O plánech na příští rok

Člověk otevře notes a na stránku označenou „Plány na příští rok“ z ničeho nic nepíše ani „sebezdokonalování“, ani „rozvoj osobní soběstačnosti“, ani nic z toho, co se tomu podobá.

Píše rukopisem značně hravým, píše fialovou propiskou a navíc občas sklouzne mimo řádky pečlivě linkovaných stránek:

Smát se kdy se mi bude chtít.
Prožívat hněv.
Oplakávat to, co zůstalo neoplakáno.
Jezdit k rodičům a vytáhnout je občas na piknik.
Toulat se parkem a všímat si krásy kolem.
Jíst, co je dobré, ale co neškodí.
Skládat si poklony před zrcadlem (váhu strčit pod postel nebo ji přenechat kočce – ráda na ní spává).
Přečíst několik knih toho druhu, který mě dříve odpuzoval (aspoň to zkusit, aby se vidělo, co to se mnou udělá).

Jezdit na kole až do stavu, kdy ucítím, že mám plíce plné vzduchu a teď už dokážu cokoliv.
Seznámit se s dvěma třemi lidmi, kteří mi připadají zvláštní, nebo jsou něčím jiní. Podívat se bez předsudků do jejich světa a podělit se s nimi o něco svého.
Jít na dávno plánovaný výlet, který ve mně budil jisté obavy.
Když mi bude smutno, udělat si vždycky něčím alespoň malou radost a teprve potom se pustit do něčeho jiného.
Někomu pomoci.
Přijmout něčí pomoc.
Udělat si seznam malých všedních radostí a znovu si všímat, jak hodně jich vlastně je.
Nenadávat si, když se nic z toho seznamu nepodaří uskutečnit.
Dovolit si odpočívat, aniž by důvodem k tomu musela být nemoc.
Odmítat setkání, u nichž je jasné, že pro mě nebudou žádným přínosem.
Říkat přátelům jak jsou skvělí, nadaní a hezcí — a nejen o svátcích.
Dovolit si zakutat se a pobýt si o samotě, když budu mít pocit, že to potřebuju..

A vždycky mít na paměti: Když děláš všechno, co v dané chvíli dělat můžeš, děláš dost. Jsi frajer – napiš si to buď do svého seznamu kladných věcí anebo aspoň prstem na sklo. A vůbec nejlepší bude, když si to budeš co nejčastěji opakovat, jasné?

Al Sneg