jaké jsou vaše ambice. Jaké nároky. Jakou konkrétní lásku byste si chtěli do života přivést?

Nárokované vlastnosti pak rozvíjejte především sami u sebe. Teprve pak dokážete získat člověka odpovídajícího vašim požadavkům. Zamyslete se nad tím, co vám brání v získání právě takového vztahu.

Možná je to kritizování jiných. Nebo snad komplex méněcennosti. Přehnané nároky? Hledání partnera se vzhledem filmových hvězd? Strach z intimity? Možná přesvědčení, že vás přece nikdo nemůže mít doopravdy rád?

Připravte se milovat, až láska skutečně přijde. Milujte a budou vás milovat. Buďte otevření pokud jde o vaše úmysly a všechno dobře dopadne.

Vytvoření něčeho nového v životě

• Nechci být tlustá
• Nechci být chudá
• Nechci být stará
• Nechci být nehezká
• Nechci bydlet tady
• Nechci tohoto člověka ve svém životě
• Nechci být jako můj otec (nebo matka)
• Nechci tady pracovat
• Nechci být osamělá
• Nechci být nešťastná
• Nechci být nemocná

Uvedená tvrzení ukazují, podle jakého programu postupujeme, když chceme bojovat proti tomu, co si ve svém životě nepřejeme. Domníváme se, že jestliže budeme na to negativní myslet, získáme do života automaticky to pozitivní. Pravý opak je pravdou.

Dokážete si vybavit, kolikrát v životě jste se soustředili na to negativní, co jste opravdu moc nechtěli? A získali jste místo toho to, co jste chtěli? Velmi pravděpodobně ne. Čím více negativních myšlenek totiž máte, tím více negativity si v životě vytváříte.

Všechno, co vám v životě nevyhovovalo a co se vám nelíbilo i na vás samých, vás nejspíš dosud doprovází. To, čemu věnujte nejvíce pozornosti, se vám v životě usadí a stabilizuje. Zbavte se tedy záporných myšlenek a pozornost upřete na to, co skutečně chcete v životě mít.

Pojďme společně změnit vaše negativní tvrzení v tvrzení kladná:

Jsem štíhlá

Jsem bohatá

Jsem věčně mladá

Stěhuji se do krásného bytu

Se všemi krásně vycházím

Miluji a jsem milována

Těším se skvělému zdraví

Tvrzení

Musíte se naučit myslet pouze v kladném módu. Vaše tvrzení odráží vaše přesvědčení. Záporná tvrzení pouze posílí to, co nechcete. Věta «Nesnáším svoji práci» vás k ničemu nepřivede. Ale věta «Přijímám svou novou krásnou práci» otevírá ve vašem vědomí nové kanály, které vaši práci reálně právě takovou učiní.

Podobná kladná prohlášení musíte sami sobě říkat bez ustání. To platí o všem, čeho chcete v životě dosáhnout. Velmi důležité je pamatovat si, že tato kladná tvrzení je třeba pronášet pouze v přítomném čase. Podvědomá mysl vám slouží doslova a bezvýhradně, takže pokud budete svá přání vyslovovat a myslet v budoucím čase, také to tak dopadne – celý život budete čekat na něco, co byste mohli získat hned teď.

Láska k sobě samému jako proces

Základním úkolem každého z nás je naučit se mít rádi sami sebe. Pamatujete si ve svém životě dobu, kdy jste se líbili sami sobě a všechno vám šlo jako po másle? Pamatujete si čas, kdy jste někoho milovali a zdálo se vám, že všechny vaše problémy zmizely? Stejné krásné pocity a dokonce ještě krásnější vám přinese láska k S O B Ě . Ovšem milovat sám sebe není možné, pokud neschvalujete vlastní jednání a neberete se takoví, jací jste.



Pamatujte si: nikdy a za žádných okolností nesmíte sami sebe kritizovat!

Už slyším vaše námitky na tento příkaz:

Já se kritizuju pořád!

Mí rodiče (učitelé, milenci) mě také kritzovali.

Proč bych tomu měla věřit?

To nedokážu!

Jak se můžu změnit bez sebekritiky?

Trénink mysli

Sebekritika znamená automatické zapojení tak zvaného «mluvky», neboli toho, co je latinsky označováno jako «ego». Natolik jste vycvičili svůj vlastní rozum v tom, aby vás ustavičně ponižoval a kladl odpor každé změně, že je teď pro vás hrozně těžké nevšímat si toho, co vám říká.

Zkuste si udělat jedno cvičení. Podívejte se do zrcadla a řekněte si: «Mám se rád/a a vážím si sebe sama právě takové/ho jaký/á jsem ». Jak se cítíte, když si tohle říkáte? Možná je vám přece jen trochu líp po nácviku odpuštění sobě samému i všem ostatním?

V ony dny, kdy jsem ještě vůbec nebrala sama sebe, jsem si občas dávala pohlavek. Tenkrát jsem nic netušila o významu sebepřijetí. Má víra ve vlastní neplnohodnotnost byla silnější než cokoli jiného.

Když mi někdo řekl, že mě má rád, mou okamžitou reakcí byla myšlenka: «Proč? Co na mě vidí?»

Nebo jiná moje klasická úvaha: «Kdyby věděli, jaká doopravdy jsem, nikdy by si mě nezamilovali». V té době jsem neměla ani potuchy, že všechno dobré v životě začíná přijetím svého vnitřního „já“, které je úplně a zcela jiné než to vnější. Vnější „já“ jsou pouze naše činy – a ty jsou výsledkem toho, jak jsme už dříve byli naprogramováni.

Vnitřní „já“ je něco mnohem víc než jenom pouhé naše jednání a skutky. Vnitřní „já“ je nezrušitelným spojením s Bohem, je to nedocenitelný dar života.

Začala jsem v sobě hledat dobré vlastnosti, a to fantastickým způsobem změnilo můj život. Podstatně se mi zlepšilo zdraví. Dobré zdraví začíná láskou k sobě samému. To se týká i vzájemných vztahů, rozvoje tvůrčích schopností, materiálního zajištění, atd. Později jsem se nicméně naučila mít v sobě ráda a schvalovat i takové vlastnosti, které mi nepřipadaly úplně «dobré». A teprve tehdy se můj život opravdu pohnul kupředu.