Soumrak už pomalu převládal a večer přecházel do tmavé podzimní noci. Byl to ten nepostižitelný okamžik přechodu mezi nimi. Mezičasí. Tmavé i světlé odstíny téže barvy. Čekání bez čekajícího.
Žena se krčila ve studeném větru a upírala zrak do tmy. Doufala, že brzy uvidí světla taxíku nebo tramvaje. Na stanici bylo pusto. Jenom ona a noc všude kolem. Ale vtom na ni někdo zavolal. Tenoučký hlásek sděloval přítomnost kohosi maličkého. Na tašce, kterou měla postavenu vedle, seděla droboučká kočka barvy soumraku a sledovala ji blankytnýma očima. Žena si k ní přisedla a opatrně ji pohladila. Kde se tu vzala? Kočka jí okamžitě skočila na rameno a cosi jí mručela do ucha. Nejspíš se k činu odhodlala v důsledku dalšího náporu větru. Třásla se zimou a znovu a znovu mňoukala ženě do ucha to samé, protože v ní viděla svou jedinou naději.
Zkusila tedy zavolat, aby se svým mužským projednala osud umňoukaného nalezence. Telefon nikdo nebral. Rozhodující volbu dělá člověk nakonec vždycky sám a svět s ním obvykle bývá solidární. Ve skutečnosti žádná volba nebyla. Buď mohla udělat něco, s čím by mohla dál žít, nebo zbytek života strávit s výčitkami svědomí. Takže se rozhodla dál žít. Kočka se uvelebila pod její bundou. Stránka byla obrácena. Začínala nová kapitola.
Veřejností koluje fráze: „Chceš-li, aby ti bylo dobře, udělej něco dobrého pro druhého“. To je ovšem hromadné spotřebě přizpůsobená redakce. Originál zní: „Chceš-li být, udělej něco pro druhého“. Je to konkrétní, akční doporučení. Žádná hodnotící „dobře“ a „dobrého“ tam nejsou. Buď a jednej. Dělej, a nehodnoť své jednání, bez ohledů a pochyb. Donekonečna to rozšíří tvé možnosti a zbavuje tě to skuhrání pochybujícího rozumu.
Jeden z největších Mistrů zakazoval svým žákům dávat žebrákům almužny. Jeho argumentace byla prostá. Nemůžeš být křišťálově upřímný, dokud v tobě přebývá pýcha. A je to právě pýcha, která tě nutí vykonat veřejně „dobrý skutek“, jehož význam je tak malý. Zbav se nejprve pýchy a teprve potom nebudou tvé skutky řízeny pojmy jako „dobře“ nebo „špatně“, ale výlučně reakcí na právě probíhající Reálný Okamžik. Tvůj skutek nebude milodarem, bude pomocí.
Tak si kočka našla lidi a lidé získali huňatý zdroj radosti. Kočka je učí nerozvážné Lásce a nezištné něžnosti. A lidé kočce pomáhají stát se skutečnou Kočkou. Pečují o ni, hrají si s ní a vypravují jí pohádky…
Auka
Podobenství o lásce
Síla laskavosti