Nejlepší motivující věta je krátká. Má jen tři slova. „Nejsme tu navěky“. Nechci vás děsit. Mluvím jen o podstatě toho výroku. Abychom dosáhli štěstí, musí nám stačit jen jeden jediný život. Jinou možnost už mít nebudeme. A tak místo co byste seděli na místě a stěžovali si na nezajímavou práci, seberte se a přejděte od stížností k činům.
Na světě je až příliš lidí, kterým leží na srdci štěstí těch okolo, i když by jim nebylo na škodu starat se o to své. Víte, proč se mi líbí dělat lidi šťastnějšími a motivovat je k úspěchu? Protože já už šťastný jsem. Možná to zní sobecky, ale člověk opravdu musí nejprve učinit šťastným sým sebe, aby se mohl začít zabývat také štěstím ostatních.
Zeptejte se prosím poctivě sami sebe, zda to, čemu se právě věnujete, vám přináší více úspěchu? Nejenom v práci, ale prostě jen tak, ve všední životě. Jste tím šťastnější? Šťastný člověk si uvědomujte, že není ani tak důležité kolik peněz vydělává, jako to, jak si je vydělává.
Když mi bylo něco přes dvacet, trávil jsem hodně času s lidmi, kterým bylo více než 90. Je jedno, kde jsem se s nimi potkával, jestli na cestách nebo při výrobě vína. Prosil jsem je, aby mi vypravovali o svém životě. Všichni své vyprávění začínali slovy „Škoda, že…“ Jedni litovali, že když ještě mohli, nepracovali s větším úsilím. Jiní byli smutní, že trávili málo času s těmi nejdražšími, s těmi, koho milovali. Třetí si měli za zlé, že se nevěnovali tomu, co je opravdu bavilo a v čem viděli smysl a místo toho se podřídili vůli rodičů. Bylo jim to líto, líto, líto.
Pokud jsem ze styku s těmi staříky něčemu naučil, je možné vyjádřit to jednou větou:
K tomu, aby člověk začal jednat, není žádný čas vhodnější, než právě teď.
Je-li vám něco přes dvacet, je to právě ten vhodný čas. Není to doba příliš vhodná k tomu, abyste se snažili být co nejvíce praktičtí, abyste vydělali spoustu peněz a pořídili si za ně něco, co určitě vzbudí pozornost – třeba přepychové auto.
Uvědomte si, že máte zhruba pět let na aktivní utváření života, který si přejete. Cestujte s přáteli, objevujte svět, dejte dohromady rockovou kapelu, kde budete moci projevit svůj talent. Jestliže s vámi bydlí dalších osm lidí, podnikněte spolu s nimi něco podle vašich zájmů. Většinu z vás teď ještě netíží břímě nějaké velké odpovědnosti a máte nejvíc prostoru pro to, abyste svůj život nakopli tím směrem, který si přejete.
Ale i když je vám přes 40, 50 i 60, anebo i více, ještě pořád máte dost času, abyste šli za svým štěstím. Když člověk opravdu hodně chce, je všechno možné. Místo myšlenek na penzi se soustřeďte na to, co si doopravdy přejete. Co jste si vždycky přáli.
Jednoho dne zemřeme. Ať je nám kolik chce let, měli bychom svůj čas tady využít k tomu, abychom byli šťastní. Dnes k tomu máme spoustu neuvěřitelných možností.
Vlastně jsem se odhodlal napsat tenhle krátký článek proto, že několik posledních let ppozoruju, jak často lidi propásnou příležitost. Myslí, že nějakou možnost budou mít a mohou využít kdykoli. Žijí, jako by jejich čas nebyl nijak omezen. Jako by tu měli být věčně. Všichni však víme, že to tak není. I když si to nechceme a často ani neumíme připustit.
Myslete na tu větu každé ráno. Měla by vás donutit vstát a pustit se do toho, co máte rádi. Co jste vždycky chtěli. Co jste odkládali. Čeho jste litovali jako ztracené příležitosti. Žádná příležitost není ztracená, dokud žijeme. Jen musíme vědět, že to není navěky.
G.Vainerchuk
Každý může být světlem
Odpuštění nepomáhá vždycky