Od založení společnosti Apple v roce 1976 věnoval počítačový génius Steve Jobs prakticky veškerý svůj čas práci. Byl přítomen na každé poradě, na každém setkání. Jenom jedenkrát v životě vynechal důležitou pracovní schůzku. „Musel k tomu nejspíš mít opravdu vážný důvod“, pomyslíte si. Copak by člověk tak oddaný své věci, tak zodpovědný v práci, vynechal schůzku z nějakého jiného důvodu?
Bylo to prosté: Jobs tu schůzku vynechal kvůli krásné dívce. Později se s ní oženil.
Měl tenkrát přednášku na univerzitě. V aule seděla spolu s jinými jeho budoucí manželka Loren Powellová. Jobsovi se moc líbila a řekl si, že se s ní po přednášce seznámí. To udělal a vyměnili si telefonní čísla.
Stevovi se nechtělo dlouho čekat a rozhodl se ten samý den pozvat dívku na oběd. Jenomže, jak to tak často bývá, byla tu nepříjemná překážka: plánované pracovní setkání.
Jobs nasedal do auta a zeptal se sám sebe: „Co bych udělal, kdyby tohle byl poslední den mého života?“ Pak už se nijak nerozmýšlel, rychle se na univerzitu vrátil, našel Loren a rovnou ji vzal s sebou. Od té doby se nerozešli.
V pochopení, že nic není věčné, se skrývá moudrost. Pokud na to člověk nezapomíná, probouzí to v jeho srdci zápal a smělost, má odvahu riskovat a naplno se pohroužit do hry, kterou jsme si zvykli nazývat životem.
Položte si Jobsovu otázku častěji. Pomůže vám soustředit se na to, co je hlavní a nejdůležitější. Ptejte se, dokud není pozdě!
Třeba zrovna teď: co byste dělali, kdyby tohle byl poslední den vašeho života…?
Steve Jobs: 6 kroků meditace plného vědomí
Steve Jobs. Hledejte, dokud nenajdete.