Netrapte se kvůli ztrátě nebo nedostatku peněz

Je těžké mít rád peníze a nesnažit se je vlastnit, je proto prakticky nemožné vyhnout se v tomto vztahu závislosti. Můžeme se pouze snažit minimalizovat ji. Jestliže jste získali peníze, radujte se. Ale v žádném případě nelamentujte, máte-li jich nedostatek nebo o ně přijdete. Peněz byste pak měli stále méně a méně. Typickou chybou člověka, který málo vydělává, je nářek, že se mu věčně nedostává peněz. Parametry jeho vyzařování odpovídají životním dráhám chudoby.

Zvláště nebezpečné je podléhat obavám, že je peněz stále méně. Strach je ze všech emocí energeticky nejnasycenější. Jestliže tedy podlehnete strachu, že nebudete mít nebo nevyděláte peníze, tím nejúčinnějším způsobem sami sebe napojujete na dráhy, kde je peněz skutečně stále méně. Pokud jste do téhle pasti spadli, bude dost těžké se z ní dostat. Ale je to možné. Musíte odstranit příčinu přebytečného potenciálu, který jste vytvořili. Tou příčinou je závislost na penězích anebo příliš silné přání peníze mít.

Pro začátek přijměte a radujte se z toho, co už máte. Pamatujte, že vždycky může být i hůř. Nemusíte se zříkat přání mít peníze. Jen musíte zaujmout zcela klidný postoj k tomu, že k vám zatím neproudí ze všech stran. Musíte zaujmout postoj hráče, který je si zcela vědom toho, že v kteroukoli chvíli může buď rázem zbohatnout, nebo všechno ztratit.



Žijeme ve světě, kde jsou peníze univerzálním prostředkem. Jsou předmětem obecné fetišizace. Pomocí peněz si lze v materiálním světě zajistit existenci. Prakticky všechno se prodává a kupuje. Penězi platí všichni. A v tom je nebezpečí. Chytíme-li se na návnadu s falešným pozlátkem, můžeme se ocitnout na životní dráze našemu štěstí hodně vzdálené.

Panuje obecný mýtus, že k dosažení cíle potřebujeme peníze. Místo cíle je každému jednotlivci podsunuta umělá náhražka – peníze. Peníze lze získat různě a člověk přestává myslet na cíl sám, začíná myslet na peníze. Tím se dostává do jejich vlivu. Ztrácí představu o tom, co vlastně od života chce a upadá do neplodné honby za penězi. Stává se závislým, sejde s cesty a naráží jako moucha na sklo okenní tabule.

Peníze nejsou cílem, ani prostředkem jeho dosažení. Jsou pouze doprovodným atributem. Cílem je to, co člověk od života chce.

Pár příkladů cíle: Žít ve vlastním domě a pěstovat růže. Cestovat po světě, navštěvovat vzdálené země. Lovit pstruhy na Aljašce. Lyžovat v Alpách. Chovat koně na vlastní farmě. Užívat si života na vlastním ostrově v oceánu. Být hvězdou populární hudby. Malovat obrazy. Je jasné, že některých cílů se dá s balíkem peněz dosáhnout. A většina lidí podle toho jedná – snaží se získat ten balík. Myslí na peníze, cíl sám odsunují do pozadí. Pokoušejí se naskočit na životní dráhu, kde na ně balík peněz čeká. Svou myšlenkovou energii nezaměřují na cíl, ale na umělou náhražku.

Máte-li pocit, že svého cíle můžete dosáhnout pouze jako bohatý člověk, pošlete ten pocit do háje. Řekněme, že vaším cílem je cestování po světě. Je zřejmé, že k tomu je třeba spousta peněz. Abyste však dosáhli cíle, myslete na něj a ne na peníze. Ty přijdou samy, protože jsou pouhým doprovodným atributem. Tak jednoduché to je. Zní to nepravděpodobně, co? Jenže to tak opravdu je a vy se o tom záhy přesvědčíte. Cíle nedosahujeme penězi, peníze přicházejí cestou k cíli.

Můžete namítnout, že je dost jasné, že nejdřív se člověk stane velkým výrobcem nebo bankéřem nebo filmovou hvězdou a teprve potom milionářem. To je sice pravda, jenomže milionáři se stali pouze ti, kdo mysleli na svůj cíl a ne na bohatství. Většina lidí ovšem postupuje přesně opačně: buď slouží nějakému cizímu cíli, nebo svůj cíl zamění umělou náhražkou, nebo se vůbec svého cíle zřeknou pro jeho údajnou nesplnitelnou podmínku – bohatství.

Ve skutečnosti však žádné omezení bohatstvím neexistuje. Můžete chtít, cokoli chcete. Má-li to být skutečně vaše, dostanete to. Pokud však jde o cíl, který vám byl vnucen, nedosáhnete ničeho. Nemyslete na peníze, myslete na svůj cíl. Opakuji, že peníze nejsou než doprovodný atribut.



Zároveň však je nutné chovat se k penězům pozorně a šetrně. Jestliže jste líní shýbnout se pro minci, která leží na zemi, nevážíte si peněz. Mohu vám poradit jeden malý kouzelný rituál. Když zacházíte s penězi, dělejte to šetrně, mluvíte k nim nahlas nebo aspoň pro sebe. Například: „Jak vás mám rád, drobečci moji. Moje šustivé papírky, cinkavé penízky. Jen přijďte, čekám na vás, postarám se o vás, budu vás opatrovat“.

Nesmějte se. Mějte peníze rádi doopravdy a upřímně. Vítejte je s láskou a porozuměním, ale lučte se s nimi bez lítosti. Takový vztah k penězům neplodí přebytečný potenciál a naladí vaše vyzařování na „peněžní“ dráhy.

Nezneklidňujte se, že utrácíte. Peníze tím naplňují své poslání. Když se rozhodnete je utratit, nelitujte. Snaha peníze jen hromadit vede k vytvoření mohutného přebytečného potenciálu. Koncentruje se na jednom místě a nikam neodchází. Narůstá pravděpodobnost, že přijdete o vše. Peníze se musejí rozumě utrácet, aby byly v pohybu. Jestliže se nepohybují, opět to plodí

přebytečný potenciál. Boháči se nikoli nadarmo věnují charitě. Snižují tím přebytečný potenciál nahromaděného bohatství.

Podle Vadima Zélanda