Naučte se slušně odmítnout, i když jste třeba ostýchaví

Někteří lidé odmítat neumějí. Zvláště typické je to pro introverty a skromné, ostýchavé jedince. Příčiny neumění říci tvrdé «ne» jsou hluboké a některým z nás byly vštěpovány od dětství. Malé děti se učí, že se nesmějí vzpírat rodičům nebo učitelům. Když pak děti vyrostou, projektují kulturní, sociální, genderový nebo i náboženský tlak do svého dospělého života. Málokomu se chce bouřit se proti zákonům společnosti, v daleko větší míře se lidé snaží odpovídat standardům a vyhovovat svému okolí. Pro řadu z nich je říci «ne» těžké kvůli obavě ze zavržení, chtějí se vyhnout konfrontaci a nechtějí se nepříjemně dotknout citů toho druhého.

Problém stydlínů a introvertů

Podstata ostýchavosti a introverze je sice různá, v obou případech se však člověk obává, aby svým «ne» toho druhého nějak nezranil, nedotkl se ho nebo neurazil, zvláště jde-li o člověka v obtížné sociální situaci. Problém introvertů a ostýchavců spočívá v tom, že nejsou zvyklí přijímat rychlá rozhodnutí a dát oponentovi odpověď během několika vteřin. Oba si potřebují informaci nejprve uvážit. Toho využívají lidé, kteří se na obracejí s nějakou žádostí.

Lidé si pauzu před vyslovením odpovědi vykládají nesprávně

Dalším problémem je nátlak a rovněž neschopnost správně si vyložit situaci. Takže pauza, kterou si dopřejete, než vyslovíte odpověď, může být chápána jako projev souhlasu. Lidé vás rovněž mohou podezírat z bezcharakternosti, slabé vůle, z neschopnosti utvořit si vlastní názor a mohou vám také přičítat nízké sebevědomí. To vše z vás dělá cíl pro osoby navyklé řešit své problémy na úkor jiných. Pokud vám neschopnost odmítat jiné dělá opravdu problémy, seznamte se s účinnými způsoby zvýšení své autority ve složitých společenských situacích.



Změňte čas ve svého spojence

Kdykoli je to jen trochu možné, dejte si načas s přijetím definitivního rozhodnutí. Nenechte se manipulovat neodbytným dotíravcem, neodpovídejte ještě téhož dne. Jestliže se vám nechce vyslovit souhlas, nebo si nejste jisti správností svého rozhodnutí, použijte následující obraty: «Dovolte, abych si váš návrh promyslel», «Potřebuji nějaký čas», «Vrátíme se k posouzení této otázky za týden», «Sdělím vám své rozhodnutí (uveďte přesné datum)». Když si na rozmyšlenou berete delší čas, můžete své rozhodnutí opřít o důkladnou úvahu, soustředění na problém a zvážení všech pro a proti.

Buďte diplomatem

Nepřejete si, aby v případě, že odmítnete, vám dotčenost toho druhého působila nepříjemnosti. Proto je tak snadné vás přemluvit. A když souhlasíte, zlobíte se sami na sebe. Když jste si tedy vzali pauzu na rozmyšlenou a zvážili všechna rizika i výhody návrhu, využijte diplomatických postupů. Dejme tomu, že vás přítel prosí o zapůjčení auta. Můžete buď rovnou souhlasit nebo rovnou odmítnout. Každá z následujících tvrdých, nicméně diplomatických vět mu dá najevo, že pokud jde o auto, neplácnete si: Své auto řídím vždycky jenom já sám. Auto nikomu nepůjčuji. Nerad půjčuji auto. Budu auto sám potřebovat. Bohužel ti nemůžu vyhovět. Nejsem rád, když mé auto řídí někdo jiný. Slíbil jsem sám sobě, že svůj majetek nebudu nikomu půjčovat.

Všechny tyhle věty jsou na poslech pro příjemce dosti pádné. Pokud by na vás někdo tlačil a pokoušel se ještě vaše rozhodnutí změnit, opakujte vytrvale «ne» ve spojení s větou, kterou jste si zvolili. Trvejte na svém, dokud dotyčný nepochopí, že vaše rozhodnutí je pevné.

Krom toho můžete použít také měkčí formu odmítnutí, která začíná poněkud vlídnějším obratem: «Jsi kamarád, je mi jasné, jak bys tenhle víkend auto potřeboval, ale pro mě je nepřijatelné půjčovat někomu svůj vůz, takže tě musím odmítnout». V tomto případě umístěte svoje «ne» doprostřed nebo na konec věty, což je pro toho, kdo žádá, přijatelnější.