Učitel se dozvěděl, že jeden z jeho žáků vytrvale usiluje o čísi lásku.
— Nežádej lásku. Touto cestou ji nikdy nezískáš— řekl tomu žákovi.
— Jak to?
— Pověz mi, co uděláš, když se ti do dveří budou cpát nezvaní hosté, bušit na ně, křičet a naléhat, abys otevřel a rvát si vlasy, když neotevřeš?
— Zamknu pro jistotu na dva západy.
— Nelámej se do dveří cizích srdcí, aby se před tebou ještě pevněji neuzamkly. Raději se staň žádaným „hostem“ a otevře se ti každé srdce. Najdi v sobě lásku, jíž se otevírají každé dveře a jíž neodolají žádné závory. Neboť láska, třeba i malá a nenápadná, je tím klíčem, který dokáže odemknout zámek každého srdce, třeba i takový, který už dávno odemčen nebyl. Vezmi si příklad z květu, který se nehoní za včelami, ale vábí je k sobě. Láska je oním nektarem, na který se „slétají“ lidé.
Nestěžuj si a jednej
Prosil jsem Boha, ať ztrestá mého nepřítele…